First love obsession pt.2/15+

3.1K 75 13
                                    


Taehyung na pár dní zase odjel s kapelou, za což jsem byl vděčný. V hlavě jsem si neustále nechtěně přehrával celou tu noc. Nemohl jsem si pomoct a byl sám ze sebe zmatený. Proč se mi to líbilo? To co mi udělal, nebolelo tolik jako myšlenka, že mi dá konečně pokoj. Přesně to jsem si přál, ne snad? Proč se mi tedy hrudník svírá, když si ho představím s někým jiným? Až se vrátí... začne si opět vodit do pokoje ženy?

Celé dny co byl pryč, jsem nevylezl z pokoje. Máma si o mě začal dělat starosti, vymluvil jsem se, že mi není dobře, ale silně uvažoval o tom, že jí řeknu co se stalo. Cucfleky po celém těle i modřiny na rukách z jeho držení jsou mi důkazem, avšak chtěl jsem ze všeho nejdřív mluvit s ním. Tohle mu přece nesmí jen tak projít. Nemůže si brát co si zamane bez následků.

Šel jsem si po ránu udělat snídani, aniž bych si uvědomil, že se Taehyung vrátil.

,,Dobré ráno, bráško..." ozve se těsně za mnou, načež se s vyděšením otočím, ,,chyběl jsi mi." přitiskne mě k lince, co se o ní sám opře vedle mých boků. Nakloní se ke mě s úsměvem na rtech.

,,Jsi tu brzy." řeknu nonšalantně, snažíc se ignorovat naše pozice.

,,Nemohl jsem se dočkat." ušklíbne se. ,,Těšil jsem se na tvou rozkošnou tvářičku." pohladí mě hřbetem ruky na tváři, ale já se odvrátím a jeho ruku odstrčím. 

,,Nedotýkej se mě." rázným tónem ho varuji skrze zatnuté zuby, abych nevyjel. Nechci cítit jeho dotek. Taehyung se usměje a přitiskne se víc k mému tělu.

,,Ach Jungkook-iie..." nakloní se k mému uchu, ,,mohu si s tebou dělat co jen se mi zamane." políbí mě pod ním. Odtáhnu se s napřáhnutou rukou, kterou stihne zarazit.

,,Na to zapomeň! To co jsi mi udělal, se už nikdy opakovat nebude!" vykřiknu na něho.

,,Co jsem udělal?" vzplanou mu oči opět chtíčem se samolibým úsměvem. ,,Řekni to, Jungkook-iie!"

,,Vždyť jsi mě prakticky zdrogoval a znásilnil, Taehyungu!" vykřiknu na něho a hned se uklidním při pomyšlení, že mě mohla máma nebo Sejin slyšet. Taehyung se však opět jenom ušklíbne.

,,Zdrogoval? To co jsem ti dal, mělo jen na pár minut ochromit tvoje svaly, aby ses později hýbal a všechno cítil. Moje rejhy na zádech mi neříkají, že bys neměl sílu se bránit, kdybys vážně chtěl přestat."

Zrudnu hned co se zmíní. Pamatuji si moc dobře, jak jsem mu pomalu celý večer zarýval nehty do zad.

,,Zeptej se sám sebe, Jungkook-iie..." skloní se blíž ke mě, ,,zda takhle skutečně vypadá znásilnění. Vím, že si to promítáš v hlavě. Tak mi pověz... doopravdy by sis znásilnění takto užíval?" zašeptá tím svůdným hlasem, co mě ovládal celou noc. Zmocní se mě zvláštní chvění, jenž mě nutí přivírat víčka, když se ke mě pomalu přibližuje a zajíždí dlaní pod košili.

,,Tak dost!" odstrčím ho od sebe. ,,Tohle ti neprojde, Taehyungu! Jak myslíš, že se na to budou tvářit tvůj otec s mám..."

,,Tak jim to řekni." umlčí mě a doslova šokuje svým klidným přístupem.

,,C-cože?" ujišťuji se, zda jsem správně slyšel, ovšem on se tváří dosti sebejistě.

,,Řekni jim to. Nepamatuji si, že bych tě kdy žádal, abys mlčel." pokrčí rameny, když opře své pozadí o ostrůvek naproti nám.

,,Myslíš to vážně?" mračím se na něj nejistě.

,,Ano." pozvedne klidně obočí. ,,Nezajímá mě názor ostatních. Miluji tě a vezmu si tě kdykoliv se mi zachce."

|TAEKOOK| Oneshot |Kde žijí příběhy. Začni objevovat