Black & Malfoy

In the train

     Konečně je to tady. Jedu do Bradavic!
     I když mi je 15, jedu tam poprvé. Rodiče nejdřív chtěli, abych se učila doma celých 17 let, ale konečně jsem je přemluvila. A tak se teď loučím s mamkou a nastupuji do vlaku.
   
     Pořád tomu nemohu uvěřit. Já. Tam. Opravdu. Jedu!
Mamka mi dala pusu na tvář, já si od ní vzala klec se svou sovou Narou, do druhé ruky popadla kufr a vydala se hledat volné kupé.

      „Hey Jenni! Tady!" zavolal na mě známý hlas. Otočila jsem se za ním. Stál tam mávající Ron s Harrym a Hermionou. Za nimi jsem zahlédla Ginny. I když jsem jela do Bradavic poprvé, moc dobře jsem je znala. Moji rodiče byli dobří přátelé s Molly a Arthurem Weasleyovými a často jsme u nich trávily léto společně s Hermionou a Harrym. S tím jsem se viděla v podstatě pořád, můj otec byl jeho kmotr.

     Rychle jsem zamířila k nim až Nara nespokojeně houkala ve své rozkývané kleci. Všichni jsme zamířili do nejbližšího prázdného kupé.
     „Tak co, těšíš se do Bradavic?" ptala se Hermiona zatímco se pokoušela strčit svůj obrovský kufr do přehrádky na zavazadla. „No jasně že jo! Jen se trochu bojím zařazování.... Jsem první student snad za celou existenci školy který nastupuje do Bradavic v patnácti, všichni na mě budou zírat když tam budu stát mezi prvňákama" „ale prosimtě. To bude v pohodě..." řekl Ron a snažil se Hermioně pomoct.
     „A do jaké koleje bys vlastně chtěla?" zajímal se Harry „noooo já vlastně-" ozvalo se nepříjemné vrznutí a Hermionin kufr konečně trůnil na svém místě. Tyče pod ním byly žalostně ohnuté.
     „To je snad jasné, do Nebelvíru přeci" usmál se Ron a ani mě nenechal domluvit.

     Po asi dvou hodinách klábosení jsem odešla z kupé s tím, že potřebuju na záchod. Ve skutečnosti jsem chtěla jen trochu klidu. Procházela jsem dlouhou vlakovou uličkou a koukala se na utíkající krajinu za okny která jsem míjela.
     Najednou se ozvaly rázné kroky. Proti mně šel vysoký kluk se skoro bílými vlasy a šedýma očima. Měl na sobě černý hábit a zeleno-stříbrnou kravatu. Vypadal jako kdyby mě ani neviděl, já jsem ale od něj nemohla odtrhnout oči. Byl svým chladným způsobem neskutečně krásný.

    Zrovna když procházel kolem mě, vlak poposkočil nejspíš o nějakou spadlou větev na kolejích. Já jsem se opřela o okno u kterého jsem stála ale neznámý stál uprostřed uličky a hodilo to s ním taky k oknu. Rukama se zapřel o okno a uvěznil mě tak mezi nimi.
     Na chvíli jsme si hleděli do očí. Okamžitě jsem zčervenala a on- taky...? „No jo já- promiň. Neměla ses tu plést, mohl jsem na tebe spadnout" řekl rychle a dlouhými kroky se vzdálil. Vypadalo to, že se překonává aby se nerozběhl.
     Zaraženě jsem se vrátila do kupé ve kterém Harry, Ron, Hermiona, Ginny a nějaký hnědovlasý kluk hráli Třaskavého Petra.
      „Aaaa jsi zpátky. Jenni tohle je Nevil Longbottom, Nevile tohle je Jennifer Blacková." spustil Harry když když si mě všiml a ukazoval hlavou nejdřív na toho kluka a pak na mě.          
     „Těší mě" řekla jsem nervózně a usmála se na něj. „Mě taky" řekl Nevil přidušeně a zrudly mu uši.
     „Můžu se k vám přidat?" podívala jsem se na balíček karet na něčím kufru který právě sloužil jako stolek.
„jasně" usmála se Ginny „jenom dohrajeme tohle kolo."

