World Championship | cz

34. Mini tournament

,,Sami doma, toho bysme mohly nějak využít," začala přemýšlet.

,,To jo," odkývala jsem.

,,Nějakej mejdan?" zasmála se.

,,Ne to asi ne, něco jinýho by to chtělo..." začala jsem taky přemýšlet.

,,Je to celkem blbost, ale mohly bysme si pozvat různý lidi, kteří hrají hokej a mohli bysme společně hrát třeba nějakej ten turnaj tady u nás na rybníku."

,,A víš, že to špatný nápad není?" pochválila jsem ji.

,,Tak já si beru mobil a jdu obvolávat kamarády," usmála se a šla hledat svůj mobil.

,,OK, já taky."

Pozvala jsem Will, Ruby, Hayley, Madison, Sofii, Rileyho, Briana i Joshe, Jacka a dokonce i Chloe. A napsala jsem jim, že by mohli i pozvat svoje kamarády, pokud budou chtít. Napsala jsem jim, ať přijdou tak za půl hodiny. Vzala jsem borůvkový a jahodový sirup, šla jsem ven na rybník a udělala jsem čáry a kruhy na vhazování. Vrátila jsem se zpátky do domu, ale nezůstala jsem v ním moc dlouho, protože jsem šla do obchodu koupit nějaké občerstvení, když nás tu bude hodně lidí, tak ať mají co jíst, když budou mít zrovna přestávku. Koupila jsem pár chipsů, Coca-coly a dalších těhle surovin, zaplatila jsem a vrátila jsem se zpátky do domu.

Syd už se rozcvičovala. Šla jsem za ní.

,,Se chceš předvést že?" usmála jsem se.

,,To víš, na domácím ledě," zasmála se.

,,Tak to jo. Hele, já jdu nachystat jídlo a nějaký to pití a ty se tu klidně rozcvičuj a připravuj. Jo a kolik jsi asi tak pozvala lidí?"

,,Asi přes dvacet," odhadla.

Já jen vykulila oči, ale radši jsem šla chystat to občerstvení. Sotva jsem nasypala chipsy do velké mísy, tak někdo zazvonil. Šla jsem otevřít.

,,Ahoj Mack!" přivítala mě Will s Madison.

,,Zdár holky! Pojďte dál, běžte přes kuchyň až ke dveřím k našemu rybníku, měla by tam už být Sydney."

,,Dobře. Jsme tu první?" zeptala se Mad.

,,Jo," usmála jsem se a zavřela jsem za nimi dveře.

Vytáhla jsem všechny sklinky, co jsme asi tak mohli mít a začala jsem je počítat, ale nedopočítala jsem se, protože zazvonil někdo další. Tentokrát to byl Brian a Josh. Zavedla jsem je ven k našemu rybníku, kde už byla Syd, Will a Mad. No a takhle jsem chodila jako debil pořád. Akorát jsem ani nevěděla, kdo k nám jde, protože těch prcků (kamarádi Sydney) tu bylo fakt hodně. Ani se mi nechce věřit, že má tolik kamarádů.

Jako poslední zazvonil Riley s nějakým svým kamarádem, kterého jsem neznala.

,,Ahoj Riley," usmála jsem se.

,,Čau Mack, tohle je můj novej kámoš Jonathan. Zrovna se sem přistěhoval a přidali ho k nám do mužstva, tak mě napadlo, že bych ho mohl přivést, aby se seznámil s lidma o nás," vysvětlil. ,,Přišli jsme pozdě?" podíval se na mě tím svým neviným roztomilým pohledem.

,,Ani ne. A Jonathane, těší mě," usmála jsem se.

,,Mě taky.....Mack," usmál se taky a já je zavedla na rybník, kde si už všichni dávali brusle.

Přišla jsem mezi ně a začala jsem řvát, ať se zklidní. Všichni se otočili a já jsem začala jim vysvětlovat pravidla. Budeme hrát 3+1, protože máme malé hřiště, bude pět týmů a bude hrát každý s každým. Pak se ještě bude hrát finále a budou ho hrát dva nejlepší týmy s největším počtem bodů. Za výhru jsou dva body, za remízu jeden a za prohru nula.

