the one place

..38..

Toto budou jen náhodné střípky z jejich šťastného života plného lásky, smíchu a radosti. Potřebuji se prostě jen dostat do jednoho určitého bodu aby jsme za tímto příběhem mohli zavřít dveře.

20.9.
Dva chlapci se zrovna nacházejí na práhu jejich nového ale hlavně společného domova. Tomu menšímu zářili oči a radostí se mohl snad rozpadnout. Wilbur za tím ale viděl něco jiného. Byt byl v celkem špatném stavu a nábytek co tu byl po bývalých majitelích byl otřesný.

Quackity se rozeběhl k obřímu francouzskému oknu a sedl si na něj. "Tady bude deka a polštář, každý den tu budu sedět a zírat hodiny ven. A támhle, tam bude květina, veeeelká květina." Řekl, oči mu zářili, na tváři měl široký úsměv a ukázal prstem do rohu místnosti, kterou za pár týdnů budou nazývat obývacím pokojem.

"A linku chci do moderního stylu, veeelkou, s ostůvkem a hodně úložným prostorem, taky chci myčku a koš zabudovaný do nějaké ze skříněk." Snil Quackity a v jeho očích už byt byl plně vybavený. Wilbur se nad jeho chováním usmál, přešel k němu, ruce mu dal na boky a vlepil malinkou pusinku do vlasů. "Bude tu všechno co ti udělá radost a vykouzlí ten tvůj rozkošný úsměv na tváři." Pravil Will a lehce mu palcem přejel po boku. "Tím pádem tu budeš jenom ty a kvalitní postel na, které se dobře vyspím." 

4.10. (část speciálně jen pro Yuriho, Yuri pokud to ted čteš tak víš co tě čeká) 

V jejich bytě to už konečně začínalo být aspon trochu k použití, sice ještě celkem prázdné protože kdo by řekl že nábytek stojí tolik ale jim to prozatím stačilo, nějaké dekorace měli z předešlých bytů a dokonce i nějaké spotřebiče znovu využili. Hlavní pro ně bylo že měli jeden druhého. 

dnes prý Will uvaří večeři...vlastně jako skoro vždy, protože pouštět Quackityho do kuchyně není zrovna nejlepší nápad. Už jednou se o to snažili a pánev musela jít do koše. Je to prý recept co se naučil když byl na turné a zrovna se zastavil v česku, neřekl mu ale co. 

"Kdy už to bude?" Zakřičel do kuchyně černovlásek, odpovědi se mu ale nedostavilo. "Halo? Žiješ nebo si si to chtěl zkusit být Čech se vším všudy a uhořet jako Jan Hus." Normálně by se asi do kuchyně šel podívat to ale ted nemohl protože dostal přísný zákaz do kuchyně. 

Po chvilce se ve dveřích objevil vysoký brunet, s brýlemi co mu malinko padali z nosu, zastěře uvázané kolem krku a boků s talíři a lžícemi v ruce. Když se Quackity podíval na obsah jeho talíře uviděl kaši s kakaem, cukrem a máslem. "Dobrou chut lásko." Popřal mu Will a sedl si na židli naproti Alexovi.

Quackity k tomu moc velké očekávání neměl, vlastně bylo spíš negativní ale i přes to Quackity vzal lžíci a kaši zamíchal. Když měl lžíci těsně u úst všiml si Willova výrazu typu: co to kurva děláš? Quackity nechápavě nadzvedl obočí a svráštil čelo. 

"To....to se nemíchá." Řekl a ukázal mu svou lžíci kde bylo kakao a jen trochu kaše. Alex se rozhodl ho s úsměvem ignorovat a strčil si svou lžíci do úst. Když pokrm ochutnal na jazyku se mu roztančily všechny možné chutě. Bylo to sice hodně sladké ale to mu nějak extra nevadilo. Dalo by se říct že mu to i chutnalo...dost chutnalo. Kaše měla dost zajímavou konzistenci to mu ale též nedělalo nějaké velké potíže. "Však i takhle je to fakt dobrý." "Protože si to ještě neochutnal nezamíchaný, tu máš." Řekl brunet a strčil mu lžíci, kterou si před tím nabral pro sebe, přímo k puse. Quackity tedy pusinku otevřel a jídlo ochutnal. Tohle mu už nechutnalo tolik, jestli tamto bylo sladké tak tím pádem co je toto? 

"Zamíchné je to lepší." Řekl a věděl že právě rozpoutá válku. "No tak mi dej ochutnat tu tvou zamíchanou nádheru." Řekl Will a naklonil se k němu. "No to dám no." Řekl černovlásek a lžíci s kaší mu dal do pusy, kaši měl sice i všude jinde za což si vysloužil vražedný pohled a tak mu to Quackity otřel prstem.

 "Však to není vůbec sladký." Řekl pak Will a na lžíci se zamračil. "Jak jako není sladký? Já z toho mám doslova cukrovku!!" Zakřičel Quackity a smál se u toho. "Ježiši Wille, to můžeš doslova jíst cukr." 

(Pro všechny co mě tu budou chtít zabít tak chci říct že já kaši nejím tak mě tu prosím nezabíjejte.)

6.10 (Time to okopírovat náš rp) 

Quackity se probudil a viděl Wilburovi přímo do tváře. Usmál se jako sluníčko, bože můj, jak moc on miloval se vedle něj každé ráno probouzet . Takhle po ránu vypadal Will jako malý andílek, na tváři měl úsměv o kterém ani pomalu nevěděl, pomalinku oddechoval, jeho obličej byl tak roztomile uvolněný, jeho vlásky byly rozkošně neupravené, poházené všude možně a dokonce se mu zdálo že jsou i trochu víc kudrnaté. Alex si začal hrát s Willovými vlasy i když věděl že ho to pravděpodobně vzbudí. Wilbur se na něj sladce usmál. "Ty už jsi vzhůru?" Zeptal se Quackity a věnoval mu pusu na čelo. "Mhm" Zabručel Wilbur rozespalým hláskem, z čehož Quackity ihned dostal gay panic a tváře mu zrudly, což Willa trochu rozesmálo. "Rajče." Quackity ho jemně kopl pod peřinou ."Haleeee, já za to nemůžu jo? " Řekl, lehl si zpět na záda a dělal hrozně uraženého. 

"Musíme vstávat." Řekl Alex a pokusil se vstát, Willova ruka ho však chytla kolem pasu a tím mu zakázal odejít. "Ještě neeee" Fňukl si Wilbur protože se mu vůbec nechtělo z rozehřáté postele.

"Ale no taaak, slíbil si že dneska půjdeme spolu do kasina." Pravil Quackity a opět si začal hrát s kudrlinkami jeho přítele. Wilbur na něj následně udělal psí oči,  Quackity zoufale vydechl a namáčkl se víc na jeho drahého. "Dobře ALE jen chvíli a já ti u toho budu moct osahávat a fetovat vlasy." Pravil a hlavu zabořil na tu Willovu. "Takže ty rád moje vlasy jo?" Zeptal se Will a usmál se. "No to mi je novinka." Řekl Quackity jemně a sladce se u toho usmál. Wilbur se na něj podíval jeho "miluju tě" výrazem a věnoval mu pusinku na čelo.

Děckaaaa? Jako...já to chtěl touhle části dopsat ale vím že na to čekáte už strašně dlouho takže to tady asi rozdělím? Okay tak jo, doufám že se kapitola líbila a pokud máte cokoliv na srdci tak šup pište

Niko

1068 slov