Library

201 9 0
                                    

     Snape Draca probodával překvapeným ale naštvaným pohledem. Podle všeho byl obvykle jeho oblíbencem.
     „Pane Malfoy.... To, že výsledky této třídy jsou žalostné, neznamená, že jsou výsledky Blackové dobré. Když už jsme u toho, vy mi tu esej napíšete také..." Harry s Ronem se na sebe podívali a ušklíbli se. Snape si toho ale všimnul. „Pan Potter a pan Weasley se k vám rádi přidají"

     „Malfoy řekl něco proti Snapeovi a ještě k tomu kvůli někomu z Nebelvíru? To je divný..." Říkala Ginny už asi po desáté když jsme seděli v nebelvírské společenské místnosti a dělali si úkoly z kouzelných formulí.
     „Třeba ho Snape naštval něčím už předtím a když viděl šanci proti němu vyjet, tak se jí chytil" Odpovídala jsem bezmyšlenkovitě a snažila se nahlédnout Hermioně pod ruku tak, aby si toho nevšimla.
     „Jenn tím že to ode mě opíšeš se nic nenaučíš" poznamenala Hermiona. „Ale no taaak Hermiono....." Ron se na mě zašklebil „To máš marný      Jenni" „alespoň že něco víš" oplatila mu Hermiona. Ron se uraženě otočil ke svému poloprázdnému úkolu.

     Taky mě zajímalo, proč to Malfoy udělal. Když předtím Snape šikanoval Harryho, vypadal spíš pobaveně, než že by mu to vadilo... Že by...? Ne to je blbost. Určitě měl nějaký vlastní důvod.
     Vrátila jsem se ke svému pojednání o zapalovacích zaklínadlech. S úkolem už jsem si nevěděla rady. Navíc, pořád jsem neměla esej pro Snapea, úkol z přeměňování a to mám všechno odevzdat.
       „Jdu se projít" zabručela jsem a zvedla se z křesla. „Už to máš hotové?" zvedla obočí Hermiona „Ne ale... No ehm potřebuju si pro něco dojít do knihovny" rychle jsem si vymyslela „vždyť máš všechno potřebné v učebnici" „no jo ale já myslim na tu esej z lektvarů" „a nechceš nejdřív dodělat ty formule?" „Ne"
    
     Proběhla jsem rámem obrazu Buclaté dámy dřív, než stačila říct svou naštvanou odpověď. Loudavě jsem zamířila ke knihovně. Kdybych se vrátila bez knihy, Hermiona by mě asi uškrtila.

      „Kam se jde?" Ozval se za mnou najednou klidný hlas. Draco se na mě díval zvědavým pohledem. Přes jedno rameno měl přehozenou brašnu.
„No já... do knihovny..." dostala jsem ze sebe. Nechtěla jsem být protivná, když se mě zastal, ale nějak jsem s ním asi neuměla mluvit normálně.
„Aha... Máš už tu esej pro Snapea?" zeptal se. „Vlastě tak nějak si jdu sehnat něco z čeho bych si o tom mohla přečíst něco víc" „Taky jí ještě nemám, nechceš to napsat společně, ať to máme rychleji?" „No jo já- tak jo"
Zakoktala jsem se. On mi chce pomoct? Zase? Kam se poděl ten egoistický debil?
     Vyrazili jsme tedy do knihovny spolu. Neměla jsem ponětí, proč jsem tak nervózní. Hlídala jsem si každý pohyb, pohled, nádech - výdech, abych se náhodou neztrapnila. Co se se mnou kurva děje?
      Došli jsme do knihovny a posadili se ke stolku. On vytáhl z brašny čtyři pergameny, dva černé brky se zlatým hrotem a lahvičku ingoustu. „No, takže... Roztok na růst vlasů. To by asi mělo být v oddělení pro úpravu vzhledu, ne?" Poznamenal, zvedl se a zamířil do části knihovny která byla specializovaná na lektvary. Hned jsem se vydala za ním.
      Prohlížela jsem si názvy knih a nespokojeně brblala. To jsem si pomohla. Místo učení s Hermionou, učení s Dracem. Nějaká malá část mě ale byla velice spokojená.
     Rosalie Mellnová - Nejužitečnější lektvary pro Vaši pleť
     Margarita Celblová - Krása ve zkumavce
Oscar Levis - Všechny vlasy duhy
U poslední knihy jsem se zastavila, vynadala jí z police a zběžně prolistovala. Šlo jen o driáky na změnu barvy vlasů. Samozřejmě to bylo jasné, ale chtěla jsem mít alespoň pocit že něco dělám. Knihu jsem vrátila.

Isabella Asher - Lektvary, péče o vlasy
Stoupla jsem si na špičky a natáhla se po knize, která byla v nejvyšší polici. Sotva jsem o ni zavadila prstem. Najednou jsem ucítila jak se o mé vlasy otřela nějaká látka a do nosu mě praštila silná vůně mužského parfému. Pro knihu se natáhla ruka s dlouhými prsty na kterých se třpytily jednoduché stříbrné prsteny.
Draco vzal knihu a podal mi jí. „Díky„ řekla jsem, vzala si jí a rychle se otočila aby si nevšiml jak jsem celá červená v obličeji.

