Zapomeň

Hoř plamínku

15+

Možná si říkáte,kam jsem se přemístila, když jsem neměla kam. Neměla jsem domov, neměla jsem vůbec nic. I když jsem nevěřila v úspěch, požádala jsem o pomoc pána Zla a ten mi vyčlenil malý domek v městečku Bibury.  Údajně je to ta nejhezčí vesnička v Anglii. Měla jsem malou zahrádku a výhled přímo na potok a pastviny. Byla jsem za to ráda, sice mě dost zarazilo, že bych dostala takovou krásu. Příroda tu byla naprosto úchvatná a místní obyvatelé byli velmi přívětiví a přátelští.

Vybalila jsem si pár svých věcí a pomalu to tady zabydlovala. Po týdnu jsem se rozhodla, že napíšu Pansy dopis a taktéž Dracovi, i když jsem nevěděla,zda mi odpoví. Od té aférky, co mi udělal Severus, jsem ho neviděla a sovu taktéž neposlal. Možná jen nevěděl kam. Jen jsem doufala, že je v pořádku. Záleželo mi na něm stejně tak moc,jak na Pansy. Po obědě jsem se vydala více prozkoumat okolí a možná získat nové přátele. Šla jsem po cestičce, co vedla k řece. Příroda tu byla okouzlující. V řece jsem viděla pstruhy a různé malé rybičky.  Dál od řeky byly pastviny s koňmi. V knize jsem četla, že zde vznikl první klub závodních koní. Pohled na tyto ušlechtilé koně byl neuvěřitelný. Sledovala jsem je ani nevím jak dlouho. Kdo má rád koně, pochopí mě. Když se začalo stmívat, vydala jsem se zpět a k mému překvapení na schodech seděl Draco. Jen mě viděl,tak se ke mě vydal a obejmul mě.

,,Tebe se dočkat." A líbnul mě do vlasů.

,,Jak víš, že jsem tady?" Draco se jen usmál a sedl si zpět na schody.

,,Ehm, víš. Já jsem požádal jsem pána Zla o útočiště. Pro tebe." Neměla jsem slov. Tohle byl prostě dům, který jsem si vysnila. V krásné přírodě, všude plno koní a ke všemu mili lidé.

,,Nemám slov." A objala jsem ho.

,,To si neměl." Sklopila jsem zrak.

,,Já chtěl. Nemáš nic a já chtěl, abys měla domov. Nikdo sem nesmí. O to jsem se postaral a jak, to neřeš."

,,Draco. " Vydechla jsem úžasem a znovu ho objala.

,, Nikdo pro mě v životě neudělal nic hezčího." Usmála jsem se na něj a on mi úsměv obětoval.

,,Pojď dovnitř. Dáme si víno a musíš mi vše říct." Draco jen přikývl a vydali jsme se dovnitř.

***

Po pár skleničkách a příbězích jsem byla dost unavená. Draco na tom nebyl o nic lépe a tak jsme se rozhodli,že si půjdeme lehnout. Já do ložnice a Draco na pohovku. Takhle dobře jsem si dlouho nepromluvila s někým, kdo by mě ke všemu chápal. Vzala jsem si ručník a vydala se do sprchy. Miluji teplou vodu. Jak dlouho jsem tam byla, netuším. Ale na prstech jsem již měla varhánky. Vylezla jsem ze sprchy a obmotala si ručník kolem sebe a vydala se z koupelny do pokoje. Za dveřmi jsem se srazila s Dracem a ručník mi spadl na zem.

,, P-promiň. " A hned se otočil. Byl rudý jak nikdy. Muselo mě to rozesmát. Vzala jsem si ručník a obmotala ho znovu kolem sebe.

,,Ty nám červenáš, Dráčku." Rýpla jsem si do něj.

,,Divíš se? Podívej se na sebe. Kdo by nezčervenal." Řekl uraženě.

Přešla jsem k němu, těsně před jeho obličej. Dech se mu zastavil a ztuhnul. Věděla jsem,že tohle chtěl, cítila jsem z něj tu touhu, chtěl mě mít, tohle jsem necítila ani ze Severuse. Jemně jsem ho chytla za krk a přitáhla do polibku k sobě. Draco byl zaskočený, ale začal hned spolupracovat. Cítila jsem,jak mě líbá čím dál víc náruživěji. Pustila jsem ručník, který jsem měla obmotaný kolem sebe,na zem. Nechtěla jsem jiného muže, ale strašně jsem toužila po tom pocitu, pocitu milování, souznění těl. Draco mě chytl za ňadro a jemně mi zkousl ret. Vzdychla jsem mu do polibku a on mě jen zvedl a šel se mnou do ložnice. Položil mě na postel a začal mě líbat. Tak moc mě chtěl a nakonec mě dostal. Na nic nečekal a ani já ne. Neměla jsem chuť na předehry,chtěla jsem ho. Vrazil do mě svoji chloubu a já se prohla rozkoší. Přirážel a stupňoval tempo. Milovali jsme se hodiny a já neměla dost. Tak moc jsem po něm toužila. Alespoň jsem nemyslela na Severuse.

