My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

6.

Ahoj!!

Neměl jsem, co na práci, a tak jsem se vydal do bytu blíže od firmy. Když jsem dorazil, objednal jsem si nějaké jídlo a šel si dát rychlou sprchu. Po pár minutách jsem vylezl, osušil se a převlékl do čistých věcí. Následně jsem vešel do obýváku, kde jsem padl na pohovku a konečně si trochu oddechl. Poslední dny pro mě byly vyčerpávající, i když jsem toho zrovna moc nedělal. Najednou mi před očima proběhlo, jak jsem tu byl s Wooyoungem. Musel jsem se pousmát nad jeho vystrašený obličejem, když se naše pohledy poprvé střetly. Určitě si myslel, že jsem nějaký mafián či něco podobného. A po pár minutách se z toho vystrašeného výrazu stal oslnivý úsměv. Ano, tak krásně se usmíval, když jsme si spolu začali povídat. Nerad to přiznávám, ale bylo mi s ním dobře.

Ozval se zvonek. Vyskočil jsem na nohy a šel ke dveřím. Určitě to musel být poslíček s jídlem, a tak jsem neváhal a otevřel. Jenže za dveřmi stal Bangchan s mým jídlem. Nečekal jsem jej, a přesto jsem ho pustil dovnitř.
,,Co ty tu děláš?" optal jsem se.

,,Šel jsem tě zkontrolovat a udělal jsem dobře. Co to zase jíš? Měl bys sníst i normálně vařené jídlo a ne jen jídla z bister. Proč jsi nezůstal v rodinném sídle?"

,,Víš, že s tátou nemám dobré vztahy a mamka vzala Sol na týden někam do přírody." pověděl jsem.

,,Tak už se nedivím, proč jsi tu. Každopádně tohle jíst nebudeš. Ještě, že jsem před tím nakoupil. Udělám ti pořádné jídlo." oznámil mu Bangchan jako hotovou věc. Neměl v úmyslu staršího protesty.

,,Platím tě přeci jako řidiče a ne kuchaře. To abych ti zvýšil plat." prohodil jsem s úsměvem. Byl jsem opravdu vděčný za to, že jsem ho mohl mít ve svém životě.

,,Nezačínej s tím znovu. Už tak mám vysoký plat a dělám to kvůli tomu, že jsi můj kamarád a ne kvůli tomu, že jsi nadřízený. Budu ti vařit klidně každý den, stejně nemám večer co na práci." pověděl s úsměvem Chan.

,,Dobře, už radši mlčím."

,,Jo a abych nezapomněl, mám ti vyřídit pozdrav od Wooyounga."

,,Wooyounga? Ty jsi za ním byl? Jak mu vůbec je?" optal jsem se.

,,Wow taková pohotová reakce. Snad tě tolik nezajímá?" nadhodil Chan a u toho zvedl jedno obočí. Opravdu nečekal takovou reakci. Že by ho Wooyoung něčím zaujal?

,,Jen jsem se chtěl ujistit, jestli už je v pořádku..." hlesl jsem.

,,Vypadal v pohodě. Asi jsi ho zaujal, snažil se nenápadně vyzvídat." zkusil ho Chan navnadit.

,,Vážně, ale čím bych ho asi mohl zaujmout? No to je jedno."

,,Jo jinak hrozně naléhal a stále mě přemlouval, abych mu dal tvé číslo. Opravdu jsem nechtěl, ale stále trval na tom, že se ti chce nějak odvděčit." řekl Chan a měl ten pohled smutného štěněte, který zaručí, že se na něj nebude San zlobit.

,,Až tak moc se o mě zajímal? Já mu říkal, že si ho najdu..." mluvil jsem spíš pro sebe a rozjímal nad tím, proč tohle všechno Wooyoung dělal.

,,Počkat, o co jsem přišel? Co se tu dělo, když jsem pak odešel? Nejsi ty takhle náhodou na holky?" začal jej Chan sázet otázkama.

,,O nic. Jen jsme se spolu najedli a povídali, to je asi vše. A ano, jsem na holky. Ale když se na tebe tak dívám, sám sebe se ptám proč. Ještě jsem neviděl holku, která by se svým zadkem rovnala tomu tvému." zalichotil jsem mu. Samozřejmě jsem to nemyslel nijak romanticky, prostě jsem ho jen chtěl pochválit. Chan byl kus chlapa a mnoho dívek po něm tak horlivě touží, ale on o ně ani nezavadí pohledem, neboť on má oči pro toho svého kamaráda.

,,Snažíš se mě sbalit? Jestli ano, docela ti to jde." zavtipkoval Chan a zeširoka se na svého kamaráda usmál.

,,Už jsi aspoň nějak pokročil s Felixem, jestli ne, řekni mu, že by si měl pospíšit, nebo tě brzy ulovím." také jsem vtipkoval.

,,No, ono to není tak lehký...popravdě Felix má rád Wooyounga, za to Woo o ničem neví, ale i kdyby věděl, neměl by zájem. Protože jeho teď nezajímá nikdo jiný kromě jeho zachránce." pověděl jsem a při poslední větě na něj mrkl.

,,A tys mu neřekl, že mě muži zrovna neberou?" optal jsem se.

,,Řekl jsem mu to, ale on to ihned zavrhl a odpověděl mi, že se ještě uvidí. Není radno si s ním zahrávat. Většinou dostane, co chce a nerad se vzdává."

,,Hm to zní jako výzva..."

,,Na co zase myslíš?" optal se ho překvapeně Chan.

,,Schválně, jestli budu první, kdo mu odolá. Na koho sazíš?"

,,Spíše na Wooyounga. Neznám nikoho, koho by ten upřímný hoch neobměkčil. Nakonec jsem si ho oblíbil i já a to jsem ho nemohl vystát, protože jsem na něj žárlil." pověděl upřímně. Opravdu ho ze začátku neměl rád, skoro by se dalo říct, že ho nenáviděl.

,,To mi ani trochu nevěříš?"

,,Ani ne. Protože k tomu, aby se do tebe zbláznil za jeden den, jsi mu musel při tom povídání říct něco zajímavého. Spíš věřím tomu, že už ses stačil chytit na udičku."

,,Ale prosimtě. Pořád to není žena ale muž."

,,A v čem je to rozdíl? Možná nemá prsa a má o jednu díru míň, ale pořád to do něj můžeš strčit." řekl narovinu a začal se smát. Neviděl v tom rozdíl a i když Woo nebyl holka a neměl jmenované preference, svým chováním mu je často připomínal.

,,Mlč už, nebo mě budeš mít na svědomí." pověděl jsem, když jsem se přestal smát a držel se za břicho, které mě od smíchu bolelo.

Pokračování příště...