My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

14.

Ahoj!!

Za chvíli jsem měl jít na schůzku, na kterou se mi absolutně nechtělo. Nebyla nijak důležitá a člověk, s nímž jsem měl jednat mi byl opravdu nesympatický. Nemůže se najít něco důležitějšího než tohle? Povzdechl jsem si. Nasedl jsem do auta a čekal na Chana. Podíval jsem se na hodiny. Pořád jsem měl čas se z toho vykroutil, ale co bych místo toho dělal? Nechtěl jsem si dnes kazit den. Už jsem chtěl uklidit telefon zpět, když v tom mi přišla zpráva od Wooa.

,,Koukej zvednout ten svůj zadek a naklusej do bistra. Už jsem odmítl Felixe, takže musíme přejít na plán B. Posílám pusu." četl jsem jeho zprávu nahlas.

Ok. Tak schůzka se ruší, říkal jsem si, načež jsem vytáhl telefon a zavolal sekretářce, ať to předá dál a vybere náhradní termín. Konečně nastoupil i Chan.
,,Jedeme do bistra, ano." prohodil jsem.

,,Ale, ale...že by ti až tak moc chyběl? Myslel jsem, že máš schůzku." nadhodil Chan zvídavě a stočil pohled ke svému kamarádovi.

,,Co? To ne, ale právě jsem se dozvěděl, že Woo jaksi odmítl Felixe a taky mám hlad. Nic víc za tím nehledej." pověděl jsem mu a stočil pohled k okýnku.

,,Takže to není kvůli tomu..."neboj se pro mě budeš dokonalý, ať už jsi andílek nebo ne" skoro jsem měl pocit, že to myslíš vážně. A ta pusa, ta mě opravdu dostala. Pořád jsi mi neřekl, co se dělo potom. Jak znám Wooyounga, nenechal to jen tak. Určitě ti to vrátil ve větším."

,,Když to víš, tak proč se pořád ptáš? Máš pravdu, začal mě líbat, na veřejnosti, prostě jen tak...díky bohu, že tam nikdo nebyl." řekl jsem dotčeně, abych zněl aspoň trochu přesvědčivě. Ale Chan měl pravdu. Chtěl jsem s ním zase hrát naše divadýlko. Bylo to něco jiného, něco nového a já chtěl vyzkoušet víc. A také mi opravdu chyběl. Ne, že bych ho miloval, ale cítil jsem se s ním dobře. Navíc vidíme se sotva jednou týdně a kdybych tam dnes nemířil, určitě bychom se ani neviděli. Jo sice jsme si spolu psali každý den, ale už ani to mi nestačilo.

,,Jasně. Přijde mi, že Felix není jen výmluva pro Wooa, aby se k tobě dostal blíž, ale i pro tebe, nakonec to ty jsi začal tím odvážnějším krokem. Dříve nebo později spolu skončíte." konstatoval Chan.

,,Je to jen hra. Nic víc. Jen chceme ukázat Felixovi, že je tu pro něj někdo lepší než Wooyoung. Takže bys mi měl vlastně děkovat, že kvůli tobě podstupujíitakovou oběť." hlesl jsem s úsměvem.

,,Oběť? A ty? Dost dobrej vtip. Viděl jsem, jak ses na něj díval a taky o něm neustále mluvíš, měl by sis přiznat, že ses chytil na udičku."

,,Ty bys měl raději vyrazit a věnovat se řízení!" vyhrkl jsem, abych tak zamezil jeho dalším chytrým řečem. Ano přiznávám, začal se mi líbit čím dál víc, ale přeci mi to musí pořád připomínat. Třeba je to jen chvilkové poblouznění a brzy to přejde, pomyslel jsem si.

Dojeli jsme před bistro. Jelikož jsem měl mít schůzku, byl jsem v obleku. Nevadí, třeba nade mnou bude slintat ještě víc, řekl jsem si a s tím vstoupil dovnitř.

Woo zrovna obsluhoval jeden stůl. Když se od nich rozešel pryč, díval se do země. Využil jsem příležitosti a když byl kousek ode mně, stáhl jsem ho k sobě.
,,Kohopak to tu máme?" pošeptal jsem mu do ucha a lehce jej políbil na krk.

,,Chci takhle u tebe zůstat už dokonce směny. Ne, klidně bych tak zůstal do konce života." hlesl jsem zasněně. Ten letmý polibek ve mně vyvolal určitou touhu. 

,,A nechtěl bys toho příliš?" optal jsem se s úsměvem.

,,Možná, ale když nemůžu mít tohle, chci aspoň něco, díky čemu tu vydržím obsluhovat lidi dokonce směny." řekl jsem a otočil jsem k němu. Vjel jsem mu rukou do vlasů a vášnivě jej políbil. Následně jsem se odtáhl a vrátil se do práce. Na malý moment mi oči sklouzly k Sanovi, stál tam jako přimrzlý. Usmál jsem se pro sebe a šel nachystat další objednávku.

,,Takže jen hra, jo? Nic víc. Opravdu to tak vypadá. Ani malý dítě by ti tohle neuvěřilo." konstatoval Chan, čímž svého kamaráda vylekal a dostal zpět do reality.

,,Sklapni, Chane!" sykl jsem po něm a rozešel se k nejbližšímu volnému stolu. Chan si sedl naproti mě a neustále mě pozoroval. Už jsem jen čekal, co chytrého z něj zase vyleze.

,,Ani ti nijak nevadilo, že tě políbil před zraky tolika lidí. Jestli do toho nechceš spadnout, měl bys co nejdřív přestat. Už teď jsi jednou nohou v propasti lásky." prohodil Chan a neskrýval své pobavení.

,,Byl jsem v šoku, jak jsem měl ukázat, že mi to vadí? Opravdu to není tak, jak si myslíš..." snažil jsem se oponovat jeho domněnce, ale když se pak znova pobaveně usmál, raději jsem toho nechal. Jeho názor už nezměním, navíc jako vždy měl pravdu znal mě až moc dobře, co víc k tomu říct, došlo mi.

Díval jsem se na Wooa. Cítíl jsem, jak se pomalu ztrácím. Snažil jsem se myslet racionálně, ale s ním to bylo čím dál těžší. Přitahoval mě k sobě čím dál víc a sváděl mě dělat věci, které bych jindy nedělal. To všechno kvůli jeho přítomnosti a volnoduchařské povaze. Líbil se mi ten pocit volnosti, jenž jsem s ním cítil.

Stále jsem jej bez mrknutí sledoval. Tančil za pultem mezi Felixem a připravoval jednu objednávku za druhou. Zrovna v tu chvíli bych za ním nejradši nakráčel, přitiskl jej k pultu a začal bezhlavě líbat, dokud by nám nedošel dech. Rychle jsem zakroutil hlavou a stočil pohled jinam, abych nemyslel na takové věci.

,,Ale, ale...pověz mi na co teď myslíš. Jsi rudy až po uši. Začínají se v tobě snad probouzet nějaké nemravné choutky?" nadhodil Bangchan. Opravdu si liboval v jakém rozpoložení se nacházel jeho kamarád.

,,Proč, že jsi se mnou vůbec jel?" optal jsem se nazpět.

Pokračování příště...