,, Jsi úžasná." Šeptl mi Draco do uší a lehl si vedle mě.

,,Děkuji." A silně jsem ho objala. Je pravda,že člověk nenajde štěstí, dokud si neuvědomí to málo, co má. Spokojeně jsem usnula.

***

,, Vstávej, princezno." Pošeptal Draco a políbil mě. Byla jsem jak v euforii.

,,Udělal jsem nám snídani." Usmál se a díval se na mě. Ten fakt,než mi došlo,že jsem byla nahá, byl k nezaplacení. Hned jsem se přikryla a Draco se začal smát.

,, Celé ráno jsem tě pozoroval, nemusíš se schovávat. Jsi překrásná." Řekl a z poza zad vyndal černou růži a podal mi jí.

,,Je krásná. Děkuji." Vstala jsem a políbila ho.

,,Už mám hlad. Počkej na mě v kuchyni, prosím." Draco přikývl a nechal mě o samotě. Šla jsem do skříně a přemýšlela, co si mám vzít na sebe. Venku bylo krásné počasí a já se chtěla cítit výjimečně. Vzala jsem si bílé, květované šaty. Vlasy si nechala rozpuštěné a jemně se namalovala. Vyšla jsem do kuchyně a Draco zapískal.

,,To koukám, kde je Anna?" Ušklíbl se a já do něj šťouchla.

,, Haha, vtipné.

,,Můžu mít otázku?" A přitáhl si mě k sobě.

,,Budeš moje dívka? I kdyby jen na chvíli?" Otázka mě zaskočila. Jedna moje část milovala stále Severuse, ale druhá část toužila po Dracovi. Zase na druhou stranu, Severus mě podvedl. A šanci na nápravu měl.

,,Ano. " Dracovi spadl kámen ze srdce a jemně mě políbil, až jsem měla motýlky v břiše.

Severus Snape

,,Jdi, tvé služby už nepotřebuji." Hodil jsem galeony na stůl a vyhnal ženu z pokoje. Stále jsem nemohl uvěřit,že je konec mezi mnou a Annou. Celý týden jsem trávil s alkoholem v ruce a děvkami. Snažil jsem se na ni přestat myslet, ale pokaždé jsem zabloudil k ní. K té její jemné kůži a té vůni. Myslel jsem na ní,kam jsem šel. Naštěstí mé zbytečné počínání, rozpustilo znamení zla. Pán zla si mě volal. Dorazil jsem na Malfoy Manor a rychlou chůzí si to hnal do společenské místnosti. Byli tu všichni, co měl pán Zla blízko. Usadil jsem se a čekal, co bude. Pán Zla si všechny proměřil a začal.

,,Tento týden zaútočíme na Prasinky." Zasyčel s začal úkolovat každého,kdo tu seděl. Bohužel včetně mě.

,, A ty Ssseverusi. Kde se nachází Harry?"

,, Nachází se u Weasleyovic rodiny." Pronesl jsem s odporem a čekal,co bude dál.

,, Vezmi si Bellatrix a zařiď, ať to tam ssshoří." Zasyčel a dál se věnoval ostatním Smrtijedům.

,,Jdeš Severusi?" Zapištěla Bellatrix a já jen přikývl. Tyto akce jsem neměl rád. Přemístili jsme se do vesnice Vydrník , kde měli Weasleyovi doupě. Pravděpodobně všichni spali. Nechtěl jsem na ně útočit, bohužel jsem nesměl zklamat.

,,Fiendfire!" Zakřičel jsem a dům vzplál. Dál jsem se v tom nechtěl hrabat a odešel jsem stranou. Zatímco Bellatrix si hrála. Byl slyšet křik a naříkání. Po chvíli vyběhl Harry a se záští šel po Bellatrix, ta jeho kletby lehce odrážela, jenže její povaze se nedalo věřit, zabila by Harryho a všichni víme, že to nejde. Že to musí udělat pán Zla. Použil jsem tedy na Harryho omračovací kouzlo a přemístil se i s Bellatrix pryč. Úkol nebyl Harryho zabít.