World Championship | cz

16. Let's play with boys!

Minuty i sekundy utíkaly na časomíře. Do hry jsem se po svém druhém gólu nedostala. Až zazněla siréna, všechny jsme vjely na led za naší brankářkou, která v tomto zápase udržela čisté konto. Vždyť na ní letělo tak 10 střel. Hrozně málo. Všechny jsme pak jely na modrou ofsajdovou čáru, kde jsme čekaly, kterou hráčku z našeho týmu vyhlásí jako neljepší hráčku utkání. Když jsem uslyšela své jméno, trochu jsem se lekla. Chloe vedle mě mě poplácala po zádech a já jsem mířila k trestným lavicím pro cenu. Dostala jsem kytici a nějakou krabičku. Zase jsem se zadívala do hlediště na diváky. Vlastně jen na Henrika. Tenhle i minulý zápas prožíval se mnou. Tleskal mi, za každý gól, za každou střelu, za každou zblokovanou střelu a fandil mi pokaždé, kdy puk byl na mé hokejce.

Vrátila jsem se zpátky na modrou lajnu a poslechli jsme si kanadskou hymnu. Zavřela jsem oči a vnímala jsem jen naši hymnu.

Po skončení této melodie jsem sjela do šatny a převlékla jsem se. Vylezla jsem z arény a rozhlížela jsem se po Henrikovi. Našla jsem ho a šla jsem za ním.

,,Ahoj best player of the game." usmál se. Jo...

,,Ahoj. Jak se ti líbila hra?" zeptala jsem se. Proč se ptám? Byla jsem tragéd jako vždy.

,,Moc. Dala jsi dva góly, což je super. Co koleno?"

,,Nic s ním není. V ten první moment to hodně bolelo, ale teď už skoro vůbec."

,,To je dobře." usmál se.

,,Díky že jsi tu dnes byl. Ty dva góly jsem ti věnovala." usmála jsem se a objala jsem ho.

,,A já ti zase věnoval svůj potlesk." taky se usmál a začal mě hladit po vlasech.

,,Má dnes vůbec nějakou cenu někam vyrazit?"

,,Nemá, ale zítra se pro tebe stavím. Kdy budete mít trénink? Ráno nebo odpoledne?"

,,Odpoledne. Už se na tebe budu těšit" usmála jsem se a políbila jsem ho.

Henrik se se mnou rozloučil a odešel. Já ještě čekala na ostatní holky. Zajímavý je, že ze šatny vždycky vyjdu první. Mám pro to motivaci. Musím být co nejdřív u Henrika. Jak holky došly, zamířily jsme do hotelu do pokojů. Osprchovala jsem se, lehla jsem si na postel. A usla jsem s myšlenkami na něj.

***

Ráno mě vzbudilo dupání slečny Chloe.

,,Proč si musíš zrovna teď hrát na slona?" zabručela jsem.

,,To víš, s Miou a s Alyssou si hrajeme na ZOO. Já jsem slon, Mia je lenochod a Alyssa je tučňák." odpověděla mi.

,,Proč já jsem lenochod?" zeptala se Mia.

,,Já jsem zase slon, myslíš, že to pod sloní kůží mám lehké?"

Všechny jsme se začaly smát.

,,A co bude Mack za zvíře?" zeptala se Alyssa.

,,Hmm......Mack bude vačice." zasmála se Chloe a já jsem na ní hodila vraždící pohled. Mia i Alyssa se začaly smát.

,,Super jsem vačice" řekla jsem dosti uraženě, ale holky to braly ze srandy.

Šly jsme na snídani. Chtěly jsme jít do jídelny, jenže byla zavřená. Alyssa se podívala na svůj mobil, kolik je hodin.

,,Moje zvířecí kamarádky, oznamuji vám, že jsme zmeškaly snídani" řekla Alyssa.

,,My ti nerozumíme! Musíš zvířecí řečí!" smála se Chloe.

Alyssa začala dělat takové zvláštní zvířecí pazvuky.

,,No to je lepší." poplácala jí po zádech Chloe.

Vrátily jsme se zpátky na pokoj a odpočívaly jsme. Já odpočívala tak, že jsem si do uší dala sluchátka připojená do mobilu a vzala jsem tužku a do bloku o velikosti A4 jsem si kreslila různý kravinky. Různý nápisy, loga klubů NHL, obrázky hokejstů, prostě všechno mělo něco společného s hokejem.

Někdo zaklepal. Očekávala jsem, že to bude Henrik a šla jsem tedy otevřít. Nestál tam Henrik, ale Caroline, která šla pro Miu a Alyssu, aby si někam vyrazily. Zklamaně jsem se vrátila na svou postel a dál jsem si kreslila. Najednou mi zavibroval mobil. Přišla mi nová esemeska. Od Henrika. Otevřela jsem ji.

Henrik: Ahoj Mack. Promiň, že jsem nepřišel a ani nepříjdu. Jsem v parku s klukama, nechtěla by jsi jít s Chloe si zahrát?

,,Chloe, nechtěla by sis zahrát s klukama hokej na ledě v parku?"

,,Jo, jasně" kývla a já Henrikovi rychle odepsala.

Me: Jo, za chvíli tam jsme

Henrik: OK

Rychle jsem si vzala brusle a hokejku a s Chloe jsme šly do parku. Kluci tam očekávaně byli. Obula jsem si brusle a jela jsem za Henrikem.

,,Tak jaké bude rozdělení týmů?" zeptala jsem se.

,,Stejně jako minule. Dva kapitáni vybírají."

,,Je nás ale lichý počet."

,,Ne, sudý. Erik nepřišel."

,,Aha." pokývla jsem hlavou.

Kapitánem byl znovu Henrik a Filip. První vybíral Filip, který nad Henrikem vyhrál ve hře kámen, nůžky, papír.

,,Mackenzie" byla jsem jeho první volba. Podívala jsem se na Henrika. Byl naštvaný. Daroval Filipovi nemilosrdný pohled.

Štvalo mě, že nebudu v týmu s Henrikem. No, co se dá dělat. Filip si vybral ještě do svýho týmu Chloe. Aspoň to mi udělalo radost.

***

Naše družstvo nakonec vyhrálo 12:8. To víte, na nás holky kluci nemaj. Henrik nebyl úplně rád, když jsem jeho týmu dávala góly, ale co jsem měla dělat. Sjela jsem k němu.

,,Promiň Henri." začala jsem ho hladit po paži.

,,To je jedno. Nejsem na tebe naštvaný. Spíš na Filipa, ale ani na něj moc ne. Jako vždy jsi dobře hrála." usmál se.

,,Dík. Ty ale líp." oplatila jsem mu svůj úsměv.

Dobruslila jsem k lavečce, kde jsem si sundala brusle. Henrik se svými kamarády mě a Chloe doprovodil do hotelu. Rozloučilj jsme se s nimi.

Šly jsme na pokoj a po půl hodině do jídelny na oběd.