WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍•41•🐍

,,Kde bereš tu jistotu, že vrah opravdu nebyl vrah?"

Dorian se uchechtl. ,,Neřekl jsem, že si tím jsem jistý, ale něco nesedí."

,,To nevysvětluje-"

,,Měli bychom si promluvit s Jendovým otcem."

,,Jak vypadal, myslím Matthewa."

,,Hnědočerné vlasy, tmavé oči, bledá pleť, ale proč?"

,,Já... Čeká na mě Damon, musím jít." Otočil se a vydal se hledat svého kluka.

,,Damone." Objal ho, když ho našel v knihovně.

,,Stalo se něco, Tome?"

,,Ne. Co zrovna ty děláš v knihovně?"

,,Snažím se najít něco o vlastně ani nevím čem, do toho projektu."

,,Divím se, že zrovna ty děláš něco hned."

,,S ním to jinak nejde." Pokyval hlavou k Filipovi, který se na druhé strany knihovny s někým bavil.

,,Něco bych ti měl říct, Dame. Ten kluk, Matthew je asi můj bratr."

Zamračil se. ,,Počkej, co?"

Všechno mu roztřeseným hlasem vypověděl. ,,Nikomu to neříkej, Dame, já nechci aby to kdokoli jiný věděl."

,,Nikdy jsi mi o něm neřekl."

,,Já jsem ho neznal, jasný? Já netuším, jak celou dobu žil, párkrát jsem ho pouze viděl ve snech a tak."

,,Čau." Filip si sedl mezi ně. ,,Jdeš nám pomoct, nebo jsi tady jenom kvůli svými klukovi? Tak či tak, na." Hodil mu do klína jednu z knih.

Dorian ho ale nenechal pomáhat ostatním. ,,Hej! Přísahám, že jestli nepůjdeš, tak ti toho tvýho kluka přeberu!" Zakřičel na něj ze dveří.

Tom vstal a u dveří ještě poslal frustrovanému Damonovi vzdušnou pusu. ,,Jsi si jistý, že se s náma bude chtít bavit?" Ptal se ho, jakmile vyšli ven, před školu.

,,Filip o něm párkrát mluvil, prý původně nesouhlasil s tím, že je jeho syn gay a taky s tím že se rozhodl studovat s Filipem doktora."

,,To by sis ho rovnou měl napsat na seznam podezřelých, ne?" Zasmál se. ,,Mluvíš ty, já o té vraždě nic moc nevím." Zazvonil na dveře a čekal, až mu otevře muž, který zřejmě byl Jendův otec.

,,Je něco, co pro vás mohu udělat?" Tvář měl špinavou od oleje do auta, ruce stejně tak.

,,Máme projekt do školy a jako téma jsme použili vraždu Matthewa Halla-"

,,Pojdte dál." Zvedl je do místnosti, která zřejmě byla obývací pokoj. ,,Tak, co chcete vědět?"

,,Jaký byl váš vztah s vaším synem?"

,,Jenda nebyl vždy nejlepší člověk, věčně byl náladový a vztekal se kvůli sebemenšímu problému, jakmile ale došlo na ty na kterých mu záleželo, vždy věděl co dělat. Když se na to zpětně dívám, často jsem mu křivdil a ani se nesnažil pochopit, proč něco udělal, Jenda měl svou hlavu a já se na něj proto často zlobil."

,,Myslíte, že mu psychicky mohl trápit rozvod vás a vaší ženy?"

,,Samozřejmě, že s tím nebyl úplně srovnaný, ale s matkou se vídali několikrát do roka a sám nikdy moc neprojevoval touhu k tomu za ní jet. On nebyl člověk, co by dokázal někoho zabít, prostě na to neměl."

,,Takže si myslíte, že to neudělal."

,,Myslím si to, co by si myslel každý, kdyby bylo jeho jediné dítě obviněné z vraždy. Kdyby to Jenda opravdu udělal, co by ho k tomu vedlo? Můj syn není vrah a i kdyby toho kluka opravdu zabil, stále je to můj syn. Pojďte, ukážu vám jeho pokoj, asi vám to k ničemu nebude, ale je v něm i jeho mobil, jestli chcete, můžete se do něj podívat. Sám jsem v něm několikrát hledal zmínku o tom, že to neudělal, nenašel jsem ale nic." Zavedl je do místnosti, která působila, jako by v ní někdo ještě stále bydlel. Stěny byly pokryté nejrůznějšími plakáty a obrázky, které ihned Toma upoutali. ,,Některé maloval on a některé jeho kluk, troufám si říct, že ty uhlové jsou jen jeho."

I přes to, že mu Tom nerozuměl, ho k obrazům něco táhlo. Většina byly jen skicy úhlem, které vypadali, jako by je někdo nakreslil na ulici a zachycoval kolemjdoucí lidi, na jednom byl až moc sebevědomými čarami nakreslen portrét světlovlasého kluka s plnými rty a vlnitými vlasy. Až do doby, kdy mu dal Dorian znamení, že odcházejí začal vnímat okolí. ,,Ten kluk na tom obrázku byl on?"

,,Jo, jenom pamatuj na to, že je po smrti Tome, vypadáš, jako bys chtěl Damona vyměnit."

,,Ztichni. Toho kluka jsem neznal a teď vyšetřují jeho vraždu, jasně, že mě zajímá, jak vypadá."

,,Jak ses mě ptal na Matthewa, na netu jsem vyhrabal jeho fotku." Vytáhl mobil a ukázal mu fotku. ,,Když se na to teď koukám, jste si až moc podobní, mohli byste být sourozenci. Taky byl z Anglie."

,,Nejsem z Anglie."

,,Amerika tě svým přízvukem už celkem nakazila, pořád v něm ale jde poznat, že ses narodil v Británii."

Přerušil ho zvednutím ruky. ,,Takže co z toho usuzuješ? Že je Matthew můj bratr a já ho zabil, nebo co? Můj rodokmen je složitěj, ale věř mi, že kdybych měl mrtvýho bratra, vím o tom."

,,Tím myslíš co, složitej?"

,,Vzali mě mým pravým rodičům, o rok později ale oba umřeli a o mě se tak nějak starala moje, jak jsem si tehdy myslel teta. Bylo mi šestnáct, když jsem se dozvěděl o tom, že moji praví rodiče ještě žijí." Otočil se a odešel.