Zapomeň

Hořkosladký konec

Spěchali jsme ze Severusem na nádvoří,kde se schylovalo k dalšímu problému. Chodby byly zničené a všude byly vidět stopy po zápasu. Stále jsem nemohla uvěřit,že studenty, které jsem znala, už nikdy neuvidím. Na schodech jsem se musela zastavit. Ležela tam dívka a její tvář mi byla až moc známá. Sotva dýchala a já věděla,že jí musím pomoct.

,,Musíme jít." Řekl Severus a já ho letmo odbyla.

,,Pomohla mi,musím jí pomoc na oplátku. Pomož mi." Severus stále nevěděl,co má dělat a tak jsem mu ukázala na ruce. Položila jsem dlaně na dívčino tělo a Severus položil své dlaně na ty mé.

,, Zavři oči a soustřeď se na tu sílu." Mlčky jsme se oba skláněli nad jejím tělem a modré světlo dělalo to své. Cítila jsem, že mi to ubírá méně energie než obvykle. Cítila jsem i Severusovu magii. Po pár vteřinách bylo hotovo. Dívka se nadechla a podívala se na mě.

,,Děkuji." Řekla chraplavým hlasem.

,,Nemáš zač, Hermiono." Pohladila jsem ji po vlasech a Severus už na mě čekal a dával jasně najevo, že už musíme jít. Pro Hermionu to skončilo dobře, avšak její spolužačka už takové štěstí neměla. Vydali jsme se na nádvoří. Pohled byl k nezaplacení.

Voldemort stál proti Brumbálovi a za Brumbálem se schovával chlapec, co přežil. Harry. Že byl Harry zlý jsem věděla, ale že byl až tak zbabělý? Jeho přednosti opravdu vyplavaly na povrch.

,,Vydejte mi Harryho a ssstáhnu ssse. Nemusssíme prolévat další životy. " Zasyčel Voldemort výhružně na Brumbála. Brumbál se jen zasmál a namířil hůlku přímo na něj. Nechtěl se vzdát zadarmo.

,,Avada Kedavra!" Ani Voldemort nebyl pozadu a začal se bránit. Zelený paprsek se setkal s bílým a vedly poměrně vyrovnaný souboj. Proplétaly se jako pavučiny. Všichni přítomní to pozorovali s hrůzou v očích. Severus mi jemně stiskl ruku a já se odtáhla. Věděla jsem,že je klíčovým prvkem v tomhle souboji. Ostatně jako já. Takhle to nemůže skončit. Nikdo by se neměl míchat do souboje, ale věděla jsem,že to jednou přijít muselo. Musela jsem se jim postavit. Smrt mě čekala tak či tak.

,,Bombarda!" Vykřikla jsem a zeď kousek od nich se začala bortit a padat přímo na ně. Donutilo je to přestat, jelikož je to vyrušilo a jen se podívali směrem ke mě.

,,Nechte toho! Harry není vyvolený. Nemusíme mezi sebou válčit. Můžeme tuhle válku ukončit. " Voldemort mě jen tiše pozoroval s respektem a Brumbál? Ten starý dědek se jen smál. Neměl v sobě kouska citu.

,,Nemyslíš si snad,že to jsi ty? Jsi jenom obyčejná holka, budižkničemu." Bylo mu to tak k smíchu,že i Harry za ním se tajně smál. Očividně si myslel,že ho nikdo nevidí. Jak moc se spletl.

,,Jsem vyvolená a nejsem sama! Harry není vyvolený. Nemusíme válčit a prolévat více krve!" Brumbál se z plic zasmál tím nejtemnějším tónem a tím zaskočil úplně každého, kdo ho pozoroval. Z pohledů jsem usuzovala, že si každý promýšlel, zda skutečně stojí na straně dobra.

,, Jsi na špatné straně děvče. Budu muset zakročit a ukončit tento nesmysl jednou pro vždy." Už už na mě mířil hůlku, když někdo z davu zaútočil na Harryho a odlákal pozornost Brumbála. Zelené světlo vše vysvětlilo. Chlapec,co přežil,padl k zemi mrtvý.  Tento impuls vyvoval rozbroje. Zbytek Smrtijedů se pustil opět do boje a znovu to začalo. Vzduchem létaly kletby a nenávist se mísila s už tak těžkým vzduchem. Voldemort se smál a Brumbál konečně pochopil,že Harry není vyvoleným. Že celou dobu ochraňoval někoho,kdo jím nebyl. Došel k pochopení a prozření. Ale jak to bývá zvykem, vše se otočilo proti mě. Než jsem stihla cokoli udělat, zasáhla mě kletba do zad. Zelené světlo prostupovalo mým tělem a já jsem padla k zemi mrtvá.

****

Voldemort pocítil ostrou bolest na prsou. Nejenže jeho plán selhal, ale ke všemu mu zbýval poslední kousek duše. Naštěstí Nagini ukryl a doufal ,že ji nikdo nenajde. Nikdo nemohl vědět, že Nagini se součást jeho duše. Jenže někdo hada našel a tím to zkazil. Brumbál nezaváhal a opět vedl souboj s oslabeným Voldemortem. Souboj byl náročný a všude kolem šlehal vítr a další nevinná těla padala k zemi. Smrtijedi si užívali boj a ač už neměli převahu, bojovali do konce, za svého pána. Zatímco Brumbál bojoval jen za sebe. Chtěl být největším  a nejmocnějším kouzelníkem na světě. Chtěl použít Harryho pro své dobro. Nikdy ho nezajímali lidé, nikdy se zajímal o nic jiného. Byl to sobecký člověk. Najednou paprsky zmizely a vše utichlo. Už nikdo nebojoval. Voldemort klesl na kolena a  začal se pomalu rozpadat na prach. Jeho děs v očích nikdo nikdy nezapomene. Pomalu se sypal jako domeček z karet a vítr ho odnesl Merlin ví kam. Tak moc se snažil vrátit kouzelnický svět do normálu,až zaplatil životem. Voldemort nebyl nikdy ten zlý. A Brumbál? Po výbuchu paprsků smrti zmizel. Nebyla po něm ani jediná stopa. Na nádvoří zavládlo ticho a všichni byli omámení a někteří padli k zemi. Zbytek Smrtijedů zmizel a vzduch se trošku vyčistil a obloha vyjasnila. Bylo po všem. Hořkosladký konec.

Severus Snape

Anna padla k zemi. Nemohl jsem tomu uvěřit. Tak moc jsem ji miloval a člověk,kterému jsem sloužil, ji zabil. Podíval jsem se na Brumbála a ten se mi jen vysmál. Jako kdyby smrt té dívky byla nic. Přiběhl jsem k Anně. Ležela celá bledá na zemi a nedýchala. Byla mrtvá a já tomu nemohl uvěřit. Musí existovat něco, nemůže jen tak zemřít. Nahnul jsem se nad ní a se slzami v očích jsem ji políbil. Mým tělem probíhala neznámá energie. Cítil jsem teplo, jak zaplavovalo naše těla. Otevřel jsem oči a viděl modré světlo,jak okupovalo její tělo, pulzovalo v jejím těle a pomalu se vracelo tam a zpět až zmizelo. Víc jsem si nepamatoval a vyčerpáním se svalil vedle jejího mrtvého těla. Byl to konec.