Black & Malfoy

Back to the castle

      Vzbudila jsem se s příšernou bolestí hlavy. Celé tělo mě bolelo. Opřela jsem se o ruce a posadila se. Rozhlédla jsem se po mém malém a chladném příbytku. Byla pryč. Kam sakra šla?

     Dolezla jsem k vchodu a vylezla ven. Zády ke mě stály dva tesrálové na stráži. Nevšímala jsem si jich a sedla si před poslední kousky suché země před naším bunkrem. Přitáhla jsem si kolena k tělu a položila si na ně hlavu. Všechno se zdálo strašně nereálné. Měla jsem pocit že včerejšek byl jen další strašná noční můra.

     Kam teď ale půjdu? Do sirotčince? No to nepřipadá v úvahu. Molly a Arthur by mě za normálních okolností možná přijali ale když Ron...
     Po tváři mi pomalu sjela slza. S Hermioninými rodiči se ani pořádně neznám. A jít bydlet k Dracovi je blbost.
     No, tak třeba zůstanu tady. Budu celé léto trávit s Kasiopeou a v září půjdu normálně do školy...

    Zavrtěla jsem hlavou nad svou vlastní naivitou a otřela jsem si vlhký obličej. Nemůžu pořád brečet, to by táta nechtěl... Roztřeseně jsem se zhluboka nadechla a snažila se ze sebe setřást ten nepříjemný skleslý pocit.
    
    Ozvalo se máchání blanitých křídel. Kasiopea přistála pár metrů opodál a hned se ke mně hrnula.
     „Aho-” nedořekla jsem ani pozdrav a už do mě strkala směrem k jejímu boku. „Kasi děje se ně-” chytla mě za kabát a snažila si mě vysadit na hřbet. Zmateně jsem přehoupla nohu přes její bok. Co se sakra děje??
     Roztáhla křídla, celá se napnula, přenesla váhu do zadních nohou a odrazila se od promrzlé země.
    
     Vykřikla jsem když mě odraz zastihl nepřipravenou a vyhodil my ruce od sebe. Pevně jsem stiskla nohama Kasiopeniny boky nohama a přitáhla se k jejímu krku. Opravu. Zbláznila se.

Hermiona
     
     Netrpělivě jsem točila dlouhým stéblem v ruce. Znovu jsem se podívala na hodinky. Už tu trčím 10 minut a nemám ponětí jestli moje přání zavrhla, nebo pro ní opravdu šla. Teda letěla.

     Konečně jsem je zahlédla. Teda spíš ji. Málem jsem vyprskla smíchy. Ve vzduchu letěla předkloněná postava s vlajícími vlasy a hábitem, s roztaženýma skrčenýma nohama a rukama nataženýma před sebou. Bizarnější pohled se mi v životě snad ještě nenaskytl.
     Za chvíli už přistávali. Tedy, Jenni stále vypadala že levituje víc jak metr nad zemí. Zaraženě se na mě zírala. Založila jsem si ruce na hrudník a měřila si ji pohledem.