WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍•7•🐍

Uběhlo něco kolem dvou týdnů a nikdo se zde neukázal. Již jsem ani nevnímal bolest, litoval jsem toho, že se otci doteď nepodařilo mě zabít.

Potom se otevřely dveře, jen matně jsem si uvědomoval, že v nich stojí Edwin. Odčaroval má pouta a přemýstil nás pryč. Poté přivedl nějakého mudlu.

,,Napij se z něj."

Zakousnul jsem se mu přímo do krku a sál jeho krev. Po chvíli jsem přestal.

,,Proč jsi mi pomáhal?"

,,Tom je v těchhle věcech idiot. Mě také takto zavřel, což koneckonců víš sám. Navíc jsem za to z části mohl já. Chtěl jsem aby si se zase sblížil se sestrou a ty si se o to pokusil. Nezlob se na ni moc Thomasi, je zmatená neví komu může věřit."

,,Je tvůj proslov u konce?"

Zašklebil se na mě ,,Jo, můžeš jít. Podle mě Tom v nejbližší době nebude zkoušet nic jiného."

Přemýstil jsem se před Bradavické pozemky a rozešel se na havraspárskou kolej.

Jen v jakém případě předchází dnešek před včerejškem?

Ozvalo se z jedné ze soch.

,,Ve slovníku."

Dveře na kolej se otevřely a já vstoupil dovnitř.

,,Harry, ty jsi uhodl tu hádanku?"

,,Kde je Hermiona?!"

,,Zavolám ti ji, počkej tady"

Rozeběhla se po schodech nahoru. Za chvilku byla zpět i s Katherine v patách. Vzal jsem ji za předloktí a šel s ní pryč. Zastavil jsem se až v prázdné učebně a postrčil ji, aby si sedla na židli. Sám jsem si stoupnul tak, že jsem jí zabraňoval v útěku.

,,Proč jsi to udělala?!" cítil jsem jak mé oči poblikávají

,,Tome, promiň já jsem ti chtěla pomoct."

,,A já tě varoval, že to je úplně zbytečné!"

,,Promiň-"

Odklidil jsem se jí z cesty a posadil jsem se. Snažil se uklidnit, nemohl jsem popírat, že jediné co jsem teď chtěl bylo prokousnout někomu krk.

Katherine se přisunula ke mně a dala mi ruku kolem ramen.

,,Tome, myslím to vážně. Já jsem nevěděla, co otec udělá, pouze mi tvrdil, že ti pomůže."

Neodpověděl jsem vstal a odešel.

*
Seděl jsem ve společenské místnosti a přemýšlel nad dopisem jež mi přišel. Chtěl se se mnou setkat Sirius, zajímalo by mě zda někdy věděl kdo jsou mí opravdový rodiče. Nejlepší cesta byla se ho na to zeptat, ale neměl jsem příliš chuť se s ním vidět.
I přes to se rozhodl mu odepsat s oznámením, že se dnes zastavím na Grimmauldově náměstí. Sice to bylo mimo pravidla, ale odkdy je zrovna on dodržoval?

,,Pottere?!"

Nenávistně jsem se zadíval na Draca Malfoye.

,,Co tě žere? Už tři hodiny tady sedíš a hypnotizuješ stůl."

,,Nic ti do mě není!"

,,Jsem něco jako vůdce Zmiozelu, a ty jsi si na začátku roku bez vysvětlení přišel. Já chci vědět proč?"

,,Více mi vyhovuješ jako ten, kdo se mi věčně snaží podkopnout nohy."

Pozdvihl obočí.

,,Dej mi pokoj."

,,Já jsem ale ještě neskončil Pottere! Chci pravdu, změnil jsi se a já chci vědět co se stalo."

,,Něco cekneš a už o tobě nikdo nikdy neuslyší, rozumíš?!" Samozřejmě nepoznal, že to nemyslím vážně.

,,Jo, chápu."

,,Tak taky pochop, že ti do toho nic není."

,,Ty, ty, ty-"

,,No co Malfoyku, snad sis nemyslel že ty budeš osoba které se budu svěřovat?"

,,Týká se to temného pána, že ano?"

,,Co tím myslíš?!" Můj hlas zněl jako ostnatý drát.

,,Zrušil všechny akce proti tobě. Zajímal jsem se o jeho život. Jeho mladá podoba je až moc jako ty. Je to tvůj otec, že?"

Pevně jsem sevřel jeho ruku ,,Teď mě poslouchej. Ještě jednou si budeš otevírat hubu a já ti srazím hlavu, kterou potom pověsím nad vchod do společenské místnosti jako výstrahu, že se mě nikdo nemá snažit naštvat!"

Rychlým krokem jsem se rozešel ven až za bradavické pozemky abych se mohl přemýstit.

Zazvonil jsem na Kmotrův dům, bylo už pozdě na to, abych se cokoliv rozmýšlel.

,,Harry!"

Jakmile mě Sirius uviděl, vrhl se mi kolem krku. Má chuť na krev zase zesílila, odstrčil jsem ho pryč.

,,Proč ses tak dlouho neozval?"

,,Věděl jsi že James a Lily Potterovi, nejsou mí rodiče?!"

,,Já jsem ti to chtěl říct-"

,,Celou dobu víš, kdo je můj pravý otec a bez problémů si se mi díval do očí?!"

,,Harry, poslouchej mě. Nezáleží na tom, kdo jsou tví rodiče, můžeš to hodit za hlavu a nestarat se o to."

,,Až na to Siriusi, že já nechci být jako Potter. Přiblížil jsem se k němu a zlomil mu vaz. ,,Spi sladce Siriusi." Ušklíbl jsem se a přemýstil zpět před Bradavice.

...