Black & Malfoy

Revealed

Aha, promiň. Myslela jsem že ten lísteček je pozvání na rande"
Ztuhla jsem jako solný sloup. Tak a co kurva teď?
„J-jaký lísteček o-o čem to mluvíš..? P-proč by mi psal Draco M-Malfoy a p-proč bych s ním ch-chodila n-na rande?" dostala jsem ze sebe. Gratuluji Jennifer, právě si to kompltně posrala. Proklínala jsem se za koktání.
Pak mi to došlo „Přečetla sis ten vzkaz" zasyčela jsem nenávistně. Já pitomec jsem ho asi nechala na posteli. I když vlastně... Docela dobře si pamatuju že jsem si ho dávala do víka kufru...

Hermiona zaklapla knihu a podívala se mi do očí „Ne" řekla klidně „Nečetla jsem to. Jen nevím co jiného by ti dával a proč by jsi hned potom zmizela"
Svěsila jsem hlavu a doslova jsem se zhroutila do křesla naproti ní. Ví to. Teď mi řekne jaká jsem pitomá, přestane se mnou mluvit a pak to vyžvaní všem ostatním. Možná už jim to i řekla
Zamrkala jsem když se mi do očí vehnaly slzy. Teď jsem brečet nechtěla, na to bude čas potom. Podívala jsem se zpátky na Hermionu. Už zase si četla knihu. Bude mě ignorovat už teď..?

„Jak ses to dozvěděla?" zašeptala jsem potichu, ale dost nahlas na to, aby to slyšela.
Znovu otočila stránku. Ani nezvedla oči „Bylo jasné že s někým jsi a Malfoyi se k tobě choval no..." pokrčila rameny „divně. Když jsem šla v sobotu večer do astronomické věže, abych si zapsala polohu hvězd na úkol od Sinestrový, seděli jste vedle sebe. Měla jsi hlavu na jeho rameni." „J-já no...my... My jsme vlastně jen kamarádi..." snažila jsem se to v poslední chvíli zachránit.
Hermiona zvedla konečně oči od knihy, upřela je do těch mých a zvedla jedno obočí „Alespoň nelži"
Nastalo ticho. Hleděly jsme si do očí. Hnědé do modro-zelených a naopak.

„Nenávidíš mě?" zeptala jsem po chvíli potichu. Hermiona se zamračila „Samozřejmě že ne. Nenávidím jeho, ne tebe. Nechápu proč s ním jsi, ani jak to vydržíš s takovým idiotem, ale je to tvoje volba...." Teď jsem se zamračila já „Není to idiot...! Draco se milý když ho poznáš... Jen... Jen je někdy..." „Idiot" doplnila Hermiona. Obě jsme se zasmály. Ze srdce mi spadl tak obrovský kámen, že by mohl prorazit podlahu pode mnou.
„Jak se to stalo..?" zeptala se po chvíli nervózně Hermiona. „Em cože...?" zamrkala jsem zmateně „No, jak jste... Em jak to začalo"
Opřela jsem se o opěradlo křesla. Takže výslech. Super.
„No..." uvažovala jsem co všechno jí můžu říct. Asi všechno... „Vzpomínáš si na tu astronomickou soutěž, tak před měsícem a půl?" Hermiona přikývla „No... Nechali jste mě v pokoji samotnou a... On přišel..."
Hermiona vypadala že do ní uhodilo. „Draco Malfoy vstoupil do Nebelvírské společenské místnosti a do NAŠÍ ložnice?!" No to nebyl nejlepší nápad...

„Počkat" řekla když se trochu uklidnila „Měla jsem předtím pravdu co? Byl v tý koupelně" „Jo byl..." sklopila jsem pohled. Pamatuje si toho nějak moc...
„Jak se sakra dostal pryč?" zamračila se „Když jste odešli do knihovny, prostě jsem ho odvedla pryč..." „Tak proto jsi zmizela..."
Ušklíbla jsem se. Opravdu má až moc dobrou paměť.

„Čau holky" ozvalo se tak nečekaně až jsem skoro vyjekla. Ginny se rozvalila do nejbližšího křesla „Co řešíte?" zeptala se.
Hermiona na mě hodila letmý pohled „úkoly" řekla. Díky bohu, snad si to opravdu nechá pro sebe...