My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

35.

Ahoj!! Stihla jsem to dopsat v práci tak dnes vydáváme takhle brzo 😊 krásné ráno, já jdu spát 😇

Vrátili jsme se do pokoje k Sol dali jsme ji sladkosti a ještě si hodnou chvíli povídali a pak jsme se Sol společně koukali na pohádku, protože ji mermomocí musela dokoukat. Než pohádka skončila, dorazil Chan. Chvíli nás zkoumal pohledem.

,,Na co tak koukáš?" optala se ho Sanovo matka.

,,Ale na nic." odpověděl.

,,No, neboj se. Už o tom vím. Taky jsi mohl říct své druhé matce, že jste se Sanem stejní. Hlavně mu neříkej, že o tom vím. Chci zjistit, jak dlouho mi to ještě hodlá tajit." řekla a zakroutila hlavou.

,,Řekl bych ti to, ale San by mě zabil. Kvůli němu musím lhát tolika lidem." povzdechl si.

Překvapilo mě, že si ti dva tykají. Celkově se na něj přehnaně usmívala. Asi ho vážně brala jako druhého syna. Snad mě také brzy přijme do rodiny, až zjistí, že to myslím vážně.

,,Stlejdo, ale lhát se nemá!" vykřikla Sol a zamračila se na něj.

,,Tak to bys měla vysvětlit svému tatínkovi." odvětil Chan a vyplázl na ni jazyk.

,,Sol, necháme babičku odpočívat a projedeme se se stejnou Chanem?" nadhodil jsem. Jen pokývala hlavou a slezla z postele.

,,Ahoj babi, zase tě se stlejdou pudeme naštívit."

,,To budeš moc hodná, ale přiveď taky taťku. A nezlob strejdy." pověděla s úsměvem, pohladila ji po vlasech a dal jí pusu na čelo.

,,Tak nashledanou, brzy se uvidíme." také jsem se rozloučil. Po mně se rozloučil i Bangchan a společně jsme vyšli z pokoje.

Když jsme dorazili k autu, nastoupili jsme a připoutali se. Chan strčil klíčky do zapalování a nastartoval. Náhle se na mě podíval.

,,Tak co říkáš na tchýní?" optal se a rozjel se. 

,,Už vím, po kom je San tak hezkej. Zdála se být v pohodě a jsem rád, že není proti." odpověděl jsem.

,,Jo, Sanovo matka je skvělá žena. Jde jí hlavně o štěstí svého syna a je jí jedno, kdo tím štěstím je. Dávám tomu tak měsíc, než z vás budou nejlepší kamarádi."

,,Myslíš, že je něco takové možné?"

,,No jasně, jinak bych to neříkal, jak na to vlastně přišla? Řekl jsi jí to?"

,,Ne, Sol nás napráskala. Ráda vypráví o tom, co její tatínek dělá." řekl jsem se smíchem.

,,Ty jsi teda práskačka. Co všechno tatínek se strejdou dělali?" schválně se optal.

,,To nevím. Ale v noci mě vzbudil stlejda Woo, divně kžičel. Šla jsem se podívat, bylo to od táty z pokoje, ale pokoj byl zamčený. Ublížil ti táta?"

Jen jsem nesouhlasně zakýval hlavou a usmál se na ni. Děkoval jsem tomu nahoře, že se o tomhle před babičkou nezmínila. Chan se začal smát.

,,Sol tohle hlavně nikomu neříkej a zkus si toho nevšímat, ano?" pověděl Chan.

,,Dobže a co teda stlejda s tátou dělali?" optala se zvědavě.

,,Nic co by tě mělo zajímat. To je totiž pro dospělé. Vidíš to, ona by vyzradila úplně všechno." povzdechl jsem si.

,,No asi si budete muset pořídit zvukotěsné zdi a ne že tohle někdy budete dělat před ní."

,,To neříkej mě, pořád musím Sana krotit, ale teď je až moc přítulnej."

,,To víš, potřebuje si vynahradit ty tři měsíce, co jste se spolu pomalu nevídali. Je holt závislý na tvým pozadí."

,,Chane přestaň, poučuješ mě, ale pak máš před ní takový řeči." okřikl jsem ho.

,,Promiň." řekl a začal se smát. Poté se raději věnoval už jen řízení. 

