My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

11.

Ahoj!!

,,To je dobrý. Prostě si nechce přiznat, že se mu líbí nějaký kluk, když doteď byl jen na ženy." prohodil jsem s úsměvem a nezapomněl zvýraznit slovo "doteď" a "ženy" , aby věděl na co tím narážím.

,,Dobře, myslím, že mě kvůli vám přešla chuť k jídlu." pověděl jsem poněkud rozmrzele. Čekal jsem, kdy mi začne cukat v koutku oka.

,,A nedostal jsi náhodou chuť na něco jiného?" optal jsem se s menší nadějí v hlase, avšak stále jsem to myslel jako vtip.

Když to chce takhle tak dobře, budu ho muset trochu poškádlit. Dlouze jsem si jej prohlížel a pak jsem to samé udělal u Chana.
,,Kdybych si představil tvé oblečení na něm, Nejspíš bych na něj dostal chuť, ale jelikož ho máš ty...no nic moc." pronesl jsem a díval se na ním, tím výrazem, jako bych jím opovrhoval. Pravdou je, že v tom vypadal opravdu dobře a navíc krásně voněl.

Už zase se mě snažil vyvést z míry. Já jsem Wooyoung, mě jen tak neoklameš, řekl jsem si. Naklonil jsem se k jeho uchu a začal šeptat.
,,Nechceš s ním rovnou začít chodit? Jako bych mezi vámi viděl problesknout jiskru. Chanovi jistě nebude vadit někomu natrhnout zadek. Pak můžeš přijít za mnou, až pochopíš, že není nic pro tebe. Ukážu ti, jaké to je s Wooyoungem."

Skoro jsem se zadusil tím, co řekl. S ním si opravdu není radno zahrávat. Každopádně jsem to nechtěl jen tak vzdát. Naklonil jsem se k němu a neměl ani potřebu šeptat.
,,Takže by ti nevadilo, kdyby se se mnou vyspal první Bangchan? Myslel jsem, že chceš být první?" nadhodil jsem s lišáckým úsměvem.

,,Tak a dost, vy dva! Nechcete si třeba sednout k jinému stolu, abyste mě nemohli zatahovat do těch vašich milostných šarvátek? Nejsem žádná sexuální mašina, jak si vy dva myslíte. I když jsi můj nadřízený a dlouholetý přítel, nechci s tebou spát a ani nebudu a ty Wooyoungu radši už nešeptej, protože tvůj šepot je snad hlasitější, než kdybys mluvil normálně. Za chvíli bude vědět celé bistro, že spolu vy dva chcete spát, jen si to neumíte přiznat." pověděl celkem hlasitě. A i když tvrdil, že by to mohlo vědět celé bistro, bylo to právě díky němu. To si ovšem uvědomil až poté, co ti dva naprosto ztichli a hleděli na něj s vytřeštěnýma očima a s nezdravě červeným odstínem ve tváři.

Nakonec se po chvíli ticha začal smát. Sice mu bylo chvíli trapně, že to tady takhle vykřikl a získal si tak pozornost všech včetně Felixe, ale vidět ty dva stálo za to.
,,Tak teď byste se měli vidět. Už nejste tak odvážní, co?" nadhodil Chan, aby je ještě více podusil.

,,No když tady vyřváváš takový věci. Vždyť tě slyšel i Felix, který jde mimochodem k nám." prskl jsem na něj. Samozřejmě ne tak nahlas, aby mě Lix slyšel.

,,Vedete tu velice zajímavé téma, že ses mi nepochlubil, Chane. A tenhle tvůj kamarád je velice zajímavý." na chvíli se odmlčel Lix a stočil pohled k Sanovi s Wooyoungem. Nevěděl koho se má otázat první.
,,A vy dva jste si co?" nakonec se zeptal obou. Už začínal chápat, proč byl Wooyoung tak přátelský ohledně Bangchana. Chtěl se dostat k tomuhle Sanovi. Vždy přitahoval podobný typ mužů. Takže zase nejspíš nebude mít šanci. Štvalo ho to, ale na druhou stranu, kdy ji vůbec měl? On ho viděl jako někoho, kdo patří k Chanovi.

San se k odpovědi neměl, takže bych měl odpovědět já...odpovědět stylem, který ho donutí na mě přestat myslet. Také mě napadlo, jak bych celé téhle situace mohl využít ve svůj prospěch. 
,,San je můj budoucí přítel. Teď sice dělá cavyky, ale později beze mě nebude moc být. Znáš mě, ne?" nadhodil jsem a mrkl na něj. Položil jsem Sanovi ruku kolem ramen. Naklonil jsem se k jeho uchu a tentokrát jsem opravdu šeptal tak, aby mě neslyšeli ti dva. 
,,Spolupracuj, jestli cheš, aby na mě Lix zapomněl." 

Bylo mi naprosto jasné, že se snaží jen využít situace. Jsem podnikatel a setkal jsem se už s tolika lidmi, že dokážu poznat, o co komu jde. Takže mě celkem štvalo, že se touhle situací snaží dostat blíž ke mně. Ale na druhou stranu by Felix opravdu mohl ztratit zájem a snad už by si všiml, že pro něj je nejvhodnější Chan. Každopádně jsem mu chtěl dát najevo, že jsme si v téhle hře rovni. Rozhodně nebudu skákat, jak on zapíská. Plácl jsem ho přes stehno a ruku na něm nechal a ještě jej pevně stiskl. 
,,Uvidíme, kdo bez koho nebude moc být." prohodil jsem a laškovně se na něj usmál. 

,,A já myslel, že se na vztahy zrovna necítíš, jak jsi říkal..." pronesl Felix rozmrzele. 

,,No tak to sis to rozmyslel hodně rychle po jediném objetí, asi mám nějaký "special" kouzlo osobnosti. Dával mi i velice zajímavé návrhy. Tvůj kamarád nejspíš není takový, jak sis myslel."

,,Ale no tak Sane. Takový věci nemůžeš říkat nahlas. Kazíš mi tím mou andělskou pověst." řekl jsem na oko naštvaně a našpulil rty, načež San udělal něco, co jsem sakra nečekal. Přede všemi mě políbil. Sice jen letmo, ale i tak to udělal. Z tohohle už se jen tak nevykroutí...

,,Neboj se, pro mě budeš dokonalý, ať už jsi andílek nebo ne." pověděl jsem něžným tónem a poslal mu vzdušný polibek. Konečně se mi ho povedlo dostat z míry. Moje herecké výkony jsou prostě najedničku. Měl bych se tím živit. 

Bangchan jen tiše sledoval situaci a nestačil se divit, co je jeho kamarád z dětství vlastně zač. Takového jej opravdu neznal. 

,,Myslím, že Chan přišel hlavně kvůli Felixovi, tak je nebudeme rušit a půjdeme se někam projít, co říkáš?" nadhodil jsem a začal se zvedat. Woo byl stále trochu mimo, a tak jsem ho vzal za ruku a zvedl jej a tou druhou mu ukázal, aby se dal na odchod. 

Pokračování příště...

Kdo nechce čekat doporučuji tento příběh a zároveň tím věnuji kapitolu autorce _kattalgi_ 😊

Dnes také vyjde prolog k novému příběhu a další díl Seongjoong a Yuwin, neboť zítra po práci jedu hned do Prahy na Prague champs a vracím se pozdě v neděli 😇

S láskou Vaše Tsukki ❤️