Můj nejmilejší suvenýr ✔︎

Kapitola 28

Sasuke

Být uvnitř Sakury bylo lepší, než jsem si představoval. Líbilo se mi, jak její tělo reaguje na moje podněty. Byla tak těsná, a kdykoli se pohnula, měl jsem pocit, že odpálím svou nálož. Ale nějak jsem se dokázal udržet.
Když jsem to do ní při pohledu na hladkou kůži jejího zadku konečně pustil, bylo to náhlé a nečekané.
„Sakra,“ zamumlal jsem. Rozladilo mě to, dokud jsem si nevšiml, že taky vrcholí.
Její zaúpění zesílilo můj odeznívající orgasmus.
Držel jsem ji několik minut, nechtělo se mi z ní ven. Sakura se vždycky považovala za mou, ale teď mi odevzdala své tělo, což nás o stupeň posunulo. Už předtím jsem si na ni dělal nárok a teď to bylo ještě horší.
Docházel nám čas a tohle jsem potřeboval několikrát zopakovat, než se jí zase budu muset vzdát.
Třeba to všechno skončí dobře. Přijede do New Orleansu a prohlásí, že já jsem ten pravý. Ale co když ne? Co když se vrátí domů a Neji jí vymyje mozek? Uvnitř jsem věděl, že její srdce je se mnou, ovšem pokud je z nějakého důvodu tenhle večer náš poslední, byl jsem rozhodnutý z něj získat, co se dá.
Zavřel jsem kohoutek a vyždímal jí vodu z vlasů.
„Pojď,“ vedl jsem ji ze sprchy. Vzal jsem ručník a celou ji utřel, zatímco z mého těla odkapávala voda na podlahu.
Když jsme byli oba suší, vypískla překvapením, jakmile jsem ji zvedl a vynesl z koupelny. V obýváku jsem se zastavil a nejdřív ji políbil, než jsem ji musel pustit, abych rozložil gauč.
Nikdy jsem to nedělal rychleji. Bach všechno sledoval z okenního parapetu a vypadal naštvaně. Za chvíli mě bude mít jen pro sebe, ale ještě musí vydržet.
Vzal jsem ji za ruku a vedl k loži. Lehla si na záda a já jsem se nad ní tyčil na všech čtyřech. Opět jsem byl tvrdý jako skála.
„Je neuvěřitelný, že tě konečně mám nahou pod sebou.“
„Je normální, že tě už zase chci?“ Tvářila se skoro zahanbeně, což bylo sladké.
„Copak necítíš ten klacek tam dole? Teď bych potřeboval nějakou antiviagru – něco, co mě umrtví.“
„Když už mluvíme o práškách,“ podotkla, „tak jen abys věděl, beru antikoncepci. Takže to, co jsme právě provedli…“
„Já vím, Sakuro. Viděl jsem je v tvojí toaletní taštičce během našeho výletu, takže jsem věděl, na čem jsem. Ale obávám se, že i kdybys je neměla, asi bych dneska neodolal.“ Políbil jsem ji na rty. „Nevím, jak tě mám po tomhle nechat jít.“
Objala mě kolem krku. „Nenech mě jít, dokud nebudu muset. Ať využijeme každou minutu týhle noci.“
Po těch slovech jsem jí roztáhl nohy a zasunul se zase dovnitř. Tentokrát jsem si její tělo vychutnával jinak, protože kontakt naší kůže nerušila voda. A musím říct, že teplo její kundičky bez jakýchkoli překážek činilo ten zážitek ještě lepší než napoprvé.
Sakura mě drobnýma rukama chytila za zadek a přirazila do sebe. Roztáhla nohy víc, abych se do ní pořádně dostal. Nekonečně mě potěšilo, když jsem viděl, že nemá zábrany.
Na Nejiho jsem si v tu chvíli ani nevzpomněl. Neexistovalo nic než tahle skvělá ženská a já jsem jí prostřednictvím svého těla ukazoval, jak moc ji chci a potřebuju.
„Ty jsi tak krásně vlhká. To je úžasný.“
„Za to můžeš ty, jak mi to děláš.“
„Na tohle jsem čekal celou věčnost.“
S každým pohybem nahoru a dolů jsem byl v pokušení poprosit ji, ať zůstane, milovat ji každý den tak jako dnes a zapomenout na nepříjemnosti, které na ni čekají v Connecticutu. Ale věděl jsem, že ji musím pustit. Pokud se vrátí k Nejimu, stejně není ta pravá. Nicméně doufal jsem, že jsem se v ní nezmýlil. Teď mi nezbývalo než věřit svým citům. A ty mi říkaly, že Sakura byla má od chvíle, kdy jsme se potkali.
Dokázal jsem zadržet orgasmus, než se pode mnou začala chvět. Vyvrcholili jsme společně. Když jsem vystříkl, napadlo mě, že v ní nechávám kus sebe. Byl jsem úplně posedlý majetnickou touhou. A také mi právě teď houby záleželo na Nejim. Možná to ze mě dělá padoucha, ale kromě Sakury mi byli všichni ukradení.

Ráno se ke mně Sakura přitulila. Plánoval jsem zůstat v posteli do poslední chvíle. A zrovna to bylo ráno, kdy do oken svítilo slunce. Proč nemohlo být, jak je v Seattlu obvyklé, zataženo a deštivo?
Byli jsme unavení, protože velkou část noci jsme strávili doháněním toho, co jsme až dosud odkládali. A teď jsem si přál, abychom se tomu poddali o hodně dřív – hned tu první noc ve Vailu. Protože jsme opravdu o hodně přišli.
„Jsem úplně vyšukaná,“ usmála se.
„Doufám, že jsem v noci nebyl moc drsnej.“
Zavrtěla hlavou. „Byl to nejlepší sex, jakej jsem zažila.“
Když jsme se pak dlouze políbili, chtěl jsem se ujistit, že si rozumíme, než nasedne na letadlo.
Chytil jsem ji za ruku. „Poslouchej, Sakuro, chci ti říct tohle…“
Po tváři se jí rozlil poplašený výraz. „Ano…“
„Nevím, co nám nachystají příští týdny. Ale to, že ti dávám prostor, ani v nejmenším neznamená, že neexistuju, kdybys mě opravdu potřebovala. Jsem tu, jasný?“
„Díky za vysvětlení. Nevím, jestli vydržím tak dlouho s tebou nemluvit.“
„Ale opravdu si myslím, že nejlepší bude pokusit se nekomunikovat.“
Když sklopila pohled, zvedl jsem jí prstem bradu. „Poslouchej, opravdu chci buď tebe, nebo nic. Tak strašně moc. Ale jednu věc chci ještě víc. A tou je, abys byla šťastná, abys žila tak, jak opravdu chceš – ať už je to se mnou, nebo s někým jiným. Nenech se Nejim umluvit k tomu, že mu něco dlužíš. Konej podle sebe a podle toho, co chceš ty. Naslouchej svýmu srdci.“ Položil jsem si její ruku na prsa. „To moje bude bít pro tebe až do New Orleansu.“

Pokračování příště ❤️❤️❤️🙈