My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

13.

Ahoj!! 

O týden později: 

Šel jsem do práce. Vůbec jsem se netěšil, protože jsem měl mít směnu s Felixem, neboť si Mingi potřeboval něco zařídit. Od návštěvy Sana s Bangchanem se nechoval zrovna mile. Bylo mi jasné, že je to kvůli tomu, co ke mně cítil, ale já ho takhle nikdy nebral. Byl pro mě spíš něco jako brácha. Nikdy bych si jej vedle sebe nedokázal představit jako přítele v tom romantickém slova smyslu, říkal jsem si.

Ani jsem mu nedal záminku k tomu, aby mě tak viděl on. Nebo snad jo? Počkat. Ne, to je blbost. Jedna noc se přeci nepočítá. Všechno to je už tak dlouho a stalo se to v zápalu alkoholu a druhý den jsme si to také oba vyjasnili, přemítal jsem si to, co se stalo v minulosti. Poté jsem se nikdy nechoval tak, aby to v něm vzbuzovalo něco víc. Prostě mi to nedávalo smysl.

Došel jsem dovnitř a šel se převléknout. V šatně jsem našel Lixe. Pozdravil jsem ho. Pozdrav mi oplatil a zakořenil se na mě. Super, zase má skvělou náladu, pomyslel jsem si. Povzdechl jsem si. Asi by mi méně vadilo, kdyby si mě nevšímal, než když mi dává najevo, jak je na mě naštvaný. Věděl jsem, proč to tak je, ale nemohl jsem mu naznačit, že to vím. Na druhou stranu, jsem nechtěl, aby mezi námi bylo takové dusno.

,,Co jsem ti udělal, že se poslední dobou chováš takhle. Nebaví mě se koukat na ty tvé věčně vražedné pohledy. Takže mi buď řekni, co jsem ti sakra udělal, nebo si mě nevšímej." řekl jsem ostře.

,,Ty s ním opravdu chodíš?" optal se Felix.

,,S kým?" zeptal jsem se nazpátek, než mi došlo, koho tím myslel.

,,No s tím povýšeným černovlasým idiotem...s kým asi?" vyhrkl naštvaně. Celou dobu mu Wooyoung tvrdil, jak s nikým být nechce, že se necítí na vážný vztah a podobně a pak si přijde on a najednou je všechno jinak. To prostě nechtěl přijmout. Ve čem byl jako lepší než on sám? Stále se sám sebe ptal.

,,Tím idiotem, myslíš Sana? Protože jestli ano, co ti dává právo ho takhle nazývat. Sotva ho znáš a mluvíš o něm takhle! A o co ti vlastně jde? I kdybych s ním chodil, tobě to snad může být jedno. Ale pro tvou informaci...ne, ještě s ním nechodím. Ale brzy už snad budu." odpověděl jsem mu. No aspoň jsem dostal šanci ho slušně odmítnout, pokud teda nebude vyvádět. 

,,Bylo by mi to jedno, kdybych se o tebe sakra nesnažil tak dlouho. Proč jsi mi nikdy nedal šanci?" ptal se jej skoro až žalostným tónem Felix.

,,Protože jsem třeba nikdy netušil, že bys se mnou vůbec chtěl mít něco společného?" nadhodil jsem nevěřícně. Ještě za to můžu já, skvělé. Ale že by se mi někdy přímo vyznal, to ne.

,,Naznačoval jsem to tolikrát, ale tys nic z toho neviděl. A když už jsem ti to chtěl říct, objeví se zničehonic San, to je opravdu ironie. Štve mě, že jsem to nestihl dřív..." hlesl poraženě Felix.

,,Myslíš si, že by to něco změnilo? Lixi, známe se dlouho a mám tě opravdu rád, ale nikdy by mě nenapadlo, že by ses ty do mě někdy zamiloval. Bral jsem tě spíš jako bratra a chci, aby to tak zůstalo. Nechci, abychom kvůli našim citům zničili dlouholeté přátelství." vysvětlil jsem mu a doufal, že to pochopí a přestane se chovat jako idiot. 

,,Zkusil sis někdy představit nebrat mě jako bratra nebo kamaráda, ale přítele?" nadhodil Felix opět naštvaným hlasem. 

,,Ne a popravdě ani nechci." 

,,Proč jako? Nejsem pro tebe snad dost dobrý?" jeho tón byl nálehavější. 

,,Takhle to nemyslím. Vždycky jsem tě viděl jako celek s Bangchanem, proto jsem nikdy netušil, že bys ke mně cítil něco víc. A musíš uznat, že z lichotek se to poznat nedá, když stejně jako já flirtuješ s každým. Tak přestaň blbnout a buď zase normální." 

,,Nesnáším tě, Wooyoungu!" řekl Felix se zamračeným obličejem, ale nemyslel to vážně. Spíš jako vtip. Věděl, že s jeho nynějšími city už nic neudělá, a tak přiznal svou porážku. Prostě to budu muset tolerovat, říkal si. 

,,Jo před chvílí jsi tvrdil opak, ale ok. Teď když už jsme si to vyjasnili, proč to nezkusíš s Bangchanem? Nelíbí se ti snad?" nadhodil jsem. Chtěl jsem vědět jeho názor, a tak nějak ho nasměrovat k němu. Věřím, že by s ním byl šťastný, ti dva prostě patřili k sobě. 

,,Ani nevím, měl jsem hlavu poblázněnou jedním idiotem, který mě bral spíš jako bráchu...jako asi já beru Bangchana." ¨

,,Už přestaň. Vidíš, jak jsi horkokrevný, nám by to stejně neklapalo, ale vám dvěma určitě. Mám pocit, že on tě nebere jako bráchu. Je to snad ta nejhodnější lidská bytost, kterou znám, věřím, že by o tebe bylo dobře postaráno a jako bonus navíc, sekne mu to. Neříkej, že jsi nikdy nepomyslel, jak asi vypadá bez oblečení. Nebo jaké by to bylo, se jej dotýkat." 

,,Koho že to vlastně chceš?" nadhodil Lix, neboť mu teď připadalo, že jede i po Bangchanovi. 

,,Sana, samozřejmě, tohle byl jen můj názor. Měl bys to s ním zkusit a zapomenout na toho idiota, co ti nevědomky pobláznil hlavu. Vůbec nechápu, jak ses místo něj mohl zabouchnout zrovna do mě." 

,,No teď když tě tak poslouchám, se začínám ptát na to samé. A teď jdeme radši pracovat nebo nás Mingi sežere, až se dozví, že se místo práce flákáme v šatně." 

,,Fajn, ale promysli si to." dodal jsem ještě. 

Pokračování příště...