Pak následovalo rozdělování týmů. Každýmu jsem dala papírek, na něm měl napsat své jméno a donést mi ho zpátky. Papírky jsem dala do nějakýho klobouku (co jsem našla) a začala jsem losovat pět kapitánů. Mezi ně patřili: Sydney, Riley, jakejsi Martin, Simon a Matthew. Ti neznámí tři byli kamarádi Syd. Všichni si dali kámen nůžky papír a rozhodlo se, kdo bude jako první vybírat. A to pořadí znělo takhle: Simon, Riley, Matthew, Sydney a Martin.

Simon si vybral někoho z těch prcků. Riley si vybral mě. Bezva.

Týmy byly rozděleny a do našeho týmu ještě dále patřili: Will, Jonathan a dva neznámí prcci. Zjistila jsem, že se jmenují Gabriel a Ted. Byli celkem v pohodě. První zápas hrál tým Sydney a tým Simona.

***

Měli jsme hodně silnej tým a taky jsme to potvrdili čtyřmi vítězstvími a to znamená, že postupujeme do finále. A budeme hrát s týmem Sydney. A zase budu hrát proti sestře. Proti sobě jsme už hrály a náš tým vyhrál 7:4. Celkem klepec ne? Všichni ostatní si sundávali brusle, ale my jsme se rozestavili na první buly ve finále. A zas finále.

Nakonec náš tým vyhrál 5:3 a slavili jsme. Nejvíc gólů za tento 'mini turnaj' měl Riley, nejvíc asistencí prcek Martin a nejvíc bodů měl znovu Riley. Všichni jim zatleskali a pomalu už někdo odcházel. Šla jsem do kuchyně ke dřezu umýt a uklidit nějaké špinavé talíře nebo misky.

,,Mack?" ozval se za mnou mužský hlas a já jsem se lekla. Otočila jsem se.

,,Ano Jonathane?"

,,Nebyla jsi na mistrovství světa holek do osmnácti let? Bylo to teď ve Švédsku."

,,Jo byla," usmála jsem se a vzpomněla si na Henrika. Úsměv se mi vytratil.

,,Hrála jsi opravdu výborně," taky se usmál.

,,To mi říkaj všichni. A všichni lžou," otočila jsem se zpátky k dřezu a začala jsem znovu dělat svou práci.

,,Mack! Já jdu do sprchy jo?" zavolala na mě sestra.

,,Dobře!"

,,To je tvoje sestra?" zeptal se mě znovu Jonathan.

,,Jo. Ta nejretardovanější na světě," zasmála jsem se.

,,Já tě slyšela!" zařvala Syd.

,,Za chvíli je půlnoc, malý miminka mají už jít spát!" zavolala jsem na ni a u toho jsem se smála.

,,Tak běž ne?" zasmála se a já jsem musela taky.

,,Tenhle malej turnaj byl dobrej. Dobře jste to se sestrou uspořádaly," usmál se zase Jonathan.

,,Díky," usmála jsem se taky.

,,Hej Jonathane! Pojď už! Přeci tu nebudeme holky obtěžovat!" zavolal na něj Riley.

,,Už jdu!" zavolal na něj. ,,Ahoj Mack," rozloučil se se mnou a s Rayem odešel.

Sydney se vrátila za mnou do kuchyně hned, jak odešli.

,,To seš tak rychle osprchovaná?" zeptala jsem se jí.

,,Ne. Nechce se mi. Mám pocit, že ten Rileyův kamarád po tobě jede."

,,Co? A to jsi zjistila jak?"

,,Jednoduše," zívla. ,,Já už jdu spát."

,,Tak dobrou."

,,Dobrou."

Syd šla tedy spát a já jsem ještě douklízela zbytek bordelu po těch děckách. Až jsem to vše uklidila, tak jsem si šla taky lehnout.