WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍•25•🐍

Probral jsem se až po nějaké době. Ležel jsem v Damonově posteli, Damon seděl vedle mě a s obavami mě sledoval.

,,Tome, co se stalo?"

Posadil jsem se a stiskl mu ruku. ,,Já... měl jsem ti to říct už dávno." Potichu jsem mu odříkal svůj skoro celý život, Damon si mě přitáhl do objetí.

,,Bude to v pohodě Tome, všechno se nějak vyřeší."

,,A co když ne Damone?" Spojil jsem naše rty, on polibek prohloubil.

,,V tom případě to vyřeším já. Nehodlám tě už nikam pustit, nikdy."

,,To neříkej dvakrát." Zamumlal jsem a opřel se o jeho hruď.

,,Tome, co to máš za tetování na ruce?" Skoro jako by se v něm probudila nová vlna zvědavosti.

,,Je to znamení mého otce, znamení pro jeho stoupence."

,,Ty k nim patříš?"

,,Ne, nasadil mi ho otcův nepřítel."

,,A co ta druhá ruka, mám dávat pozor?"

,,To byl školní trest."

Znovu spojil naše rty, užíval jsem si tu chvilku.

*
Vyšel jsem před dům, sotva jsem tak ale udělal, uslyšel jsem Klausův hlas.

,,Ale, ale, ale. Ztracený Tom se znovu objevil."

,,Dej pokoj Niklausi." Odsekl jsem mu, cítil jsem jeho dech zezadu na krku.

,,Ale notak Tome, patříš mi. Nezapomínej, že ses s tou krví vyměnil."

Otočil jsem se na něj. ,,Tak to vybal, co po mně chceš?"

,,Jsi můj Tome, tak si nedovoluj. Kolik ti je? Dvacet šest? Mně přes tisíc let idiote. Udělám ti laskavost Tome, máš přeci za pár dní narozeniny, ne? Nebudu tě nikde držet, ale až tě budu k něčemu potřebovat, počítám s tebou, ano?"

,,Jsi magor Niklausi."

,,Ale notak zlato, zklidni se. Ty stejné nemáš na výběr." Hned na svá slova zmizel.

Já jsem jen zašel zpět do domu s pytlíkem nemocniční krve jsem si sedl ke stolu. Po nějaké době do místnosti přišel i Stefan s Elenou, zprvu jsem jim ale žádnou pozornost nevěnoval. Elena si mě jen měřila podezíravým pohledem.

,,Děje se něco Tome?" Ptal se mě Stefan.

,,Ne."

Damon, který právě vstoupil, mi z rukou vytrhl krev a vysál ji. Nenávistně jsem se na něj podíval. ,,Nenávidím tě idiote." Zasyčel jsem na něj.

To už ale zasáhl Stefan. ,,Ještě, než mi Tome zabiješ bratra, měli bychom se domluvit na tom, co s Klausem."

,,Co bys s ním chtěl dělat?" Ptal jsem se ho.

,,Kdyby jste se s Bonnie spojili, mohli by jste ho zabít."

,,Jestli nechcete aby Bennettová umřela, tak vám to nevyjde, já proti němu nepůjdu."

,,Proč?" Ptala se Elena.

Podíval jsem se na Damona, který mi přikývl. ,,Vyměnil jsem se s Niklausovou krví."

,,Proč jsi potřeboval jeho krev?" Ptal se mě opatrně Stefan.

,,On," Kývl hlavou k Damonovi. ,,se nechal pokousat Lockwoodem. Kdybych Niklausovi jakkoliv ublížil, Damon by umřel, jak by bylo tobě Stefane, kdyby umřela ona?" Mírně poukázal na Elenu a znovu upřel svůj pohled na stůl. ,,Vy si dělejte, co chcete, mě z toho ale vynechte."

,,Proč jsi to neřekl dříve? Nikdy nic neříkáš dokud tě k tomu nikdo nepřinutí."

,,Co si myslíš Eleno? Neustále žiješ ve snech, hledáš nepřátele, tam kde nejsou. Potom věříš lidem jako je Elijáš a jediný co z toho vzejde je, že někomu ublížíš."

,,Jak tohle můžeš říct? Chováš se, jako bys ty nikomu nikdy neublížil."

,,Copak nevidíš, že se to všem snažím splatit? Ty žiješ z mé krve, tak si to uvědom."

,,Tome, nech toho." Damon mě chytil za rameno a táhl pryč.

Opravdu jsem toužil po tom, aby jeho sevření pominulo a já mohl něco udělat. On mě ale jen odvedl do mého pokoje a donutil mě abych se mu díval do očí.

,,Tome, proboha co se s tebou děje?"

,,Já už dál nemůžu Damone, nenávidím to tady."

,,Všechno se netočí jen okolo tebe Tome."

,,Myslíš si, že to nevím?! Strávil jsem tady celej rok, jenom kvůli tobě, myslíš si, že bych tady dobrovolně byl? Ne, zdrhl bych stejně jako Katherine."

,,Kdyby jsi mi to řekl, byl bych s tím mohl něco dělat."

,,Říkal jsem ti, že chci pryč alespoň padesátkrát. Teď už je ale moc pozdě na to, abych kamkoliv šel. Jestli sis toho doteď nevšiml Damone, schyluje se k válce, mezi světlou stranou a všemi ostatnimi. Další důvod, proč nepůjdu proti Klausovi. Až se bude cokoliv dít, budu bojovat po jeho boku, ne po boku mých pravých nepřátel."

,,Takže to teď jsi? Věrný hybrid, který se bude držet svého pána?"

,,Neříkej to takhle Dame. Nikdy jsem nechtěl bojovat po boku svého otce, ale kdyby tu teď byl, byla by to jediná možnost. Už od narození jsem byl světlou stranou ovládán jako figurka na šachovnici, nebudu bojovat s nimi, bylo by to proti mně."

,,Kdy ses tak moc změnil Tome?"

,,Proč bych se měl měnit Damone? Měl by sis uvědomit, že nejde ani tolik o mě, jako o svět okolo nás. Myslíš si, že by bylo možné aby zde Potterovi ještě před pár lety byli? Ne, to Bennettová začala s povoláváním Gilberta." Byl jsem k němu opravdu blízko, díval jsem se do jeho modrých očí. Damon ale oční kontakt přerušil, jeho tvář byla nečitelná.

,,Do té doby Tome, než k věcem nezměníš svůj názor, tak na tebe kašlu."

Potichu jsem sledoval, jak odchází, po tváři mi stekla slza. A pak druhá, třetí a čtvrtá, když to nemělo cenu ani počítat.