WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍•17•🐍

,,Ty chceš vědět, proč není ta možnost, odejít? Kdysi byl tohle Římský výcvikový tábor, teď se jmenuje dvojí krve, protože jej založil Romulus který byl polobožského původu. Poté se toho tady ale ujal nějaký člověk, jmenuje se Brumbál. Asi, nejsem si jistá. Do té doby sem přicházeli pouze lidi, kteří se chtěli dostat do legií, teď to vidíš sám"

Byl jsem naštvaný ,,Je nějaká možnost, že se s ním setkám?!"

,,Není to moc pravděpodobné, Tome. On tady byl snad jednou v životě."

,,Musí být nějaká možnost odejít!"

,,Nikomu se to nikdy nepodařilo."

,,Zapomínáš na fotra."

,,Tom Raddle je tvůj otec?"

,,Jak se odsud dostal?!"

,,Já-já nevím prý to byla záhada" v očích měla slzy. Přitáhl jsem ji k sobě a políbil. Poté jsem oddělal náplast a zaryl jsem své zuby do jejího krku. Když jsem přestal, promluvil jsem. ,,Klaro, já jsem to nemyslel zle, rozumíš?"

Dlouze se na mě podívala a přikývla ,,Jak to vlastně funguje, já budu taky upír, když jsi mě kousl?"

,,Ne, musela by jsi umřít s mou krví v těle, je to složitější."

,,Tak mě proměň."

,,Klaro, já nemám důvod z tebe dělat upíra, ztratil bych svuj zdroj krve"

,,Takže ty mě nemáš rád?"

,,Samozřejmě že mám, copak mi nevěříš?"

,,Už budu muset jít, budu se snažit najít ti nějaké informace." odešla pryč

Začínala mě už pěkně otravovat, kdybych z její krve nepřežíval, dávno bych ji zabil.

Pak se něco stalo. Na okno pokoje, jež mi byl přidělen zaťukal malý puštík. Otevřel jsem okno a odvázal dopis ze soví nožky. Odesílatel byl neznámý, jediná slova napsaná na papíře byly Dávej si pozor. Otočil jsem se za sebe, právě v čas na to, abych uviděl Klaru. Beze slov mě začala líbat. Chtěl jsem ji zastavit, ale vzdal jsem to, když jsem viděl odhodlání v jejích očích. Potom ale udělala věc, které jsem si nevšiml. Dýkou mě řízla do krku, vypila pár kapek mé krve. Poté na sebe namířila dýku a podívala se na mě.

,,Klaro, ty se nechceš zabít, ty nechceš být upír." Do slov jsem vložil co nejvíce ovládnutí mysly.

,,Ty mě Thomasi nemůžeš ovládnout, než jsem se s Willem rozešla, dal mi přívěsek ve kterém je železník. Já tě miluju, i když mě neovládáš a když se přeměním v upíra, budu s tebou moci být napořád."

Ani jsem se ji již nesnažil zastavit, nechal jsem ji ať se probodne čepelí. Ihned po tom co se svezla k zemi jsem ji přenesl do své postele.

*
Když se probudila, viděl v jejích očích, že má obrovský hlad.

,,Dej mi nějakou krev, Thomasi."

Než jsem něco mohl říct, přitiskla mě ke zdi. Začala mě líbat, zakousla se do mého krku. Odstrčil jsem ji od sebe a vtiskl jí do ruky zlatý medailonek, jenž ji ochránil před sluncem.

,,Sehnala jsem ti nějaké informace."

,,Fajn, něco zajímavého?"

,,Tvůj otec prý doopravdy utekl, použil k tomu nějaký prastarý zákon či co."

Tušil jsem k čemu míří, existoval zákon který ti umožňoval splnit si jakékoliv přání, je ale potřeba oběti. Zákon si to vybírá na osudu lidí, zničí jim celý život.

Až teď jsem to chápal, raději tady zůstanu navěky, než abych podstoupil to co otec. Nikdy by totiž potíže nezůstaly jen u mě, kdybych odešel podepíše se to na Katherine, což bych si nikdo neodpustil.

,,Mám ti zjistit ještě něco?"

,,Myslím, že si s tímto vystačím" odpověděl jsem jí.

,,Když budeš utíkat, vezmeš mě s sebou?"

,,Není útěku Klaro."

,,Ale tvůj otec to dokázal-"

Mé oči vzplály. ,,Proč o něm musíš pořád mluvit?!"

,,Ty by jsi mi nikdy neublížil Thomasi, mysli na to."

,,Já bych tě klidně bez výčitek zabil, copak to nechápeš? Nezáleží mi na tobě." Na znamení pravdy jsem zapíchnul dýku do stolu.

,,Říkáš to jenom tak, na někom ti záleží, i kdybych to nebyla já, vím to."

Otevřely se dveře, stálo v nich pár ozbrojených vojáků, dva z nich přistoupili ke mně, tím mi umožnili pohled přímo na Brumbála.

,,Raddle, myslím že nastal čas na mou odezvu," rukou pokynul Klaře aby odešla. Nechal mi svázat ruce a přikázal mi, ať jdu s ním.

Zavřel mě do malé tmavé místnosti, bez oken, bez čehokoliv. Myslel jsem jen na to, že první věc kterou po tom co se odsud dostanu bude zabití Brumbála. Tedy byla tu ještě zásadní věc, nebyla cesta jak se odsud dostat. Muselo se, ale nechat, že mě zřejmě zatím Brumbál nechtěl zabít, jelikož se tu stále objevoval pytlík s krví.