    Otevřela jsem knihu a hned našla kapitolu o lektvarech na růst vlasů. „To je ono" řekla jsem, šla jsem si sednout ke stolu a rozevřenou knihu dala mezi mě a místo kam si právě sedal Draco.
     Vypadal pobaveně. Až pozdě jsem si uvědomila, že se nejspíš ještě červenám.

     Úkol byl překvapivě rychle hotový. Draco uměl malé množství informací sdělit ve velkém množství vět, takže polovinu stránky knihy natáhl na skoro celý jeden svitek. Nakonec má esej neměla 2 ale 3 svitky pergamenu. Předpokládala jsem, že Snapeovi nebude vadit, že je esej ještě delší, než si vymyslel.
    Pak jsem šla pomoc Dracovi s pravopisem. Tam měl podle všeho problémy zase on. Bylo příjemné za ním stát, radit mu a přitom nenápadně nasávat jeho vůni.

     „Díky moc..." řekla jsem tiše když si balil věci do brašny. „Za všechno..." doplnila jsem. Zvedl hlavu a podíval se na mě „Vlastně, proč si se mě zastal..? Vždyť máš Snapea rád a já jsem... z Nebelvíru..." řekla jsem ještě tišeji. Odfrkl si „Já že mám Snapea rád? To by bych teda neřekl. To co ti udělal nebylo fér. Řekl jsem jen pravdu." „No to jo ale Harryho a Rona si se taky nikdy nezastal-" popuzeně se na mě podíval
     „Ty vážně chceš, abych se zastával Pottera a Weaslyho?" zeptal našvaně, otočil se, přehodil si batoh přes rameno a dlouhými kroky rychle odcházel.
     „Ne promiň počkej! Tak jsem to nemyslela!" Zavolala jsem a rozběhla se za ním.
      Super Jennifer. Opravdu úžasný. Už ti někdo někdy řekl jaký jseš idiot?
Cestu mi najednou zastoupila naštvaná knihovnice. „Co tady pořváváš? V knihovně má být ticho!" zasyčela. Draco už mezitím někam zmizel.

    Od onoho odpoledne v knihovně už uběhly dva dny. Draco se choval zase tak, jako před tím úletem na hodině lektvarů. Zdánlivě si mě nevšímal a působil dojmem arogantního idiota.   
     Měla jsem ale pocit, že když si myslí, že ho nevidím, tajně se na mě dívá.

      Šla jsem zrovna odevzdat esej Snapeovi. Proti mě šel chodbou Draco. Sám. „Ahoj" pozdravil jako by nic a pokračoval dál chodbou.
On mě pozdravil..? Co to do něj vjelo..? Pokrčila jsem rameny a zaklepala na dveře Snapova kabinetu.    
     „Dále" ozvalo se chladně. Vstopila jsem do místnosti, jejíž zdi byly pokryty sklenicemi s mrtvými tvory nebo jejich částmi v roztocích nejrůznějších barev, různé bylinky a tisíce lahviček s lektvary i bez nich.
     „Dobrý den pane učiteli, nesu vám tu esej" podala jsem mu všechny 3 svitky mezitím co jsem se rozhlížela po jeho kabinetu. Bylo to opravdu zajímavé, sama bych tam ale zavřená být nechtěla.
Snape propálil mou esej pohledem když si ji ode mě bral. „Slečno Blacková... Začínám se domnívat, že trpíte mentální zaostalostí. To už je podruhé co jste nedokázala splnit jednoduché-" začal mrazivým tichým hlasem. Najednou se prudce otočil k zavřeným dveřím. „Někdo má zřejmě pocit, že si klidně bude odposlouchávat cizí rozhovor" zasyčel a namířil na dveře hůlku „Shevelissimo" zašeptal.
Dveře jako kdyby pokryla průhledná modrá blanka, která následně zmizela.
Snape se opět otočil ke mě. „Už je to podruhé co jste nedokázala pochopit zadání... Počítat do dvou se děti učí ve čtyřech letech Blacková... Uděluji vám školní trest, co to bude se dozvíte dnes večer" „A-ale pane učiteli!" vykřikla jsem „Vždyť jsem zadání splnila, nevěděla jsem, že vám bude vadit když udělám víc než jste-"
Kouzlem otevřel dveře a nějaké kouzlo mě vytlačilo ven. Pár metrů od dveří stál... Draco? Zase? Mračil se a vypadal že mu něco dělá starosti „a-ahoj co se děje..?" pozdravila jsem ho nervózně.
„Co jste tam řešili?" zeptal se napůl ustaraně a napůl naštvaně „No vždyť si nás odtud musel slyšet... Nejmíň teda mě" „slyšel jsem první dvě věty a pak už nic" řekl „jo aha... Snape použil nějaké kouzlo" řekla jsem „dostala jsem školní trest protože ten úkol byl delší než mi zadal" dodala jsem lhostejně.
„To je kretén... Mě za to ještě pochválil..." „Proč mě to nepřekvapuje?" uklouzlo mi. Podívala jsem se na něj. Nechtěla jsem ho hned naštvat, když zase přepl do toho milého módu. On se ale jen pobaveně ušklíbl a vydal se se mnou na hodinu péče o kouzelné tvory která začínala za 15 minut.

Black & MalfoyKde žijí příběhy. Začni objevovat