Zapomeň

Prasinky

Jak asi probíhal zbytek týdne si umíte představit. Byla jsem naprosto mimo. Draco a Pansy se mě snažili rozveselit, ale nedařilo se jim to. Je mi jich líto, protože se opravdu snažili. Na snídani dnes ani nebylo moc studentů, kromě mě,Crabba, Draca a Pansy, tu ze Zmijozelu nebyl nikdo. Z učitelů tu byl jen Snape, McGonagallová a Lupin. Byli dost zabraný v debatě,což Snapa velmi rozčilovalo,podle jeho cruciátů, co vysílal pohledem. Chvíli byl ve velké síni klid. My o vlku. Slavná trojice momentálně vkročila do velké síně. Harry s Ronem na nás jen hodili hnusné pohledy a jediná Hermiona se nenápadně usmála. Někdy opravdu nerozumím tomu,proč se tak skvělá holka baví s takovými tupci. Sedli si ke stolu k dalším z Nebelvíru.

,,Rone,chceš slyšet vtip?" Zasmál se Harry a řekl to dostatečně hlasitě.

,, Si piš, Harry!" Řekl Ron.

,, Tati,proč všichni v naší rodině umírají tak nečekaně? Tati? Tatiii?! Tatiiii!!!" Ron se začal tlemit a Harry se k němu přidal.

Draca to nenechalo chladného. Jen to Harry dořekl, Draco vstal a už ho držel pod krkem a hůlkou mu mířil na krk.

,, Odvolej to ty zmije!" Zasyčel Draco. Harry se jen začal smát a plivnul Dracovi do obličeje. Ten si setřel slinu a vrazil mu pěstí do obličeje. To už u něj stál Snape a Lupin pomáhal Harrymu se postavit a zastavit krvácení.

,, Můžete mi chlapci říct,co se to tady děje?" Vykřikla McGonagallová.

,, To Vám řeknu naprosto přesně, Anně zemřel otec a on si z toho dělá srandu!"

,, To není pravda!" Štekl Harry. Snape už to nevydržel a stoupnul si před Harryho a varovně zasyčel.

,, Mám vám vlézt do hlavy, pane Pottere? Nebo mám použít nějaké kouzlo,co se nepromíjí?" Kdybyste viděli Harryho vyděšený výraz.

,, Severusi dost." Ukončila to McGonagallová, která už toho měla dost.

,, Oba půjdete do ředitelny!" Chytla Harryho  a Snape vzal Draca a naposledy se podíval na mě a pak společně odešli.

,, Je mi to líto,že takhle o tom mluví." Podíval se na mě Lupin. Stále jsem byla v šoku. Už jsem trochu přestala brečet a ten blbec to zase připomenul.

,, Zítra půjdeme společně do Prasinek a žádné odmlouvání." Podíval se na mě Lupin a usmál se. Kývla jsem hlavou, že souhlasím.

Mezitím se snažil Ron dostat z velké síně pryč. O jeho smůle mu to moc nevyšlo.

,,Ronald Weasley, nejlepší kamarád Harryho Pottera a takhle šikanuje?"

,,Nic jsem neudělal." Prskl Ron. Hermiona si jen založila ruce na hrudi a odešla. Někdy mi přišlo,že se do Rona zamilovala. Nechápu,jak někdo může mít rád takového tupce.

,, Školní trest tě nemine. Večer mi pomůžeš s čištěním kabinetu. Rarachové nadělali nepořádek." Začal se smát a odešel.

,, To si vypiješ!" Ukázal na mě varovně Ron a odešel. Jeho chování naprosto nechápu, nic jsem mu neudělala. Asi je averze někdy dost silná.

,,Jdeme?" Usmála se smutně Pansy. Jen jsem přikývla a šly jsme spolu na vyučování.

**

Konečně je sobota. Dočkala jsem se. S Lupinem jsme byli domluvení,že se sejdeme dopoledne před branami.

,, Máte povolení od vašeho zástupce slečno?" Zeptala se mě McGonagallová. Během vteřiny se objevil Lupin.

,, Minervo, jde se mnou. Beru za ní odpovědnost."

