Zapomeň

Tajemství

Sobotní ráno bylo klidné. Jelikož většina studentů umírala únavou nebo dokonce kocovinou, já se cítila nějak podobně. Náladu jsem měla totálně na bodu mrazu. Jediné pozitivum bylo,že na snídani bude minimum obecenstva a to je přímo něco pro mě. Oblékla jsem si černé džíny a obyčejné černé tričko. Vlasy si svázala do nedbalého drdolu a na nějaké líčení se naprosto vykašlala. Nebyl kdo by mě viděl. Na snídani jsem došla vcelku brzy. Kromě Brumbála a profesorky Prýtové a pár studentů tu nikdo nebyl. Namazala jsem si toust marmeládou a snažila se ho do sebe dostat. Proč se vůbec trápím? Nic se nestalo. No právě! Po chvíli mě přešla chuť. A tak jsem tam seděla duchem nepřítomna a snažila se vypít alespoň džus. Někdo po chvíli vešel do síně, otáčet se by bylo nad mé síly. Položila jsem si hlavu na stůl a lavice vedle mě se zhoupla. Hmmm. Co to cítím. Jahody? Zvedla jsem hlavu se zájmem a přede mnou byla na stole položená mistička jahod. Podívala jsem se na toho,kdo mi je přinesl. Remus.

,,Dobré ráno, nemáš zájem o procházku?" Měla jsem? Upřímně jsem nevěděla,zda mám náladu na to se někomu svěřovat, či se procházet. Chtěla jsem umřít steskem.

,, Dobré ráno, já nevím. Necítím se na to."

,,Věř mi, čerstvý vzduch ti prospěje." Možná měl pravdu a tak jsem přikývla. Co by mi procházka udělala? Vzala jsem si pár jahod a vydala se s Remus do zapovězeného lesa.

,,Tady bychom asi neměli být, ne?"

,,Neboj se, něco ti ukážu a vrátíme se zpět."

Abych řekla pravdu, ten les ve dne nebyl tak strašidelný. Cestou mi Remus ukazoval různé druhy bylin a sem tam jsme narazili na různá kouzelná stvoření. Po chvíli jsme došli na malý palouček. Uprostřed bylo křišťálově modré jezírko. Remus si sednul na kameny,co byly poblíž.

,,Sedni si, a snaž se být potichu." Usmál se a stále jsme z dálky pozorovali jezírko. Bylo tu krásné,ale ten pocit,že mě může kdykoli cokoliv zabít, se mi moc nelíbil. Po půl hodině se ozvalo šustění roští. Docela jsem se bála. Remus to vycítil a chytl mě za ruku a držel mě. Moje sny se vyplnily. Čekala jsem krvelačnou nestvůru a místo toho vylezl z roští jednorožec a nebyl sám. Měl hříbě. Byla to úžasná podívaná. Jednorožec se nakláněl nad jezírkem a pil průzračnou vodu. Prcek zatím nezahálel a hrál si na louce s motýly. Můžu říct,že mi to vykouzlilo úsměv na rtech. Jenže jak přišli,tak rychle odešli.
,,Jednorožec a ve dne?"
,,Nu což, vše je možné. " Zasmál se Remus a vydali jsme se zpět do hradu. Ještě jsme se zastavili na mostě a pozorovali okolí. Bylo krásně vidět na okolní Bradavické pozemky. Vše se probouzelo a to ve mě budilo příjemný pocit.

,, Víš, chtěl bych ti ještě jednou moc poděkovat. Od té doby je to stále ve mě a ten pocit je stále silnější."

,,Není potřeba děkovat, udělala bych to znovu." Usmála jsem se a dál se dívala na probouzející se krajinu. Remus mě lehce objal a chvilku jsme tam jen tak stáli. Cítila jsem se nesvá.

,,Budeš se na mě zlobit?" Zeptal se najednou Remus.
,,A kvůli če.." Větu jsem ani nedořekla a Remus mě políbil. Jak jsem to nečekala, lekla jsem se a odstrčila Remuse od sebe. To se nemělo stát. Okamžitě jsem se dala na úprk. Remus sice něco za mnou křičel,ale já ho nechtěla poslouchat. Celá jsem se třásla a běžela jsem přímo na kolej. Zalezla jsem do pokoje a začala brečet. Čekala jsem vše, ale že po mě chce něco takového? Po chvíli se ozvalo ťukání na dveře a vešla Pansy.