     „Vlastně, neznánete takového vysokého kluka s bílými vlasy, nejspíš z našeho ročníku, asi ze Zmiozelu?" vzpomněla jsem si po dvou kolech hry.
     „Myslíš Draca Malfoye?" vyjel ostře Harry a skoro upustil karty které měl v ruce. Pokrčila jsem rameny.
     „Proč se ptáš, něco ti udělal?" zeptala se Ginny podobě ostrým hlasem jako Harry „Ne, nic mi neudělal, jen jsem ho potkala když jsem šla ze záchoda. Proč by měl?"
      „Je to ten největší arogantní kretén jakého kdy škola potkala" zaprskala Hermiona a všichni se na ní podívali. Od kdy Hermiona mluví sprostě?

      Konečně jsme dorazili do Bradavic. Proud studentů se nezadržitelně valil do hradu a umoulousaný stařík který byl nejspíš školník Filch se tvářil naštvaně a bezradně.
      Podle toho, co říkal své kočce - paní Norisové jak jsem si vzpomněla na Hermionino vyprávění, měl v plánu prohledávat všem studentům kufry a batohy jestli v nich nemají nic 'nepatřičného' ale dav valících se studentů byl nestavitelný.
      Když se všichni žáci usadili u kolejních stolů, vyzvala mě a prvňáčky paní profesorka McGonagallová - jak se nám představila, aby jsme se seřadili před stoličkou se starým záplatovaným kloboukem.
      „Všechny vás vítám v novém školním roce. Jako vždy začneme rozdělováním nových studentů do kolejí, letos tu ale máme výjimku.
Slečna Blacková nenastoupí do prvního ročníku, nýbrž do pátého, jelikož se doteď učila doma. Doufám že ji mezi sebe přivítáte jako všechny ostatní nové studenty. A teď tedy, k přiřazování." Pronesl ředitel školy do naprostého ticha které nastalo okamžitě jak začal mluvit.

     „Slečna Jennifer Blacková" řekla profesorka McGonagallová a nadzvedla klobouk ze stoličky za špičku.
      Přiklopýtala jsem k ní a roztřeseně jsem posadila. Přelétla jsem celý sál očima. Zastavila jsem se ulízlých bílých vlasů. Doteď jsem si myslela, byla jsem si jistá, že chci do Nebelvíru. Jenomže- Zmiozel taky nezní tak špatně....

      Klobouk mi usedl na hlavu a přetrhl proud myšlenek. Ozval se slabý hlásek. Kdyby mě kamarádi nevarovali, nejspíš bych vykřikla.
      „Hmmmmm chytrá... Ale ne zrovna rozvážná... Nebojácná, to tedy ano... Někdy možná až moc.... Svérázná osůbka.... Tak co s tebou...? Hmmmm tak to bude Nebelvír." poslední slovo bylo nejspíš jediné co řekl nahlas.
       Byla jsem šťastná. Nebo ne? Měla jsem být. Naplnila jsem očekávání svých přátel, rodičů i sama sebe.   
       Stejně ale mi ale tichý hlásek v hlavě říkal že by možná bylo lepší teď sedět vedle toho údajného Draca Malfoye, než mezi Harrym a Ginny.
______________________________________
No snad se Vám první část příběhu líbila ^^ .
Jen info: Pán zla v tomto příběhu opravdu při pokusu zabít Harryho zemřel, žádné viteály neměl. Tím pádem se v prvním, ani druhém ročníku Harrymu nic extra nepřihodilo. Ve třetím si Hermiona včas vzpomněla na to, že je ten den úplněk a Pettigrewa přivlekli úspěšně do hradu (Lupin zůstal v Chroptící chýši a po úplňku se vrátil jako vždy. Doteď učí v Bradavicích. Jak se tam vůbec dostal nechám na vaší představivosti:) ) a Sirius byl očištěn. Jak Vám možná došlo, Jennifer je jeho dcera.
Ve všech ostatních nesrovnalostech bych se prostě radši nehrabala :D
Tak zatím ahoj ^^