World Championship | cz

1. The Big Final

Když jsme vjíždely na led, ucítila jsem mráz na zádech. Koukla jsem se na tribunu. Máma a táta. Jo a ještě ten vůl vedle - sestra. Usmála jsem se na ně a oni mi zamávali.

Rodiče mě vždycky podporovali. Hlavně taťka, protože máma tomu nerozumí. Moje sestra Sydney mě také podporuje. Rozumí tomu víc jako máma, ale ne za tak jako táta. Taky hraje hokej. Je ale o pár let mladší jako já a proto se mnou nemůže hrát. Fandí Pittsburghu Penguins a její vzor je Sidney Crosby. Už jen kvůli tomu, že se stejně jmenují. Až teda na to měkké I nebo tvrdé Y. Ale vyslovuje se to stejně.

Nejdřív jsme se rozbruslily. Pak jsme chvilku střílely na gólmanku Will a nakonec jsme všechny vlezly na střídačku. Vlastně ne všechny. Will, Hayley, Ruby, Chloe a Sofia zůstaly. Jo a ještě já jsem zůstala. Tohle byla naše nejlepší obraná dvojka - Chloe a Hayley.

Ruby, centr, si stoupla na buly. Já byla levé křídlo a Sofia pravé. Ruby vyhrála buly. Puk se doklouzal ke mně a já jsem nahrála před celé hřiště Sofii. Ta si objela branku a nahrála Ruby a ta vystřelila do šibenice, jenže gól z toho nebyl. Puk skončil v lapačce brankáře, tedy brankářky.

Po našem prohraném buly v jejich obranném pásmu se naše obrana nevzpamatovala a dvě protihráčky jely sami dvě na Will. Ta neměla šanci to chytnout a dostala gól. Vystřídaly jsme formace.

Jak jsem byla na střídačce napila jsem se a posadila jsem se. Mezitím jsem se koukala na své kolegyně jak hrají.

Úvod se nám vůbec nepovedl. Po deseti minutách jsme prohrávaly 2:0. Ten druhý gól Will taky nemohla chytit.

Zklamaně jsme po první třetině šly do šatny. V šatně jsem si ze sebe sundala dres a helmu. Svým ručníkem jsem si otřela obličej a hodila jsem ho zpátky na lavečku.

Trenér nám řekl, že když proserem jednu třetinu, neznamená, že prohrajeme zápas. Dva góly nejsou v hokeji zas tak moc. Stále to můžeme otočit. Jestli chceme medaili, musíme to otočit. Nemáme jinou možnost. Budou to nervy a myslím, že výsledek bude velmi těsný.

Po naší přestávce jsme se opět vrátily na led. Tentokrát v jiných formacích. Já zůstala pořád v té první, ale třeba Sofia byla ve druhé.

Vyhrály jsme první buly druhé třetiny a mířily jsme do jejich obranného pásma. Gól jsme nevstřelily, ale vytvořily jsme na ně tlak a získaly jsme přesilovku. Na přesilovku jsem šla já, Ruby, Sofia, Chloe a Hayley - naše nejsilnější pětka. Ruby vyhrála buly a nahrála Sofii. Ta nahrála Hayley. Hayley se pořádně napřáhla a vypálila, jak nejlíp mohla. Jo, byl z toho gól a to do šibenice. Gólmanka neměla šanci. Sjely jsme k sobě a začaly jsme se objímat. Vystřídaly jsme.

Po druhé třetině jsme prohrávaly 2:1.

V šatně někdo zaklepal na naše dveře a Will šla otevřít. Byl to můj táta. Will mi řekla, že tam je a já šla za ním.

,,Tak, jaké máš hodnocení?"

,,Hraješ dobře" usmál se.

,,Lži"

,,Hraješ dobře, akorát sama vůbec nestřílíš. Každýmu nahráváš. Zkus taky jednou vystřelit. V sezóně jsi dávala góly z toho, že jsi se nebála střílet. Neříkám ti, ať sóluješ. Jen chci, abys sis věřila, že ty právě můžeš rozhodnout"

Povzdechla jsem.

,,Díky za radu" poděkovala jsem a vrátila jsem se zpátky do šatny.

Nad taťkovými slovy jsem se zamyslela. Myslí to dobře, jenže on neví, jaké to je na ledě. Vlastně ví. Když byl mladší, taky hrál hokej. Hrál v AHL. Nikdy se do NHL nedostal. Nikdy ho nikdo nedraftoval. Hokej pak předal mě. Učil mě bruslit ve čtyřech letech. Sestru začal až v pěti. Až v pěti, protože Sydney si zlomila ve třech letech nohu a on to nechtěl nějak riskovat. Ano, má sestra měla nohu v sádře, když jí byly tři roky. A teď zpátky do přítomnosti.

Ve třetí třetině to začalo být velice zajímavé. Ze začátku třetiny jsme dostaly gól na 3:1. Byly jsme z toho vedle. Některé hráčky od nás to vzdaly. Já stále věřila a snažila jsem se co nejvíc bojovat.

Třeba v jedné situaci v rohu kluziště. Protihráčka měla puk, já jsem za ní jela. Narazila jsem jí na mantinel a sebrala jsem jí puk. Ke mně přijela Ruby a chtěla vystřelit. Puk netrefila a tak mi ho nahrála. V tom momentu jsem si vzpoměla taťkových slov. Zkusila jsem vystřelit.

,,Gól!" zařvala jsem na tátu za plexisklem, když jsem uviděla gól v bráně.

Usmál se na mě.

Plácla jsem si s Ruby, která mi nahrála na mou trefu. Šla jsem na střídačku.

Hráčky byly nérvózní. Nejen naše, ale i jejich. Bylo v ní hodně faulů. Třeba Sofia to schytala do hlavy a tekla jí krev z nosu. Dokonce tam byla i bitka. Jejich hráčka dala hit naší hráčce, ta spadla na zem a nezvedala se. Hayley se naštvala a šla se pomstít.

Pak nakonec z takové nenápadné akce Scarlett dala gól a je to 3:3. Willow nás držela svými zákroky.

Znérvózněla jsem tak, že se mi chtělo na záchod. Chytila jsem menší křeč v noze. Ale jen menší.

Do konce třetiny zbývaly asi 2 minuty. Pokud nepadne gól, bude prodloužení.