Black & Malfoy

Greenhouses

     Konečně skončila poslední hodina. Schrábla jsem všechno z lavice do tašky a vyběhla ze třídy.
    Oddělila jsem se od ostatních studentů a zamířila do sovince za Narou, abych poslala dopis rodičům.
    Na jednom odpočívadle do mě málem vrazila nějaká studentka z Mrzimoru. Podívala se na mě „Ty jsi Jennifer Blacková?" zeptala se „emm jo?" „Pan profesor Snape ti vzkazuje, že na školní trest se máš dostavit dvě hodiny před večeří ke skleníkům. Ve všech zameteš a vytřeš podlahu. Bez kouzel. Prý na tebe dohlédne." řekla, otočila se a odešla pryč.
     Ach jo. Než z podlahy dostanu všechnu našlapanou hlínu, listy a hnojivo, asi se z toho zblázním.
S o dost horší náladou než předtím jsem pokračovala k sovinci.

    Nara seděla na nejvyšším bidélku. Zapískala jsem signál, který jsem ji naučila a černobílá sovička přilétla ke mě. Měla černá záda, krk a vrchní části křídel, jinak byla bílá. Černý zobák a drápy byly dost ostré.
    Usedla mi na ruku a sledovala mě svýma modrýma očima.

    „To je pro rodiče" řekla jsem a podala jí dopis. Místo toho, aby si ho vzala mě klovla do rukávu „no jo ty rozmazleče" zvedla jsem oči k nebi a z kapsy hábitu jí podala kousek sušeného masa. Hned ho snědla a vzala si dopis.
Došla jsem k oknu. Trochu se odrazila od mojí ruky a vznesla se do vzduchu. Sledovala jsem, jak se mi ztrácí z dohledu a pak se otočila k odchodu.
     U dveří stál Malfoy a přivazoval k noze velkého tmavého výra nějaký balíček. Vůbec jsem ho neslyšela přicházet, byla jsem si ale jistá, že když jsem přišla, nebyl tady. „Hezká sova" poznamenal aniž by zvedl oči „Jak se jmenuje?" „Nara" odpověděla jsem zaraženě. Proč se objeví skoro vždycky když jsem někde sama? To mě šmíruje nebo co?
    „Krásné jméno" odpověděl „Už ti Snape řekl tvůj trest?" „No, jo. Mám zamést a vytřít všechny skleníky. Bez kouzel" konečně zvedl hlavu a zamračil se „práce pro skřítky" utrousil. „Proč šikanuje Pottera to chápu. Je to nafoukaný idiot a navíc prý měl problémy s jeho otcem. Proč ale tebe, to asi nepochopím..." „Z podobných důvodů" ušklíbla jsem se „Můj a Harryho táta byli nejlepší kamarádi"
Draco trochu vytřeštil oči „Takže je to pravda. Jsi z rodu Blacků" zarazila jsem se. To jsem mu říct zrovna nechtěla. Pak jsem nad tím ale pokrčila rameny, Draco se podle všeho choval normálně, když kolem sebe neměl partu těch svých 'kamarádů'

     „No, ano. Jsem" přiznala jsem nakonec „Co na tom sejde?" „Jsi čistokrevná..." zamumlal. Podle všeho neplánoval že to uslyším, moc mu to ale nevyšlo. Naštvaně jsem přivřela oči „A co?" zopakovala jsem studeně. Otočila jsem se, otevřela dveře a vyšla ven. Tentokrát jsem to byla já, kdo naštvaně odešel.

    Tráva mi šustila pod nohama když jsem šla ke skleníkům. Obloha už se začínala červenat a na hradu se rozsvěcely první světla v místnostech kde už byla moc velká tma.
    Když Snape viděl, že mám na rukou protipuchýřové kouzlo od Hermiony, kysele se zašklebil. Evidentně mu to neudělalo moc velkou radost, což mi alespoň trochu zvedlo náladu.
     Zase ale poklesla, když jsem viděla všechen ten bordel, který pokrýval zem v prvním skleníku.
    Než jsem se vydala k druhému, uběhlo ¾ hodiny. Snape měl totiž potřebu připomenout mi každé smítko které po mě zůstalo.