,, Dobrá Remusi. Užijte si to." Usmála se a pustila nás. Cesta nebyla nejdelší, ale naprosto jsem si ji užila. Polní cestička vedla kolem chroptící skrýše. Upřímně jsme měla celkem strach jít kolem. Když jsme došli do Prasinek, Lupin se začal ptát.

,, Co bys chtěla navštívit? Já bych zašel nejdřív do Medového ráje. A pak bych šel do obchodu s žertovnými předměty. A završil bych to máslovým ležákem U Tří košťat. Co ty na to?"

,, Zní to skvělé pane."

,,Tykej mi. Remus." Podal mi ruku a já s radostí přijala.

**

Byla jsem úplně znavená, tolik obchodů a tolik věcí. Samozřejmě jsem měla jen pár galeonů. Takže jsem si koupila pár sladkostí a šli jsme konečně na máslového ležáka.

,,To je moc dobré!" Utřela jsem si zbytek pěny.

,, Já ti to říkal." Usmál se Remus a dlouhou chvíli jsme si povídali. Když byl čas odchodu, Remus za mě zaplatil, za což jsem byla vděčná a vydali jsme se zpět. Kolem jsme prošli okolo hospody s názvem Prasečí hlava. Právě tam vcházel Snape. Hospoda nevypadala velmi přátelsky.

,, Tady se schází samé pochybné osoby. Doporučuji se tomuto místu vyhýbat. Přináší jen problémy." Kývla jsem a šli jsme dál. Nemohla jsem ale z hlavy vypustit obrázek Snapa, jak vchází dovnitř. Co tam asi tak mohl dělat?

Cesta zpět byla zdlouhavá. Ale moc dobře se mi s Remusem povídalo. Před branami jsme se rozloučili a já mu převelice poděkovala,že mě tam vzal. S radostí mě obejmul.

,,Ehm, ehm " Odkašlal si kdosi za námi. Otočili jsme se naráz a při našem překvapení tam stál Snape. Ruce založené na hrudi a z výrazu se dalo vyčíst jen to,že někdo má problém.

,, Lupine, nepletu-li se, zástupcem jsem byl určen já pro slečnu Blackovou." Remus se jen usmál.

,, Jistě, jistě Severusi. Pochybuji, že bys slečnu někam někdy vzal."

,, Na názor jsem se neptal."

Remus se omluvně usmál, rozloučil se a raději šel zpět do hradu. Sám věděl,že nemá Snapovi cenu odporovat a ještě ho provokovat. Snape tam stále stál a díval se na mě. Přišlo mi to velmi nepříjemné.

,,Děje se něco?" Zeptala jsem se.

,, Jen si dávejte pozor, prosím." Dořekl to a už jsem viděla jen vlát černý plášť.

Severus Snape

Dnes byla menší schůze v hospodě u Prasečí hlavy. Nerad jsem se účastnil těchto schůzí. Bohužel mi Pán Zla,nedal na výběr. Ostatně jako vždy. Tématem schůze byl opět zmiňovaný Harry Potter. Vždy, když jsem slyšel o něm, otevírala se mi kudla v kapse. Samozřejmě dnes byla atmosféra trochu jiná. Bellatrix začarovala jednu studentku, aby Harrymu dala otrávený náramek. Osobně bych ji rád pomohl ve splnění úkolu.

Po krátké schůzi jsem se vydal zpět. Před bránou jsem narazil na Blackovou, jak objímá toho prašivýho psa. Vztek se mnou cloumal. Avšak Lupin to vzdal a Blacková byla dost překvapená. Díval jsem se na ní. Byla opravdu krásná. Ne počkat,takhle o ní nesmím přemýšlet. Bohužel mě něco na ní přitahovalo a nevěděl jsem a nevím proč. Po chvilce se mě zeptala, co se děje. Přišlo mi,že jí hrozí nějaké nebezpečí. Snažil jsem se myšlenku vypustit z hlavy. Blbost.

,, Jen si dávejte pozor,prosím." Dodal jsem a odešel. Nedokázal jsem být v její přítomnosti po tom všem ani o minutu déle.