Zapomeň

Tajná kniha

Anna Blacková

Stála jsem u jezera jako přikovaná. Stále jsem se třásla a dívala se na místo, kde před tím ležel Draco. Pořád mi to nešlo do hlavy. Jak jsem mohla zachránit Draca, když mé schopnosti nejsou nijak výjimečné? Musím tomu přijít na kloub.

Vydala jsem se do knihovny. Byla neděle večer, nikdo již tu nebyl, takže jsem měla možnost se tu porozhlédnout. Hledala jsem něco, co by mě nasměrovalo. Co to Snape říkal? Snažila jsem se vzpomenout. Mělo to něco společného s prastarou magií. Ač jsem se snažila sebevíc, nemohla jsem ji najít. Ani skřítek mi neporadil.

S povzdechem jsem klekla celá vyčerpaná na křeslo.

,,Ahoj, hledáš něco ?" Usmála se na mě Hermiona. Přesně tu jsem zde potřebovala, určitě to bude vědět.

,,Ahoj, ehm. Hledám knížku o prastaré magii." Zbytek jsem spíše šeptala.

Hermiona chvíli přemýšlela a pak jakoby dostala nápad.

,,Zkoušela si zakázané oddělení?" Kývla jsem že ne. To mě nenapadlo,že by tu něco takového bylo. Hermiona mě vedla až před velké, dřevěné dveře.

,, Tady to je, myslím,že tam najdeš odpovědi, bohužel se tam nedá jen tak dostat, ale! Já jsem primuska,takže to můžu zkusit u McGonagallové, co ty na to?" Usmála se vítězně a mě to přišlo podezřelé.

,,Asi to nebude zadarmo viď?"

,,Chtěla bych jen něco na oplátku,nic hrozného. Chtěla bych pomoct s líčením a vlasy. Ty vždycky vypadáš tak hezky. Nauč mě to a já ti pomůžu sehnat knížku." Lákavá nabídka. No co na to říct.

,, Domluveno." Podaly jsme si ruce a Hermiona se šťastně rozeběhla za McGonagallovou. Její nadšení jsem nechápala. Po pár minutách přišla, a měla to schválené. Vešly jsme do té knihovny, bylo tu dost knih o černé magii a další zakázané knihy. Trvalo nám to půl hodiny,než jsme našly tu knihu,co potřebuji. Hermiona se pak rozloučila a poprosila mě,ať pak zamknu. Ze souhlasným kyvnutím mě tam nechala.

Listovala jsem knihou, až mě zarazila ilustrace dívky, která stála na kopci a ruce měla přes sebou a z nich vycházelo modré světlo. V knize psali, že se jednou narodí dítě, které spasí svět. Bude stát proti mnoha nepřátelům, ale když to zvládne, dostane zasloužené vítězství. Hmmm. Dále tam jen psali, že se musí spojit se silným kouzelníkem,který světlo vlastní také, ale neprojevilo se u něj. Tak to by mě vážně zajímalo, jak se asi spojí. Víc se v knize nepsalo. Žádné další zmínky. Podle všeho se jednalo o smyšlenou báchorku. Knihu jsem zaklapla a vydala se zpět na kolej. Stále jsem nad tím přemýšlela. Jestli já jsem světlo, kdo je to druhé? Myslela jsem,že to je Snape,ale ten nezískal modré světlo,když se mě dotknul. Bylo to opravdu zajímavé.

No pro dnešek mám dost. Zítra zajdu za Dracem na ošetřovnu a pomůžu Hermioně s líčením.

***
Ráno jsem byla celá rozlámaná. Dost se to na mě podepsalo. Celou noc jsem nespala. Stále jsem se převalovala. Zkusím pak dojít za Snapem, zda by mi věnoval lektvar Bezesný spánek.

Po vyučování jsem se stavila v kuchyni a vzala pro Draca dva čokoládové muffiny. Když jsem k němu došla, rozzářily se mu oči.

