Zapomeň

Pán Zla

Týden uběhl jako voda. Plášť jsem pro jistotu nechala Snapovi před kabinetem. Měla jsem strach mu čelit a stejně by o to nestál. Na hodiny s Remusem jsem nechodila a hůlku jsem taky neměla. I když jsem to nahlásila Brumbálovi, odbil mě, že nemá čas. Dost mě to zarazilo. Pro novou hůlku bych musela k Ollivanderovi. Za prvé,bych musela požádat Snapa a za druhé to radši vydržím do prázdnin. Než se někoho doprošovat.

,,Zítra je poslední kolo turnaje. Jak se těšíš?" Zeptala se mě Pansy u večeře.

,, Nervózně, co ti budu povídat." Dál jsme to neřešily a věnovaly se večeři.

Severus Snape

Znamení zla. Očekával jsem každou chvíli,kdy mě pán Zla povolá. Mým úkolem bylo začarovat pohár, aby vítěze přivedl přímo před něj. Tedy Harryho Pottera . To obnášelo jisté povinnosti zbavit se ostatních soutěžících. Bylo to tady. Rukou mi projela nepříjemná bolest. Pán Zla si mě volal k sobě. Vzal jsem si cestovní plášť a vydal se za ním.

,,Severusi, zdravím." Seděl zkrouceně v křesle a hladil Nagini. Z toho hada jsem nikdy neměl dobrý pocit.

,, Pověz, podařilo se ti splnit můj rozkaz?" Zasyčel a vstal. Hrál si z hůlkou a obcházel mě jako kořist. Důležité je ukázat,že nemáte strach. Pán Zla nesmí vycítit strach.

,, Ano můj pane. Pohár je začarovaný. Labyrint je začarovaný tak, že by měl cestu usnadnit jenom Potterovi." To jméno jsem vyplivl.

,,Dobrá, dobrá." Pokynul hlavou a posadil se zpět do křesla. Vzal si sklenici čehosi a hrál si s ní v ruce. Byl nezvykle klidný. Moc mě to děsilo, jenže jsem to nemohl dát na sobě znát. V tom do místnosti vrazila Bellatrix.

,, Ó můj pane, pane. Draco se nechce zúčastnit úkolu. Chudák Draco." Zapištěla. Jak já jsem tu ženskou nesnášel. Vždycky se snažila vetřít do přízně pána Zla.

,, Severusi, dohlédni na něj a teď všichni zmizte." Zasyčel a vyhnal všechny ven. Dnes bez Cruciátů. Můj šťastný den.

Anna Blacková

,, Dámo a pánové, vítejte v posledním kole. Labyrintu! Vaším úkolem bude projít labyrint a najít pohár kouzelníků! V labyrintu vás čekají různé výzvy. Pokud se budete cítit v nebezpečí,nebo se vám cokoli stane. Musíte vyslat červené světlo a tím odstoupíte ze hry a my vám pomůžeme zpět. Doufám,že je vše jasné." Na tribuně to po ohlášení vřískalo jak nikdy. Každý fandil svému z týmu. V obecenstvu jsem se snažila vyhledat Pansy a Draca, jenže jsem viděla jen Pansy. A Snapa. No alespoň nejsem tak úplně sama. Snape se na mě jen podíval a kývnul.

,,Tímto zahajuji poslední kolo!" Rozezněla se hudba a všichni jsme se vydali do labyrintu.

Jen jsem vlezla dovnitř, labyrint se zavřel a všude okolo mě bylo naprosté ticho. Byla jsem tu sama se svými myšlenkami. Procházela jsem labyrintem dál a přišlo mi,že jsem se motala v kolečku. Doprava, pak doleva. Rovně. Bože tady už jsem musela jít. Jak dlouho jsem bloudila nevím. Labyrint byl čím dál horší a začal se přemisťovat.  Musela jsem začít utíkat, protože se mi začal uzavírat za zády. Už jsem toho měla dost, tohle není možné. Už hodinu jsem bloudila a stále jsem se nikam neposunula. Kromě dvou světlic na obloze byla  jinak tma. Z přemýšlení mě vytrhl silný vítr. A začal foukat tak silně,že začal opět měnit labyrint. Běžela jsem, co mi nohy stačily. Bohužel, pro mé neštěstí jsem se srazila s Harrym. Jak nečekané.

,, Dávej pozor ty tupče!" Ohradila jsem se. Harry vstal a oklepal se. Že by mi pomohl na nohy? To ne!

,, Ty si vrazila do mě!"