..19..

112 17 9
                                        

Pov Quackity 

" Bylo to poprvé přísahám. Estelle je moje dlouholetá kamarádka a já, nebo my jsme měli dost napito, začala na mě sahat a prostě s Gogym jsme to ještě nikdy neměli a já prostě...prosím pochop to." Z očí mu tekli slzy, bolest z něj přímo zářila ven. Kolena se mu podlomila a Clay se svalil s obrovskou ránou na zem. Nepochybuji že ho to bolelo. " Prosím, prosím, prosím pochop mě." Prosil mě skrz vzlyky. Zlost se ve mě jen vřela, nevydržel jsem to, chce se mi kopat kolem sebe, řvát a to se mě to ani netýká, neumím si ani představit jak moc to muselo ublížit Georgeovi. Moje ruka jako by mě přestala poslouchat a vyletěla k Dreamovu obličeji, za pár vteřin se mu tam objevil obtisk mé ruky. "To jsem si zasloužil." Přiznal Clay. " Zasloužil bys sis toho mnohem víc. Po tvém vysvětlení se  mi z toho zvedá žaludek ještě víc. Je dobře že ti Gogy ještě nedal. Clayi vážně zamysli se, tohle je vážně nechutný." Držel jsem se abych nezačal řvát. Do očí se mi nahrnuly slzy. Nejhorší je na tom to že bych ho nejradši objal, jedna moje část touží po tom ho uklidnit a ta druhá je tak moc naštvaná že tu první naprosto umlčela. " Já ví, prosím, posluž si, řvi na mě, nadávej mi ale prosím neříkej to Georgeovi." " Takovou čest ti neprokážu." Řekl jsem tak moc ostře jak jen jsem mohl. " Dreame prosím poslouchej co ti právě řeknu. I přes to jakou kokotinu si právě udělal tě mam stále rád ale Gogy nemůže žít ve lži, dojdu mu to říct protože vím že ty to neuděláš." Každé jedno slovo co jsem právě vypustil z úst myslím naprosto vážně ale George si zaslouží znát pravdu, nemůže mu lhát do nekonečna, čím dříve se to dozví tím lepší to pro něj bude. 

" Gogy, musím ti něco říct." Byl jsem na hranici rozhodování zda je mé rozhodnutí dobré. Když to neřeknu, tak bude žít George po zbytek života ve lži ale když to řeknu tak Clay bude dočista na dně a asi i příjdu o kamaráda, o kamaráda co tu pro mě vždy byla já ho právě plánuju zradit. Neumím si svůj život představit bez něj. Do očí se mi nahrnuly slzy. " Bože pojd sem. " Řekl George a já se hned ocitl v jeho objetí. Tohle rozhodnutí je moc těžké. " Co se děje povídej." Musím mu to říct. Nemůže si myslet jak skvělý Clay je po tom co udělal, zaslouží si pravdu. " Clay... Clay tě podvádí." Řekl jsem tišším hlasem než je šepot. Georgeovo hlazení po mých zádech přestalo. Ucítil jsem jak mi na záda spadli teplé kapky. " Cože, jak, proč?" Pravil naprosto zníčený George. Musím mu říct co jsem dnes viděl a slyšel. 

Když jsem mu řekl co všechno se stalo nevydržel být v tom domě, Clay ho přemlouval a prosil ale nebylo to moc nápomocné. Nabídl jsem mu že může spát u mě a to vzal. Za celou tu domu nepromluvil. Ani se na Dreama nepodíval.  

" Stejnak ale nechápu proč. To mu vážně tak moc vadilo že jsem mu nedal to nejcenější co mám?" Pro ty co by nepochopili myslím jeho panictví. Je hrozné vidět ho v tomhle stavu. Trhá mi to srdce. Už dvě hodiny sedí mlčky na gauči a právě  to bylo poprvé co promluvil. " Myslím že bude nejlepší když  si odpočineš a nebudeš na to myslet. " Zesílil jsem sevření jeho ruky." Asi máš pravdu. " "Určitě mám pravdu." 


TAAAAAAAAAAAK A JE TU DALŠÍ KAPITOLA !Doufám že se vám bude líbit. Normálně dobře já, dvě kapitoly dva dny po sobě, chci potlesk. Snad nevadí že je kapitola trochu kratší. 

620 slov 

Niko  

the one placeWhere stories live. Discover now