the one place

..17..

Na baru jsem si vyzvedl výhru za celý dnešní den, celková částka byla 30 000. Super aspoň mám na nájem. I přes to že jsem celý den nejedl nemám hlad a tak jsem se rozhodl jít do místního klubu. Už u dveří čpěl alkohol a tabák. Je tu dost lidí co se vlní do melodie hudby. Bylo tu malé pódium i pro živé kapely, kde pokud se nepletu nikdo dnes nehraje. " Ahoj fešáku." Došla za mnou neznámá žena a rukou mi začala jezdit po rameni. Ruku jsem jí sundal, dnes rozhodně nemám náladu na to oč mě žena přímo žádá. " Oooo, dneska někdo nemá svůj den, dovol mi ti ho zlepšit." Pravila žena svůdným hlasem. Musím uznat že přitažlivá je to ano ale dnes opravdu ne.
Rukou mi začala přejíždět po stehně. " Odprskni!" Zařval jsem na ní. Žena propadla smíchu ale to já už byl u baru a objednával si pití.

Měl jsem v sobě už asi deset panáků bůh ví čeho, po pátém panáku mi začal barman nalévat podle toho co chtěl on a mně to bylo upřímně úplně jedno, když si ke mě přisedl nějaký muž. Hlavu měl zahalenou kapucí svého rudého kabátu, tudíž jsem apsolutně netušil kdo to je. " Dvě whisky." Zvolal muž na barmana. Hlas muže sedícího vedle mě mi byl povědomý ale nemohl jsem tomu přiřadit tvář. Nemám ponětí zda za to může alkohol nebo moje paměť ale ať už to bylo cokoli, nehodlám to řešit. " Tebe bych tu nečekal." Prohodil směrem ke mně. Muž si sundá kapuci a mně se naskytl pohled na toho muže z rána. Vlasy měl stále spletené v copu. Jen jsem kývl a vypil panáka co ležel před de mnou. " Ráno jsme nezačali úplně nejlépe. Technoblade, ty ? " Řekl muž s nataženou dlaní. Někde jsem toto neobvyklé jméno slyšel, bohužel nevím kde. Pevně jsem stiskl jeho dlaň a představil jsem se.

" Alexandře! Vstaň nebo tě vykopu ven." Řval mi někdo do ucha. Hned jak jsem otevřel oči, mě praštila silná bolest. To už je ráno ? A co dělám u Sapnapa doma ? To kde se nacházím jsem si uvědomil asi až po deseti minutách. " No konečně, Růženka se vzbudila." Zvolal Karl z kuchyně ze které se linula skvělá vůně. Nick seděl na pohovce vedle mě a popíjel něco z hrnku, na kterém byla fotka Karla a Sapa jak si dávají pusu. Oni dva vždy byli spolu hrozně roztomilí. Karl do něj byl zakoukanej už od střední ale přiznal mu to teprve minulý rok. Kolem nohou mi proběhla jejich kočka, která jaksi neměla jemno, nebo spíš její jméno je kočka. Má to hrozně vtipnou historku. V den kdy se Karl odvážil a dal poprvé pusu Nickovi, kolem nich proběhla kočka, otřela se Karlovi o nohu, on se hrozně lekl a vším tím leknutím spadl na zem. Sapnap se smál tak moc až brečel, rozhodli se že si Nick vezme toto rozkošné stvoření k sobě domů a teď, když už spolu bydlí tak jsou všichni tři spolu.

Karl si to sem docupital s miskou bůh ví čeho v rukou a Nickovým trikem na sobě. " Karle, uvědomuješ si jak hrozný kuchař jsi ?" Fňukl jsem k němu svým prasklavým hlasem, krk mám totiž stále podrážděný od zvratků, super zajímalo by mě kde jsem vyhodil obsah svého žaludku. " Neboj, vařil Nick. Je to česnečka ta by ti měla pomoct. " Jen jsem se usmál a vzal si misku. Polévka předčila mé očekávání, vlastně chutnala stejně jako když mi ji dělala máma, chuť česneku byla výrazná ale ne příliš.

" Zlato, jaké nehty bych si měl udělat dnes ?" Zeptal se Karl co zrovna hleděl na svou nemalou sbírku laků na nehty. S klukama jsme se domluvili že tu budu až do večera a pak mě odvezou domů. Sap mi zrovna ukazoval hru ze které chce udělat novou sérii na twichy. " Netuším, dej mi chvíli, něco najdu na Pinterestu. " Odpověděl mu Nick, z jeho hlasu znělo že tato konverzace je u nich dost častá. Nick mu po chvíli ukázal fotku a Karl se potichu zasmál.

" Nechcete večer někam zajít ?" Zeptal jsem se úplně mimo téma naší konverzace. " Vážně chceš opět zvracet celou noc a mít tak silnou kocovinu že sluneční brýle nosíš i doma ?" Pošťuchoval mě Nick. " Nemyslím hned bar nebo něco takového. Mohli bychom třeba na pláž." Vysvětlil jsem svou myšlenku více podrobně. "Alexandře, nevím zda si to uvědomuješ ale je začátek dubna a 10 stupňů teď odpoledne, netuším a možná to ani vědět nechci, kolik stupňů bude večer." Musím uznat že venku je opravdu zima na procházku po pláži. Jen jsem fňukl kvůli zoufalství které mi prošlo celým tělem.

Zrovna jedeme, auto obklopuje trapné ticho, vlastně až na hudbu je zde úplné ticho. Nikdo nevěděl o čem se bavit, prokecali jsme celý den, tudíž teď nás nic nenapadá. Sapnap si začal zpívat a já se k němu přidal. Karl nás s pobavením sledoval a já do toho začal máchat vlasy, sem a tam. Nick už nevydržel jen zpívat a smál se přes celé auto, stejně tak jako Karl. Oni dva jsou pro sebe jak stvoření. Každý jeden pohled který si s spolu vymění, každé jedno milé slovo je spojuje víc a víc.

Po té co dohrála písnička, začala jiná ( logicky ). Chvíli jsem přemýšlel od kud ji znám a pak mi došlo že je to píseň co zpíval Will na té prespávačce. Mé koutky se zvedli, byl to krásný večer. Když nad tím tak přemýšlím, vlastně mi Will celkem dost chybí. Sapnap si tam začal potichu zpívat a wow musím uznat že není zrovna špatný.

•Takže máme tu další kapitolu !! Snad se líbí. Byl jsem líný to vydat včera takže to tu je dneska.
• jsem rád za každý komentář, takže hej pokud máš třeba něco vtipného k příběhu rád si to přečtu nebo cokoli jiného.
• 957 slov