Pov: Quackity
Když jsme vešli do restaurace zaplavila mě vůně jídla...dost možná skvělého jídla. Niki je skvělá kuchařka a tak bych si byl na 100% jistý že jídlo chutná snad ještě lépe než voní.
Po cihlových zdech se pne umělý břečťan. Z rádia zní Taylor Swift a z francouzských oken proudí ranní světlo. Je to přesně taková ta malá restaurace jako z pinterestu.
Došli jsme k pultu kde stála servírka a zeptali se zdá nezavolá kuchařku. "omlouvám se ale to nejde. Niki teď má moc jídel a nemá čas na...někoho u koho ani nevím zda je opravdu její známý." Při její děsivé odmlce si nás projela od nohou až k hlavě. Nahlas jsem polkl. Byla to vysoká bruneta, měla dlouhé linky a červenou rtěnku. Vypadá přesně jako typická učitelka co ti dá nejvíc úkolů v pátek a říká větu "hodinu ukončuje vyučující, ne zvonek" George se na ni zářivě usmál a zavolal Niki. Ta se tady objevila do pár minut. Alexa- jak jsem si přečetl z její jmenovky ji probodla pohledem ale pak odvrátila pohled a s hlasitým výdechem odešla. "Georgi, co potřebuješ? O můj bože ahoj Quackity!" Očividně si mě všimla až později a tak mě kvapně objala. "No ehm, potřebovali bychom česnečku." Řekl George. "Ježíši to už má zase Dream kocovinu?" Georgovi se něco mihlo v očích, smutek, bolest? Nemám ponětí. Ale ať už to bylo cokoli zabolelo to. Uvědomil jsem si že Niki vlastně neví co se stalo. Niki opadl úsměv z tváře když si všimla našich výrazů. " Ježíši co se stalo?" George jen zatřásl hlavou." Will má kocovinu, Clay ať si dělá co chce. Ten mi je teď víc než ukradenej." Niki jen přikývla a obrátila se na mě. "Kdo je Will?" Ehm no jak ji to jenom říct. Nemůžu ji říct „Jo no Will je kluk do, kterého jsem zabouchlej a on do mě asi taky ale vlastně je na mě naštvanej protože jsme se včera políbili a já ucukl." A tak jsem jen stroze odpověděl "kamarád." Niki chápavě přikývla, super takže mi vůbec nevěří. "Tak já vám jdu udělat tu česnečku. A ty mi pak řekneš o Willovi. Tohle bude víc než kamarád." Šťouchla do mě prstem a já se rozesmál.
Trochu (hodně) kratší kapitola ale nějak nemám energii ale zároveň jsem chtěl napsat aspoň něco. Btwww mám teď něco rozepsané ale nechám vás ještě napínat.
396slov
~Niko~
ČTEŠ
the one place
FanfictionPro všechny osubky co by se to třeba rozhodly číst, ignorujme prosím jak strašně uh jsou první asi dvě kapitoly Původně to měl být den jako každý jiný, návštěva kasína, pár vyhraných her a odchod domů, ale ne všechno takhle proběhlo. Alex narazil n...