---------------------------------------------------------------------------------

Vrátil jsem se domů až po dévaté, neboť se to v práci protáhlo. V kuchyni na mě čekal Woo s večeří. Pousmál jsem se a přešel k němu. Jednu ruku jsem mu omotal kolem pasu a natiskl na sebe. Následně jsem spojil naše rty a dlouze jej políbil. Chyběl mi tak hrozně moc a i když jsem chtěl polibek prohloubit, neudělal jsem to. Kdyby ano, jistě by mě přepadla touha a já bych se neudržel a vzal si ho tady. Rozpojil jsem naše rty a trochu od něj poodstoupil. 

,,Tobě je vážně těžké odolat..." šeptl jsem s lehce zarudlými tvářemi. 

,,Já vím, ale ještě chvíli to budeš muset vydržet...navíc pak si spolu musíme promluvit. Teď se v klidu najez, půjdu nám připravit vanu." řekl jsem s úsměvem. 

Větu "musíme si promluvit" jsem vypustil hned, jak zmínil společnou vanu. Sedl jsem si ke stolu a pustil se do jídla. Když jsem dojedl, stavil jsem se u Sol v pokoji. Poklidně spinkala. Líbnul jsem ji na čelíčko a šeptem popřál dobrou noc. Vidět ji spinkat s úsměvem na tváři a vědět, že na mě o pár dveří dál čeká můj dokonalý přítel, mě činilo opravdu šťastným.

Zamířil jsem do koupelny. Když jsem vešel, Woo už byl ve vodě a zakrytý silným nánosem pěny. Neváhal jsem ani vteřinu a rychle jsem se vysvlékl. Následně jsem si vlezl do vany a sedl si naproti němu. Přesně tohle jsem potřeboval. Opřel jsem o vanu a zaklonil hlavu dozadu. Zavřel jsem oči a na chvíli relaxoval. 

Sledoval jsem jej, jak se pohodlně usazuje. Kapičky vody na jeho krku přímo vybízely, abych je setrel svými rty. Zakroutil jsem hlavou, abych vyhnal všechny hříšné myšlenky, než zapomenu, o čem jsem chtěl mluvit.

,,Dneska jsme byli se Sol navštívit tvou matku." promluvil jsem.

Otevřel jsem oči překvapením a podíval se na něj.
,,Ví o nás?" optal jsem se opatrně.

,,Bylo mi jasné, že jsi jí o nás neřekl, a tak když Sol začala vyprávět, že mě pusinkuješ na tvář, zakecal jsem to."

,,To jsem si oddechl. Nevím, jak by to vzala..." řekl jsem. Bál jsem se, i když jsme občas narazili na tohle téma, nikdy se přímo nevyjádřila.

,,No ale i tak bys to před ní neměl dlouho tajit. Pokud jí to neřekneš ty, určitě to poví Sol. Nerozumí takovým věcem, takže neví, co by před ostatními neměla říkat. O tom jsem s tebou chtěl mluvit. V noci nás slyšela a začala o tom mluvit před Chanem. Myslela jsi, že jsi mi ublížil, protože jsem podle ní divné křičel. Co kdyby tohle řekla před matkou? Musíme se začít krotit a rozhodně nedělat podobné věci před ní." pověděl jsem.

,,A jak bych to mohl vydržet? Vedle tebe je těžké se ovládat..." přiznal jsem se.

,,Nechceš snad, aby pak Sol někde říkala, co dělá její tatínek se strejdou. Dokážeš si představit, jak by se třeba učitelky tvářili, kdyby jim tohle začala vyprávět?" nadhodil jsem.

,,Jo to by asi zrovna nebylo nejlepší..."

,,Ne, to nebylo. A jelikož jsi její tatínek, musíš ji vysvětlit, co nemá říkat. Abych nezapomněl, tvá matka chce, abys příště přišel s námi."

,,Víš, že mě tenhle rozhovor vyčerpal víc, než všechny ty papíry, prezentace a schůzky v práci?" povzdechl si.

,,Promiň, ale o takových věcech se musíme bavit. Jestli chceš můžeme se přemístit do sprchového koutu, kde tě priměju vyčerpat i poslední zbytek energie. Ze sprchy to snad neuslyší." šeptl jsem.

Pokračování příště...