My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

21.

Ahoj!!

,,Vy si tedy umíte vybrat chvíli, kdy přijít." šeptl jsem tiše, když jim šel San otevřít. Za chvíli oba byli uvnitř. Chan se z neznámého důvodu usmíval od ucha k uchu, za to Felix se opět moc  netvářil. 

,,Tak vás tu vítám. Chceš provést?" optal jsem se s úsměvem. Felixovi koutky se též trochu zvedli, ale určitě kvůli tomu musel vynaložit veškeré úsilí. No asi mě stále neměl rád. 

,,To je dobrý, když tak řeknu Chanovi, ale děkuji." odpověděl Felix a na důkaz toho, že Sana nepotřebuje omotal ruku kolem Bangchanovo paže.

,,Dobře. Chan se tu stejně vyzná lépe než já." řekl jsem a zavedl je do obývacího pokoje, kde bylo nachystané občerstvení. Sedl jsem si na kraj pohovky. Woo si sedl vedle mě. Vedle něj se posadil Chan a jako poslední Felix.

Zapnul jsem televizi a najel na Youtube. Pustil jsem tam nějaký mix a kdyby někdo protestoval, řekl jsem jim, ať tam dají kdykoliv něco jiného. Chvíli jsme jen tak pojídali a kecali. Nebo spíš Chan s Lixem mluvili. Vyprávěli vtipné historky ze střední o Wooyoungovi.

,,No dobrý, tak to už by asi stačilo. Nebo mám snad říct já něco o vás dvou?" nadhodil jsem rozmrzele. Proč každá zábava večera musí obsahovat téma Wooyoung?

,,Jen je nech, rád se o tobě dozvím něco dalšího, ty můj malý ďáblíku." pošeptal jsem a následně mi stiskl stehno.

Jo tak ďáblíku? Večer uvidíš, jaký ďáblík jsem, pomyslel jsem si. 
,,A co kdybychom se už napili. Lixi, San si myslí, že s tebou zvládne udržet krok." pověděl jsem s úsměvem. 

,,Tak to se uvidí, málokdo mě dokáže přepít. Woo, dones to sem!" poručil Felix s širokým úsměvem. Doslova oplýval soutěživostí. 

Věděl jsem, že se toho hned chytne. Plán byl následující...buď se opravdu opije díky Lixovi, což by věci usnadňovalo, nebo se dostane aspoň do nálady. Já budu potají pít nealko a hrát svou opilost. Až se Felix s Chanem zřídí, vystřízlivým a odtáhnu si ho do postele. Usmál jsem se pro sebe a vrátil se do obýváku s alkoholem. 

,,Tohle nedopadne dobře." hlesl tiše Chan a obával se, zda se dožijí zítřejšího rána. 

,,No a protože jsme spolu my dva dlouho nepopíjeli, dáš si povinně s námi." Lix spíš rozkázal než řekl.

---------------------------------------------------

A večer byl v plném proudu. Svou roli jsem hrál naprosto dokonale. Po dvou sklenkách jsem si sedl Sanovi do klína a začal se k němu tulit. Chan nemusel svou opilost ani mazlíci náladu hrát. Ten se tak choval sotva po jedné sklence. Felix se zpočátku snažil jeho dotekům bránit, ale čím víc alkoholu v sobě měl, tím rychleji se podřídil a doteky mu začal oplácet.  Když to pak vypadalo, jako by se chtěli sníst navzájem, rozhodli jsme se odejít.

San mě vzal do náruče. Už jsem si na malou chvíli myslel, že by opravdu využil příležitosti. Ale když se zastavil u jednoho z pokojů pro hosty, došlo mi, jak moc jsem se mýlil. On byl prostě až moc nevinný. V duchu jsem nad ním kroutil očima. Musel jsem tedy nějak zakročit. 

,,Tady neci pát. Já ci pát tam s tebou...budu se bát." mluvil jsem jako malé dítě. 

,,Víš, že když jsi opilý, jsi celkem roztomilý." hlesl jsem spíše pro sebe a odnesl ho k sobě do ložnice. 
,,Nejradši bych tě hodil na postel a potrestal tě za to, jak moc jsi mě tam provokoval...ale bylo by neslušné udělat to, když jsi v takovém stavu." dodal jsem s lehkým úsměvem na rtech. Pochyboval jsem, že by nějaké z mých slov vnímal, když byl tak opilý. 

Položil jsem jej na postel a chvíli si jej prohlížel. Bylo jen těžké tomu odolat. Ačkoliv jsem si to nechtěl přiznat, přitahoval mě. A tam vedle jsem sakra moc toužil ohnout ho přes stůl a okusit jeho nitro. Zakroutil jsem hlavou ve snaze z ní vyhnat všechny ty pervérzní myšlenky a chystal se na odchod. Jenže on mě chytil za ruku a stáhl mě na postel. 

,,Kam si myslíš, že jdeš? Zase se chystáš utéct?" nadhodil jsem a obkročmo si na něj sedl. Neměl jsem v plánu ho nechat odejít. Dnes mu ukážu, že jsem lepší než kdejaká žena...že jsem ten, koho potřebuje. 

,,Co to? Jakto? Já myslel, že jsi opilý." dostal jsem ze sebe a cítil se neskutečně trapně za ty řeči, co jsem měl před chvílí. Jak se tohle vůbec stalo? A kdy se dostal nade mě? Ptal jsem se sám sebe. Ani já nebyl tak opilý, abych měl zatemnělou mysl, a přesto to teď tak vypadalo.

,,Nejsem opilý. Jelikož jsi byl předtím zaneprázdněný přípravou a poté mými rty, asi sis nevšiml, že jsem si v igelitce přinesl nealko, z čehož se přeci neopiješ." prohodil jsem s úsměvem a věnoval mu polibek. Poté jsem se přesunul k jeho uchu.

,,Jestli chceš, nechám se potrestat dobrovolně, aspoň bys pochopil, že já jsem tvá nejlepší volba." pošeptal jsem a následně se přisál na jeho krk. Rukama jsem zabloudil pod triko a polštářky prstů jsem jemně přejížděl po jeho nahé kůži. 

On byl vážně mazaný. Ihned se zaměřil na můj krk, protože věděl, že takhle se podvolím rychleji. Tiše jsem vzdychal a užíval si jeho rty na svém krku. Na rozdíl ode mně vždy věděl co a jak. A najednou mi to došlo, já vlastně netušil, co přesně bych měl dělat. Nechtěl jsem riskovat, že bych mu svou nevědomostí nějak ublížil.

Pokračování příště...