the one place

..14..

Dopředu se chci omluvit za to jak hrozně napsaná dnešní kapitola bude, ale jak říkám nejsem zrovna ve své kůži. I přes to ale doufám že si kapitolu užijete. Slibuju že vám to v dalších kapitolách vynahradím ale dnes opravdu nemám sílu pardon.

Pov Wilbur

"Dáš si monster ultra nebo mango loco?" Zeptal jsem se Alexe, který zrovna seděl a hledal nějaký film na Netflixu. Neodpovídal. Zavolal jsem na něj jménem, opět nic. Vyšel jsem z kuchyně a došel do obývacího pokoje. Alex tam ležel a pomalu oddechoval. Usl. Jeho obličej má jiné rysy když spí, vypadá tak nevině a roztomile. Ne Williamsi, nad čím to přemýšlíš, Alex není roztomilý. Přál bych si nemít v hlavě takový zmatek, přál bych si abych nikdy nepřemýšlel nad tolika věcma jako přemýšlím každou minutu od doby co znám Quackityho. Hlava mě bolí z toho jak mi V proudí tak moc myšlenek. Jsem unavený z té vší bolesti. Od doby co proběhlo naše první objetí mám pocit že je se mnou něco špatně. Při tom již zmiňovaném objetí  mnou projela vlna takové energie, kterou jsem nikdy v životě necítil, nebyla to špatná vlna, byla i celkem příjemná ale dost...neobvyklá. V mojí mysli se naskytla myšlenka co mě zaujala. Co to udělat znovu ? Jedna moje stránka by teď nejradši popadla žiletku z poza svého polštáře a ta druhá ví že to není správné. Co ale z toho co děláme správné je? I přez to jak mi hlavou běhali myšlenky typu " pomůže ti to." jsem tomu nepodlehl, nemohl jsem to znovu udělat, nechci opět propadnout té hrozné a zničující závislosti co mě nutila nenávidět každý jeden kousek svého těla kvůli škaredým jizvam, které mě nutili dělat další a další, bylo to jak nekonečný koloběh plný krve.

Přešel jsem k němu a na tváři jsem ucítil teplou kapku. Bože tohle všechno je hrozně špatně. Už to nebyla jen jedna kapka co jsem cítil na své tváři, bylo jich desítky. Všechno tohle se nikdy nemělo stát, nikdy jsem se neměl pravděpodobně zamilovat do kluka a vůbec ne do kluka kterého znám pár týdnů. Bože ne Williame co to meleš ty si se nezamiloval, prostě ho máš rád jako kamaráda. Kdybych jen dokázal rozeznat lásku od té kamarádské.

Zvedl jsem Alexe z pohovky a přenesl ho do postele. Dnes budu spát na gauči. Quackity se jemně zavrtěl v mých rukouch ale nevzbudil se. Nechci už na nic myslet. Prostě jsem jen usl a čekal než mě probudí silné sluneční paprsky.

Pov Alex
Ráno jsem se probudil v posteli. Pravděpodobně jsem včera usl a Wilbur mě přenesl. Nejsem si vůbec jistý kolik hodin by mohlo být. Můj mobil je vybitý, hodiny zde nejsou a žaluzie jsou zatáhlé. Už se mi nechce dal spát a tak jsem se rozhodl že se půjdu podívat kde je Will. V jeho bytě se sice vůbec nevyznám ale jediné co vím je, že obývací pokoj je hned vedle ložnice, takže tam mé kroky směřovaly jako první.

Našel jsem Wilbura jak sedí na gauči a kouří. Pravděpodobně mě nechtěl budit. Došel jsem k němu a posadil se. " Bré ráno." řekl jsem stále rozespale. Will jen kývl. " Nekouknem na něco?" Zeptal se Will a jeho hlas zněl též rozespale. Očividně nevstával o moc dřív jak já. Jeho návrh se mi líbil. Venku je deštivo a přesně ten den kdy chcete být doma, pít černý čajík a koukat na Netflix. Jen jsem kývl a Will mi podal ovladač. Najel jsem na složku " anime ". Mé oči spatřili známé i neznámé ale i přes to jsem se rozhodoval mezi Attack on Titan a Death note. "Jedna nebo dva?" Zeptal jsem se, protože jsem hrozně nerozhodný člověk. "Ani jedno." Pravil brunet a u toho si odfrkl. To nemá rád anime? "Nechceš jít do kasína? Dlouho jsem tam nebyl." Optal jsem se. "Jsi připravený na prohru?" Propadl jsem záchvatu smíchu. Ani jednoho hlas už nebyl tak moc ospalý, tudíž rozhovor zněl o moc lépe. Je mi jasné že Will nad de mnou vyhraje ale řekl jsem si že nemá cenu to tolik řešit. Hrajeme přeci pro zábavu ne? Možná kvůli tomu příjdu o všechny peníze ale tak nevadí. 

Pov Wilbur

Od lidí kolem jsem slyšel špitot. Nikdy jsem ale neslyšel celé věty, vždy to bylo pár slov vytržených z kontextu. U stolu s pokerem jsme se zastavili a posadili se. Zrovna dohráli tudíž jsme nemuseli čekat moc dlouho. Opět bych vám rad dal postup hry, ale moje znalosti v pokeru jsou asi na stejném levlu jako moje znalosti fyziky, takže se omlouvám. "Dej tam tu druhou. " Pošeptal jsem Alexovi nenápadně. Chvíli se rozmýšlel ale nakonec mě poslechl a učinil to co jsem mu poradil. Alex díky mé radě vyhrál. Podíval se na mě s jiskřičkami radosti v očích, hrdě jsem se na něj usmál. "Co se stalo? Dva týdny zpátky tady po sobě řvete a ted se tu sebe culíte." Řekl postarší, plešatý muž. "Zázrak." Pravil Quackity a u toho máchl rukama. Všichni u stolu se rozesmáli.  " Nechceš si jít zahrát třeba prší?" Optal se Alex. Jsem si jistý že v kasínu se prší nehraje ale mně už vážně dochází nápady. 

Pov Alex

V ruce mi zbývali dvě karty, 6 srdcovou a eso stejného druhu. Wilbur do této chvíle držel pouze jednu kartu ale změnilo se to když muž po jeho levé ruce vyhodil listovou devítku. Na mě přišla řada hned po té co tam brunet vedle mě hodil listové eso, toho jsem využil a hodil tam to své, srdcové. Muž vedle mě zaklel a z jeho jedné karty se náhle staly dvě. 

Pov Wilbur

Alex odhodil srdcové eso a muž vedle něj si zamlel něco sám pro sebe. Srdce se mi hodí protože držím srdcovou sedmu a kulovou 9. Došla řada na mě a na odhazovacím balíčku ležela kulová 5, neváhal jsem svou devítku. Alexovi se v očích na pár vteřin objevil strach, nebyl tam ale na moc dlouho. Muž po mé levici odhodil  srdcovou devítku a toho se  Quackity ihned uchopil a odhodil svou poslední kartu, srdcovou šestku. 

1002 slov                                                                                                                                                                                    Niko