Zapomeň

Bez vysvětlení

Severus Snape

Tak takhle úžasné milování jsem s nikým ještě nezažil. Oddychoval jsem vedle Anny na pohovce a přál si, aby tento okamžik neskončil. Jenže se musel najít narušitel. Draco vrazil do dveří, div že mě málem těmi dveřmi nezabil.

,, Děláte si srandu? Nejdřív Annu chcete a pak ne a při možnosti další ženy, co vám roztáhne nohy, jí podvedete? Je mi z vás zle. Jste ubožák! Víte, jak jste jí ublížil!" Chrlil na mě Draco a já se musel začít smát.

,,Neměl byste se potulovat po chodbách po večerce a ke všemu ještě vykládat lži. Anna je vedle mě! " Řekl jsem naštvaně a podíval jsem se na ní. Jenže vedle mě neseděla Anna, ale Narcisa. V tu chvíli se mi zastavilo srdce. Draco přestal dýchat a nabral rudou barvu.

,,Matko? Co si to udělala? Je mi z tebe zle. My dva jsme skončili." A plivnul na zem před ní a s nechutí odešel. Já jsem se hned zvedl a oblékl kalhoty.

,, Máš to, co si chtěla. Vypadni." Ukázal jsem na dveře. Cissa se zvedla, zapla si halenku a šla. Ve dveřích se ještě otočila a podívala se na mě.

,,Budu tě čekat, víš,že manželský svazek pomůže nám oboum. Lucius už tu brzy nebude." To už jsem se neudržel a vzal první věc po ruce a hodil to po ní. Bohužel dveře už byly zavřené. Co jsem to proboha udělal?

***

Těžká rána opilcova. Hlava mě bolela jak nikdy. Možná to bylo dobře, alespoň jsem necítila tu bolest, co mi způsobil Severus. Bolest byla při každém nádechu snad ještě horší. Naštěstí ještě dva dny a můžu zmizet daleko od všech, protože začínají prázdniny. K Remusovi jsem neplánovala jít, upřímně jsem plánovala být se Severusem a  prožít krásné týdny plné vášně a toho všeho,co k tomu patří. Ale to bych nebyla já. Uzlíček neštěstí. Převalila jsem se na druhý bok.  Ne, dnes vyučování vynechám. Po chvíli se ozvalo ťukání. Bez váhání jsem to ignorovala. Nehodlám se s nikým bavit.

,,Slečno Blacková." Ozval se Brumbál.

,,Jdu dále." Pro Merlina, nechte mě všichni žít. Posadila jsem se na posteli stále ještě oblečená z předchozího dne.

,,Mám o tebe starost. Děje se něco, děvče zlaté?" Tak tobě určitě budu vyprávět, že jsem Smrtijedem a Severus mě podvedl. Stále se na mě usmíval a dožadoval se odpovědi. Zkousla jsem jedovaté poznámky a odpověděla.

,,Ne, nic se neděje, teď už ne. Potřebovala jsem se jen vyspat. Zda-li vám to nevadí, pane řediteli." Falešně jsem se pousmála.

,,Škola se nesmí zanedbávat. Obleč se, budu tě čekat ve společenské místnosti." A odešel.

To mi vážně chybělo. Šla jsem se s velkou námahou opláchnout a vlasy si stáhla do culíku, vzala si černou mikinu a šla dolů. Vypadala jsem jako bezdomovec. Brumbál seděl na pohovce a radostně si pobrukoval.

,, Dlouho jsem zde nebyl. Ale nic se nezměnilo." A dál si pobrukoval.

,,No nic, děvče. Vyrazíme."

,,Kam pane?"

,,Doprovodím tě na snídani a pak na vyučování, byl bych nerad, kdyby si zameškala další dny." Mlaskl si a vydal se pryč a já za ním. Na snídani nikdo nebyl, kromě profesorů, co neučili. Konkrétně se jednalo o Hagrida a Snapea. Jen jak jsem ho viděla, moje nenávist šlehala kolem mě. Nejenže koukám na muže,kterého jsem bezmezně milovala, ale ke všemu mi Brumbál dělá doprovod. Nejhorší možný den v životě. Uh. Sedla jsem si ke stolu a nabrala si tousty a marmeládu. Hned jsem si vzpomněla na to,jak mi je Severus dělal a udělalo se mi fakt zle. Tousty jsem nechala ležet na stole a jen zírala před sebe. Takhle trapně mi nikdy nebylo. Koutkem oka jsem zahlédla Severuse, jak se nimral v jídle.