,,Ahoj Draco, jak se máš, je ti lépe? Tady máš muffiny." Draco se na mě upřímně usmál.

,, Děkuji Anno, je to od tebe hezké a děkuji za muffiny a hlavně.. za můj život." Jeho oči se začaly lesknout. Že by slavný Draco Malfoy plakal?

Objala jsem ho a ještě si s ním chvíli povídala.

,,No nic, musím jít, doufám,že se uvidíme zítra na tom turnaji, prý je zítra výběrové kolo, přihlásíš se?"

,,Ne, nechám čest někomu jinému, měj se." Pokynul hlavou a já odešla z ošetřovny. Hermiona byla na nádvoří. Alespoň jí nemusím hledat. Chvíli jsem stála ve výklenku a čekala, až si mě všimne. Byla totiž venku s Potterem a Weasleym. Jak já je neměla ráda. Po chvíli si mě opravdu všimla a sebrala si věci a šla ke mě. Samozřejmě se pokoušela nenápadně.

,,Ahoj Herm, tak pojď, uděláme z tebe sexbombu." Začala se strašně smát.

,,Myslíš?"

,,Vím, tak pojď k nám na kolej, Pansy o tobě ví, takže mi pomůže."

Hermiona se zatvářila nejistě, ale následovala mě. Celé odpoledne jsme Hermiona učily se líčit. Byla to sranda a Hermiona byla spokojená, nakonec jsme ji pár fíglů naučily. Dokonce bych řekla,že si i s Pansy dost sedly. Kdo by řekl,že Nebelvír a Zmijozel se snese? Na druhou stranu bylo dobré mít kořeny všude. Kdo ví,kdy se nám bude hodit její pomoc.

Severus Snape

Byl to náročný večer, ráno jsem navštívil Draca.

,,Kdo ti to udělal?" Draco se odtáhl a mlčel . Znal jsem ho moc dobře,abych věděl,že se nedokáže bránit proti tomu,abych mu vlezl do vzpomínek, použil jsem nitrozpyt.

Viděl jsem Draca u pána Zla. Měl zabít mudlovskou ženu, bohužel to nedokázal. Následovalo Crucio, pak byl útržek,jak se přemístil k černému jezeru. Sotva stál, po chvíli se objevily dvě osoby. Potter a Weasley. Viděl jsem souboj,ale Draco byl slabý, Potter využil slabé chvilky a použil Sectumsempra. To stačilo. Spojení se přerušilo a Draco byl naštvaný. Věděl, co chci udělat .

,, Nechte to být, profesore. Postarám se o to sám ." Zbytek věty zasyčel. Jak je libo. Sebral jsem se až za mnou můj černý plášť vlál. Hurá na vyučování.

Byl jsem rád, že jsem nemusel učit zrovna ročník Blackový. Nevím, jak bych se měl chovat. Bylo mi jasné,že jí tam nechat samotnou nebyl dobrý nápad, jenže já neuměl nikoho utěšovat. Po vyučování, kde jsem strhal pár bodů mému oblíbenému Nebelvíru jsem se odebral do kanceláře. Hlavou mi projela myšlenka. Bezesný spánek? Nějak jsem moc nerozuměl, proč slyším některé cizí myšlenky. Každopádně tyhle byly zajisté Blackové. Chápal jsem jí. Bylo to pro ni něco nového a musela mít noční můry.

Byl čas večeře, vydal jsem se tedy do velké síně. Při mé smůle tu Blacková nebyla. Chtěl jsem si s ní promluvit a předat ji Bezesný spánek. Mé zklamání vystřídal vztek. Do síně vešel Potter a jeho poskok Weasley.

Jen počkejte chlapci, tohle bude mít dohru. Sám jsem se pro sebe ďábelsky ušklíbnul. Po večeři jsem šel do sovince a poslal sovu s balíčkem Bezesného spánku přímo Blackové. Měl jsem strach za ní jít. Nebyl jsem připraven čelit všemu najednou.