the one place

..4..

Pov Quackity
Triko na spaní, kartáček, peněženku, mobil pravděpodobně mám vše...doufám. Ven jsem vyběhl bez přemýšlení a narazil do mé sousedky. Sakra. Tato slečna zde musí být nová protože jsem ji tu nikdy nezahlédl. Musím uznat že byla pěkná. Její lícní kosti byli výrazné a praporce jejich ňader byli taktéž pěkné. Vlasy měla nabarvené na růžovo a celkově její vzhled byl laděn do růžova a bíla. "pardon. " Omluvil jsem se ale na víc jsem se nezmohl. Byla opravdu pěkná. Jen se na mě usmála a odešla do bytu který je přímo na proti tomu mému. Nehodlal jsem se tím déle zaobírat a vyběhl jsem schody dolů.

Po cestě jsem se ještě zastavil v obchodě. Do košíku jsem hodil dvě láhve vodky a nějaké chipsy. Měl jsem štěstí protože u kasy nebyla fronta což je zde opravdu neobvyklé. " Ehm mladíků mohla bych vidět vaší občanku?" Zeptala se prodavačka dost nepříjemně. Bože tvářila se že by mi nejradši tou kasou rozdrtila lebku. Usmál jsem se na ni zpusobem: nebudešmiveřitaasichcípnu. Vyndal jsem si občanský průkaz a s úsměvem jsem ji ho ukázal. " Pf no dobře. Ale na svůj věk tedy rozhodně nevypadáte. Bude to 1520." Agr co víc mám dělat aby si už zapamatovala můj věk? Pokaždé si ptá mou občanku. Peníze jsem ji podal přesně takže jsem nemusel čekat než mi vrátí a vyšel jsem ven.

Autobus mi jel zrovna když jsem došel na zastávku což mě donutilo se pousmát. Dnes mi všechno až podezřele moc vychází. Nasadil jsem si sluchátka a užíval si hudbu z mého playlistu. Spotify bez premium je dost na nic ale nemám chuť do toho dávat tolik peněz takže přežívám s tím že po každé druhé písničce mám reklamu.

Došel jsem k malému, roztomilému baráčku. Koupili si ho cca rok po svatbě. Jejich svatba byla opravdu krásná. Všechno bylo lazeno do světle bílomodrozelena. Sice si nic z večírku po svatbě nepamatuju protože jsem se opil natolik že mám totální okno ale ta první část byla opravdu krásná. Jejich baráček je stejně ohromující jako byl jejich velký den. Byl dřevěný a opravdu dost útulný. Sice jsem u vnitř byl asi jenom jednou takže si to moc nepamatuju ale vím že jsem se tam cítil opravdu pohodlně. Zazvonil jsem na zvonek a po pár minutách se ze dveří vynořil George. Měl na sobě pouze kraťasy a Clayovu velkou mikinu. Byl to opravdu roztomilý pohled. Když mě spatřil rozzářili se mu oči, šlo vidět že je šťastný že mě vidí. Nestihl jsem ho ani pozdravit a už jsem byl v silném objetí. " Alexiii!" Vypískl Gogy po té co mě pustil. " Gogy !!" Řekl jsem též dost nadšeně. Náhle se v mém těle objevila vlna hyperaktivity. Měl jsem chuť začít skákat radostí. " Tak pojď jinak umrznu. " Řekl Gogy. Uvědomil jsem si jak moc choře je oděný. George mě popadl za ruku a dotáhl dovnitř. Do nosu mě udeřila příjemná vůně jídla. Clay vaří? Aha, novinka. " Zlato, už je tu Alex." Křikl Gogy na Claye. Dream se vynořil z kuchyně a došel ke mně. " Ahoj." Řekl jsem a natáhl ruce na náznak obětí. Clay mé objetí přijal a své ruce mi obmotal kolem trupu. Výškový rozdíl mezi námi byl dost viditelný. " Ty vaříš ?" Zeptal jsem se ho s úšklebkem po té co jsme se odtáhli z našeho dlouhého objetí. Dreama jsem vždy rád objímal. Dával mi tak pocit bezpečí. Jednou když jsem ve škole měl úzkosti na záchodech tak mě objal a pomohl mi se uklidnit. Všechno tohle jenom kvůli tomu idiotovi ze školy jménem Thomas ( nevím koho bych tam měl dát takže někdo random ). každopádně nad tím teď nechci přemýšlet. Od té doby je pro mě objetí od Dreama něco víc než jen tak nějaké objetí. Je to něco co mi pomáhá a uklidňuje mě. Z mých myšlenek mě vyrušil Clay. " Mhm. Nějak jsem se naučil špagety takže jsem chtěl zamachrovat ale zatím to nevypadá moc vábně." Z jeho hlasu bylo cítit zoufalství. Podle vůně bych ale odhadl že se podceňuje. " Mám nějaké jídlo a pití, kam to mám dát ?" Zeptal jsem se když jsem si uvědomil že mám batoh plný věcí. " Do kuchyně. " Řekl George a ukázal směr. " Chodbou a do prava. " Vysvetlil mi lepe Clay. Kývl jsem na souhlas a rozešel se chodbou. Je dobrý nápad nechat je tu samotné?