,, Co se děje?" Měla starostlivý pohled a sedla si ke mě na postel.
,,To ti snad nemůžu ani říct."
,, Povídej. Ty si vyslechla mě a já vyslechnu tebe."

A tak jsem ji vše řekla. Řekla jsem jí o tom, že Lupin byl vlkodlak,i to,že jsem ho toho zbavila a on cítil vděčnost. A taky jsem ji řekla, že mě políbil.

,,A jaké to bylo? Byl jemný?"
,,Pansy! Bylo to nechutný. Nelíbí se mi a nic k němu vážně necítím."
,,Ale já bych ho brala. Domluvíš mi rande?" Začala jsem se smát. Celá Pansy.

,,Děkuji za zlepšení nálady." A praštila jsem ji polštářem.

A tak začala polštářová bitva.

***

,,Zase nový týden, už aby byl konec tohohle roku." Pronesl Draco dost naštvaně při snídani. Poslední dobou jsem ho moc neviděla. Nějak se nám vyhýbal a celkově na nás kašlal.

,,Draco, můžu se tě na něco zeptat?"
,,Samozřejmě."
,,Kam pořád mizíš?" Draca otázka zarazila. Podíval se na mě a zasyčel.

,,Nemusí to vědět každý, že mizím."
,, Večer se sejdeme a já ti to povím." Řekl a vydal se pryč. Nevím,co se s ním děje, ale naštěstí se to dozvím. Možná už opravdu ke mě cítí důvěru.

Den probíhal značně nudně. Věštění, dějiny čar a kouzel. Znáte tu nudu. Poslední hodiny byly obrana proti černé magii a lektvary. Na oba předměty jsem se vážně netěšila. Jednak proto, že nevím, jak se chovat k Remusovi a za druhé nevím, co si myslet o Snapovi.
,,Neboj, nějak to dopadne. Třeba na to už zapomněl." Usmála se Pansy a drkla do mě.
,, Jo, při nejlepším. Při mé smůle to bude chtít probírat. To já fakt nechci."
,,Hele já budu s tebou celou dobu. Třeba pochopí a nechá to být." Pansy uměla vždy povzbudit. Sice všem lezla na nervy, ale já jsem si jí,jako kamarádky, dost vážila a upřímně bych za ní položila život. Při dosedu do lavice vešel zrovna do třídy Lupin. Všechny zvesela pozdravil a na mě se zadíval až zbytečně dlouho. Samozřejmě jsem uhnula pohledem. Doufám,že pochopil,že s ním nechci mít nic společného.

***

Hodina mi nic nového nepřinesla a výpisky jsem měla raz dva. Když hodina skončila, Remus si mě odchytil. Naštěstí a bohu dík, Pansy mě nenechala samotnou.
,,Anno, mohu s tebou mluvit?" Podíval se na Pansy. ,,O samotě?"
,, Myslím si,že není o čem. Nemám zájem to řešit. Zapomeneme na to." S tím jsme se s Pansy sebraly a odešly. Tak jestli to nepochopil ani teď,pak už nevím.

,, Ten koukal co?" Smála se Pansy po cestě na lektvary. ,,Nevěděl, co ti má říct! Co by taky měl říkat na to,že líbal studentku. Určitě je z tebe stále hotovej!" Pansy se popadala za břicho,ale mě to přišlo dosti nevhodné.
,,Kdo líbal studentku, slečno Parkinsová?" Obě dvě jsme ztuhly. Za námi se zjevil Snape. Úplně klasika. Vždy v tu nejhorší možnou dobu na tom nejhorším možném místě.
,,Ehm, pane, nikdo." Zakoktala se Pansy a to rozesmálo mě.
,, Slečna Parkinsová si vysloužila trest a slečna Blacková se přidá." Dodal a odešel do třídy.
,,Já tě zabiju Pansy!"