the one place

..24..

Pov Alex

Zrovna jsme byli na odchodu z obchodníhu domu když jsem ho opět spatřil. Byl tam Wilbur u koše a kouřil s nějakými lidmi. V ruce mě flašku vodky a všichni se něčemu pořád smáli, samozřejmě Will nebyl výjimkou. Dneska fakt nemám náladu na lidi. V hlavě se mi opět rozezněla jeho slova z rána. "Trápí tě to, že ano?" Zeptal se mě Gogy a stiskl mi ruku. "Všiml jsem si jak na něj koukáš. Máš v očích vždy to co jsem u tebe ještě nikdy neviděl, lásku, pokoru, něhu a oddání." Ted už jsem vlastně jenom šel a snažil se nepustit ty slzy co se i draly do očí. Vážně na něho takto koukám? Ne, rozhodně ne. "Vím že si to nechceš přiznat ale záleží ti něm a věř mi nebo ne ale to pako je na tom podobně ne-li stejně." George dál pokračoval ve svém monologu, který byl až děsivý. To co říká nemůže být pravda. Nechci si přiznat že mi na něm záleží ale víc si nechci přiznat to že by jemu někdy mohlo záležet na mně. Můj mozek mi opět vyhodil na povrch vzpomínku na naše první objetí, na to jak mě nesl jako princezničku po lese a to jak moc miluju vůni jeho kolínské. Už nechci myslet na to jak jsme se neměli rádi na začátku jen kvůli zasrané hře, musím myslet na budoucnost, jenže to nejde když se on rozhodl že mě bude ignorovat. Všechno co se mi za posledních pár týdnů dělo bylo jako moje životní premiéra. 

"Bože Alexi, ty jsi vážně ztracený případ, padej za ním."  Nestihl jsem ani nic namítnout když mě George strčil a náhle jsem se objevil jen pár milimetrů od Willa. Hleděl jsm mu přímo do očí a tak mi chvíli trvalo než jsem si vzpamatoval. Z Wilbura byl dost cítit alkohol takže jsem si uvědomil že i kdybych mu dnes řekl cokoli tak to do zítra zapomene. Takže moje motivace zeptat se ho na to všechno byla ta tam. "Alexi co ty tady?" aaaa to mi ještě zbývalo. "Bože Williame, měl by si přestat pít alkohol, nedělá ti to dobře." Tvl no shit Sherlock, komu alkohol dělá dobře? Chtěl jsem ho tam nechat a prostě odejít, vlastně už jsem byl na odchodu ale pak jsem si uvědomi kdo se o mě postaral tam na té přespávačce a tak jsem se rozhodl nenechat ho na holičkách. "Williame ty mě jednou zabiješ, pojd, jdeme ke mě domů." " Hale ty, pokud ho chceš ojet tak to řekni rovnou ale netahej si ho takhle domů. Tom je náš kámoš a já ho nenechám aby ho někdo ojel v tomhle stavu." Zařval na mě jeden z opilců. Tom? To vážně ani nevědí jak se jmenuje? Zatáhl jsem Wilbura za loket a ten dík bohu poslechl šel se mnou. 

"Očividně máš spolubydlu na gauč." Řekl jsem Gogymu, když jsme k němu došli. "Jee, Georgi, ty jsi tady taky? No taaak pojd se obejmout?" Gogy postoupil trochu víc do zádu. Očividně ho nechce objímat v tomhle stavu. Jediné co tomu můžu říct je to že pokud se tky takhle chovám když jsem opilý, tak lituju své kamarády.

Došli jsme už konečně domů a já se snad nikdy netěšil víc do postele. Jenže nemůžu. Musím se postarat o jednoho ožralu a o jednoho mentálně nestabilního  človíčka. " Naskytl se nám problém. Na gauč se dvanevejdete a matraci nemám aby si někdo mohl lehnout na zem, takže někdo musí ležet se mnout." "Jelikož si myslím že nechceš mít pozvracenou hlavu tak navrhuji že já spím s tebou." Taky pravda. "Hale Alexi, já už si půjdu lehnout takže dobrouuuu." Řekl George a trochu mi rozcuchal vlasy. POČKAT JÁ NEMÁM ČEPICI? aaaaaa. Chtěl jsem u též popřát dobrou noc ale Gogy už byl z dohledu takže jsem se šel starat o Willa. 

"Dej si taky." Will ukázal na vodku co měl v ruce a zakroužil mi s ní před obličejem. "Ne, nechci. Pojd spát je pozdě a já už bych si rád šel lehnout. "Ale no taaak, kde je ten Alex z přespávačky co tam tančil na můj zpěv a byl opilý z nás všech nejvíc, hm?" S každým jedním krokem šel ke mně víc a víc. Ted už byl asi jen pár centimetrů ode mně. Z té blízkosti mi bylo na nic a tak jsem o krok ustoupil. snažil e mě pořád přemlouvat ale po cca deseti minutách to vzdal. 

Donesl jsem mu pár dek a polštář. Můj gauč sice není nejpohodlnější ale spát se tam dá. Musím se zeptat George jak se tam spí několik dní v kuse. "Dojdu ti ještě pro kyblík." Řekl jsem mu milým hlasem. Will už ležel na gauči. Když jsem mu dával kbelík k posteli tak jsem ho vzal za ruku. "Kdyby něco spím hned vedle." Budu věřit že jeho odtažité chování v posledních hodinách má nějaký důvod. Když už jsem byl na odchodu tak mi Wilbur stiskl ruku. "Musím ti něco říct." 

Taak a je tu další kapitola. Doufám že se líbila a já se pokusím vydávat zase častěji. Btww těšte se na další kapitolu ;).XOXO