|TAEKOOK| Oneshot |

My beloved stepbrother 15+

,,Jungkooku, už jsi vzhůru?" probudí blond mladíka tlumený hlas vycházející ze schodů.

,,Mmm~ nesnáším svůj život.." zamručí rozespale blonďáček. ,,Nejsem!" zakřičí nazpět své milované matince.

,,Hned vstávej nebo přijdeš pozdě!" nadává mu, až se její hlas ozývá v celém horním patře.

,,Nejsem, už malý kluk!" okřikne ji.

,,Tak se tak přestaň chovat! Ihned se obleč, umej a sypej dolů na snídani nebo tě dotáhnu pod studenou sprchu!" rozčiluje se žena středního věku, jež tolik miluje svého syna, který už několikrát zaspal univerzitu.

,,Ach bože.." povzdychne si blonďák, ,,proč já neodešel někam na kolej?" ptá se nešťastně sám sebe, když se hrabe z postele.

,,No jo, však už vstávám!" odpoví své nedočkavé matce, nechtíc ji u sebe v pokoji, protože by mu ještě začala vybírat ze skříně co si má vzít na sebe.

Není to vyloženě maminčin kluk, ale občas ho maminka zahrnuje přílišnou péčí. Jungkook se totiž nechová podle jejích představ a dosti o tom svědčí i jeho vzhled; piercing v obočí i ve rtu, potetovaná ruka a odbarvené vlasy. Hold jakmile dosáhl dospělosti, žil si svůj život jak se mu zlíbilo, však také bylo načase. Do devatenácti mu diktovala život, jako malému klukovi. No, Jungkookovi také dost pomohlo, že jakmile nastoupil na univerzitu, její pozornost se přesunula na někoho jiného a to nového manžela, který se přestěhoval i se svým synem do jejich domu. 

Jungkookovi nebyl vůbec proti, naopak se rád zbavil přehnané pozornosti své matky a bude si moct žít jak uzná za vhodné, navíc.. kdo by nechtěl nevlastní otce, který ho v tom co dělá podporuje a brání před matkou?

Jungkook si nemohl stěžovat.

Vstal tedy z postele a za pochodu do koupelny v jeho pokoji ze sebe svlékal jeden kus oblečení po druhém. Nahý vstoupil do sprchy, kde po sobě nechal stékat vlažnou vodu. Vždy se cítil velice příjemně, když ho letní, horké ráno osvěžila vlažná voda.

Po sprše si vyčistil zuby, vyfénoval vlasy a zalovil ve skříni jaké kousky si dnes zvolí na univerzitu. Zrak mu spočinul na černých džínách s dírami, jež mu dokonale zvýrazní nohy i pozadí. Při pomyšlení kdo ho dole v kuchyni čeká a s kým se dnes ráno poveze autem na univerzitu, neodolal. Oblékl si odvážné džíny společně s bílým tričkem, které si do nich zastrčil, načež vše sladil dlouhou, černou košilí nad kolena jež nechal ledabyle rozepnutou. Upravil si vlasy a už běžel s báglem dolů do kuchyně, kde všichni seděli u stolu.

,,Zdravím rodinko!" pozdravil ironickým tónem, než začal načuhovat do lednice.

,,Kam koukáš? Jídlo máš už na stole!" okřikne ho máma.

,,Koukám se co si koupit cestou ze školy, když ty budeš v práci až přijdu, má drahá matko." stejně ironickým úsměvem se na ní culí.

,,Nebuď drzý a sedni si k jídlu!" zamračí se na svého syna při mytí nádobí.

Jungkook se posadí k talíři s lívanci, hned první si namaže tlustou vrstvou džemu, naplácá horu šlehačky a posype hrstkou ovoce. Usmívá se na své umělecké dílo a než se ho chystá sníst, všimne si konsternovaného pohledu svého nevlastního bratra.

,,Copak, hyeong? Chceš si kousnout?" ušklíbne se na něho.

,,Měl bych upatlaný obličej šlehačkou celý." pronese jízlivě černovlásek naproti němu. 

,,To nevadí." znova se blonďáček ušklíbne. ,,Celou bych ji z tebe slízal." olízne si spodní ret. Jungkook si nebere servítky ať jsou tam jejich rodiče nebo ne.