the one place

..33..

Time skip: den před odjezdem.

Will stojí uprostřed Alexova pokoje a snaží se zorientovat. Vypadá to tam jako po výbuchu bomby. Všude je poházené oblečení a u skříně leží taška do, které si už asi hodinu snaží Alex zabalit. "Vyznáš se ty vůbec ve své skříni?" Zeptal se Will když do ní nahlédl. Alex jen zasténal a složil hlavu do dlaní. "Dřív jsem se v ní vyznal jenže jsem to všechno rozházel abych našel svou oblíbenou mikinu, kterou jsem pak mimochodem našel v koši na špinavé prádlo, takže si ji ani nemůžu vzít s sebou!!!" Zafňukal Alex. Will se potichoučku zasmál a sedl si na bobek k Alexovi. "Chceš pomoct?" Alex se na něj zářivě zazubil. "Ano prosím." Will se na něj usmál a začal se rozhlížet po pokoji aby mu pomohl najít potřebné věci.

Time skip: den odjezdu
Skoro všichni se sešli u Georgova domu a byli připravení na odjezd. Stále ale někdo chyběl...Wilbur. Samozřejmě že on, kdo jiný? Včera večer se totiž rozhodl zajít ještě do kasina a jak ho Alex znal tak i do baru. Quackity instantně otevřel kontakty a najel na "Wilby <3" stihl už si ho přejmenovat z "blbec William mnohem hezčí přezdívku. Z telefonu se ozvalo šustění...super takže už běží. "Jo...jo už běžím." Ozval se zadýchaný Will. Alex se zasmál ale ihned zase zváznil. "No tak pohni.

"No konečně! Bože Williame co si dělal tak důležitého že si přišel o čtyřicet osm minut později?" Zeptal se George. Odpověď ale byla jasná, na očích sluneční brýle i když je zataženo, svrášťení jeho tváře když se ozval moc velký hluk. Má kocovinu, a to dost velkou. "Hale já vím že jsem skvělý ale nemusíš mi říkat bože." Aspoň že má dobrou náladu. I tak si Alex neodpustil poznámku o tom kolik toho vypil. Will jen nesouhlasně zamručel a opřel si bradu o Quackityho hlavu. Alex ho pohladil po tváři, stoupl si na špičky a věnoval mu polibek. "Mmm, jdeš cítit po cigaretách a whisky...mňam." Willovi zrudly tváře a tak se odtáhl, nehodlal riskovat že ho Alex viděl se červenat.

Oboum chlapcům bylo jasné že teď na ně všichni zírají. Clay tam ale stál a pusu měl otevřenou. "Počkat, počkat, počkat. Vy dva, zrovna VY DVA jste teď jako spolu?" Očividně mu to George neřekl. "No tak pokud se spolu kamarádi normálně líbají tak ne." Pravil Alex. Will se jen zaculil a odešel do auta. George a Clay byli vždy trochu napřed protože oba mají řidičák a auta (help nebudeme dělat že mě teď nenapadla trochu jiná ff) a Alex je rád že má vůbec vůli žít a penize na jídlo a cigarety natož na auto.

•krátka kapitola po tak dlouhé době? Ano nefňukej. Prostě jsem jenom linej opsat to pokračování ale někdy vydám další kapitolu (doufejme že dřív než po měsíci)
•Děkuju všem co to čtou protože tbh jsem to nečekal. Má to fakt jako ranec přečtení což je úplně wow. Dost lidí to začalo i číst když ti bylo pozastavený což vážně jako můj obdiv máte protože já zásadně pozastavený příběhy nečtu protože to většinou nikdo nikdo nedopíše.
•a jelikož tenhle závěr bude za chvíli delší než tak kapitola tak se s vámi loučím. Adios amigo<3

~Niko~

539 slov