    V druhém skleníku panoval snad ještě větší nepořádek, než v prvním.
Když jsem byla v polovině práce, uslyšela jsem dupot nohou a smích. Otočila jsem se. U dveří skleníku stálo deset zmiozelských studentů. A mezi nimi...Draco Malfoy.
     Narozdíl od nich se ale netvářil potěšeně. Spíš tak, že má chuť je zabít.
„Jak ti jde uklízení Blacková?" ušklíbl se Zabini. „Co tu kurva děláte?" řekla jsem pohoršeně a propálila pohledem Draca. On byl kromě Harryho, Ginny, Rona a Hermiony jediný, který věděl o mém trestu.
     Snape se na mě podíval „Pozor na slovník Blacková, nebo bude čistit výběhy hipogryfům" zmiozelská skupina se zasmála. To že se mi přišli vysmívat Snapeovi evidentně na rozdíl od mého slovníku vůbec nevadilo.
    „Poradím se s mámou, zrovna jsme propustili domácího skřítka, třeba bys mohla pracovat u nás" ušklíbl se Flint „ikdyž, jak se tak dívám..." rozhlédl se po skleníku „skřítek bude lepší..."
Všichni se začali smát. Goyl vzal tři květináče stojící opodál. Jeden podal Crabbemu a druhý Dracovi. Ten ho se zaváháním přijal. Goyl ho vysypal po čtvrtině uličky, stejně jako Crabbe a Malfoy.
Zmiozelští se mohli potrhat smíchy. Vytáhla jsem hůlku. Byla jsem vzteky bez sebe.
     „Slečno Blacková!" zahrozil Snape „Pánové běžte si po svém. Jak vidíte, Blacková se nedokáže soustředit na víc věcí najednou"
     Pochechtávající se hlouček studentů odešel a já mohla začít od začátku. Na tom mi ale nezáleželo.
On je přivedl. Myslela jsem že mu můžu věřit, že se nic nestane když mu řeknu takovou prkotinu... A on se mi přišel vysmát. Do očí se mi draly slzy.

Když jsem se konečně dostala do hradu, u stolů už byly jen zbytky studentů a jídlo bylo studené. Stejně se posadila a vděčně se zakousla do topinky. I když se dnes konala astronomická soutěž na kterou jsem se docela těšila, nějak mě na ní přešla chuť.
Ron, Hermiona a Harry tam na mě čekali. Ron se ještě cpal chlebíčky. Nebyli ale jediní, u protějšího stolu seděl hlouček zmiozelských. Evidentně je ještě nepřešla škodolibá radost z toho co předvedli u skleníků.

Draco seděl v jejich středu a taky se šklebil. Najednou se jeden z nich otočil a zeptal se „Blacková nemají být všichni skřítci v kuchyni?"
Zase se začali smát „Nebo by mohla jít uklízet do Azkabanu, mozkomoři by jí tam určitě rádi viděli jako náhradu za svého otce." poznamenal Malfoy.
Výbuch smíchu který následoval se nesl celou síní. Třískla jsem pohárem který jsem měla v ruce až se dýňový džus rozlil všude kolem. Zvedla jsem se a vypochodovala ze síně. Chodbou mě pronásledovala ozvěna smíchu. Už zase jsem měla oči plné slz.

„Zlatonka" vyštěkla jsem na buclatou dámu heslo. Ta se s zamračením a jedovatou poznámkou předklonila. Vyběhla jsem schody ke své ložnici a zhroutila se na postel.

Po pár minutách někdo zaklepal na dveře. Vzhledem k tomu, že Hermiona šla stoprocentně na soutěž a Ron a Harry s ní, byla jsem si jistá tím, kdo to je.
„Proč klepeš Ginny, vždyť je to i tvůj pokoj" řekla jsem. Do pokoje ale nevešla Ginny. Prudce jsem se posadila. „Co tu děláš?" řekla jsem naštvaně. „Přišel jsem se omluvit...." odpověděl Draco