My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

27.

Ahoj!!

Deset minut před koncem jeho směny jsem stál u auta. Nemohl jsem se dočkat, až ho uvidím. Celý dlouhý týden jsem snil o tom, jak jsme zase spolu. Musím se přiznat, že to byly spíš nemravné představy než romantické. Pousmál jsem se nad tím. Šel bych ho navštívit, ale práce se nashcvál jen hromadila a hromadila, takže jsem byl rád, že jsem se vrátil před desátou večer domů a stihl si dát aspoň sprchu. Na druhou stranu díky němu jsem měl práci, co jindy dělám měsíc, hotovou za týden. 

Přestal jsem přemýšlet a nasedl do auta. Strčil jsem klíčky do zapalování, připoutal se a vyjel z garáže. Zanedlouho už jsem parkoval před bistrem. Než jsem vešel dovnitř, naskytl se mi pohled na pěkného mladíka, který měl nejspíš střídat Wooyounga, jak ho právě objímá. Měl štěstí, že to netrvalo nijak dlouho. 

Konečně jsem vstoupil dovnitř a pozdravil. Woo se na mě zeširoka usmál a rukou mi naznačil, abych ho následoval. Po několika krocích jsme se ocitli v šatně. Využil jsem toho, že byl ke mně otočený a zezadu jej objal. Letmo jsem ho políbil na krk a nasál jeho vůni. To bylo přesně to, co jsem potřeboval, pomyslel jsem si. 

,,Jak milé, že jsi měl přišel vyzvednout. Čím jsem si to zasloužil?" optal jsem se s úsměvem. 

,,Ač to nerad přiznávám, už jsem to bez tebe nemohl vydržet. Neviděl jsem tě tak dlouho. Psaní zpráv a sex po telefonu mi zkrátka nestačil. Už se tě potřebuji dotýkat." šeptl jsem a víc ho na sebe natiskl. 

,,Tak to to budeš muset ještě malou chvíli vydržet. Jen se převléknu a můžeme vyrazit. Zvládneš to?" nadhodil jsem. Ne že by mě představa dělat to tady nelákala, ale vedle byl Jisung a u Mingiho taky jeden nikdy neví, kdy se zjeví. 

,,Nevím, jestli to vydržím, ale s tím svlékáním ti klidně rád pomůžu." prohodil jsem a znovu jej políbil na krk. Tentokrát jsem nezůstal jen u jednoho polibku. Z krku jsem se pomalu přesouval k jeho klíční kosti. Rukama jsem mu zajel pod triko. 

Na malou chvíli jsem se tomu poddal, ale když jeho ruce zajely pod látku trika, vzpamatoval jsem se. Zastavil jsem jeho ruku. 

,,Sane, tohle není dobrý nápad!" vyhrkl jsem a chtěl se otočil, ale on mě nenechal. 

,,Já bych řekl, že to je naopak ten nejlepší nápad. Stačí jen když budeš potichu. Vím, že chceš to samé." pošeptal jsem mu a lehce jej kousl do lalůčku. volnou rukou jsem sjel z jeho pasu na stehno a pořádně jej stiskl. A pro jistotu, kdyby se i přes to rozhodl něco namítat, jsem mu zajel rukou do kalhot a přejel přes tenkou látku boxerek po jeho chloubě. Jeho kamarád se ihned postavil do pozoru. Jak málo k tomu stačilo. Pousmál jsem se. 

,,Ach Sane..." vzdychl jsem. Takže tohle všechno mu radil Chan? Ať už ano nebo ne, rozhodně nebylo cesty zpět. 

,,Přesně tohle jsem chtěl slyšet. Navíc bych řekl, že si zasloužíš trest. Co to jako bylo za způsob přivítání? Jeho jako svého kamaráda obejmeš hned a mě jako svého přítele ne? Jen mi naznačíš, abych šel za tebou bez jediného polibku a objetí. Tss, to bylo pěkně ošklivé." opět jsem šeptal a lehce stiskl jeho nejcitlivější místo. Chvíli jsem si s ním hrál a nakonec ruku z kalhot vytáhl. Ještě budeš prosit, abych nepřestával, říkal jsem si a v hlavě už se mi rodil dokonalý plán.

Otočil jsem se k němu, abych si mohl přivlastnit jeho rty. Započal boj o nadvládu. Když mě začal svlékat, chtěl jsem udělat to samé jemu, ale nenechal mě. Neřešil jsem to a nechal ho si hrát. 

Do pěti minut byl jen v boxerkách, v nichž se hezky rýsovalo jeho vzrušení. Byl na něj opravdu lákavý pohled, avšak musel jsem odolat, aby byla větší zábava. 
,,Pomohl jsem ti se svlékáním, tak se můžeš převlíct do normálního oblečení." prohodil jsem s nevinným úsměvem. 

,,To jako teď přestaneš?" optal jsem se nevěřícně. Můj kamarád doslova hořel touhou po pozornosti. Tohle by mi přeci neudělal, že ne? 

,,Nakonec jsi měl pravdu, měli bychom s tím počkat na doma. Aspoň si budeš pamatovat, že máš objímat především svého přítele a ne kamarády." pověděl jsem se škodolibým úsměvem a mrkl na něj. 

,,Už zase žárlíš? Přece bys mě nenechal v tomhle stavu kvůli takové prkotině. Budu tě objímat celý večer. Prosím, nepřestávej!" hlesl jsem a přistoupil až k němu. Nečekal jsem, že bych o to někdy prosil. Taky bych se o to mohl postarat sám, ale to by nebylo ono. Navíc...kdybych se uspokojoval sám při pohledu na Sana, mé vzrušení by se jistě do pár minut vrátilo.

,,Jestli teď budu pokračovat, nebudu si brát servítky. Vážně to chceš?" nadhodil jsem vyzývavě. 

,,Ano, prosím." zaskuhral jsem. Nic nebylo víc zničující, než mě nachat v takovém stavu. 

,,Uvidíme, jestli to samé budeš tvrdit za chvíli." odmlčel jsem se a začal s ním couvat ke skříňkám. Otočil jsem si jej zády k sobě a jako by tušil, jak to chci provést, rukama se o ně zapřel a vyšpulil na mě to dokonalé pozadí. Rozepl jsem si kalhoty a i s boxerkami je nechal spadnout ke kotníkům. 

,,Pořádně na mě vyšpul tu prdelku. Připravoval jsem se na to, takže mi věř, když říkám, že tě dnes zničm." řekl jsem koketně a plácl jej přes zadek. 

,,Už se nemůžu doč - kat." poslední slabiku jsem vykřikl. Aniž by mě nějak varoval, pronikl do mě celou svou délkou. Hned na to začal přirážet. Z očí mi vytryskly slzy kvůli počáteční bolesti. Vážně mě chtěl zničit. Ovšem i přes tu bolest jsem byl čím dál víc vzrušený. Taky jsem to dával dost hlasitě najevo. 

Kdybych se tolik nesoustředil na svou činnost, ještě bych ho napomenul, aby se trochu ztišil. Avšak koneckonců mě to rajcovalo víc, takže jsem zrychlil a trochu přitvrdil. Potřeboval jsem, aby byl schopný dojít aspoň do auta. Ušklíbl jsem se. 

Pokračování příště...