WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍 •32•🐍

Sešel jsem dolů, Damon mě odtáhl na již zmíněný táborák. Na můj vkus tam bylo až moc lidí, kteří mi lezli na nervy, to jsem nemohl čekat, že mě zatáhne přímo do jejich středu. Už hodinu tedy bylo mým cílem nepozorovaně zmizel, kdykoliv jsem měl ale možnost to udělat, Damon mě vždy chytil za ruku.

Po další hodině jsem už ale přestal zvládat okolí, proto jsem ho donutil jít se mnou na chvíli bokem. ,,Půjdu zpátky Dame, uvidíme se později."

,,Existuje vůbec nějaké později Tome? Chci tam zítra jít s tebou, klidně ať ze mě udělá Klaus hybrida."

,,Nejde jenom o hybrida Damone. Chce po mně vyvraždit jeden z kmenů čarodějek, potřebuju tam být sám a přesvědčit je, že nepřicházím že zlého úmyslu, nemohu si s sebou vzít jenom tak upíra."

,,Ty jsi hybrid-"

,,Oni to neví. Prostě ne Damone, nebudu mít na svědomí tvou smrt."

,,A já nechci mít na svědomí tu tvou."

Políbil jsem ho. ,,Nadopoju se všelijakými lektvary a bude to v pohodě. Přísahám Dame, že udělám všechno pro to, abych se vrátil. Budu doma, chci si odpočinout, už pár dní jsem nespal."

,,Proč ne Tome?"

,,Přes den je všechno v pohodě, při spánku na mě ale všechno doléhá. Nedávno jsi to viděl. Přes den mám své vzpomínky a minulost pod kontrolou, když nejsem při vědomí, tak je magie tak nějak ovládá. Neustále vídám minulost, přítomnost i budoucnost, vidím životy ostatních, jejich sny a podvědomí."

,,Půjdu s tebou."

Chytil jsem ho za ruku a přemýstil nás do mého pokoje.

,,Dám si sprchu a přijdu za tebou, ano?"

Přikývl jsem, též jsem se chtěl vysprchovat. Chvíli jsem sledoval, jak odchází, než jsem jsem vstal a vešel do koupelny. V zrcadle se zračil můj odraz, ačkoli jsem měl pohlédnout v rodině, můj vzhled zračil, že mám něco za sebou. Odvrátil jsem pohled a chvíli jen tak stál bez jakéhokoliv pohybu.

Zanedlouho jsem již seděl na své posteli a pohledem jsem hypnotizoval zeď. Snažil jsem se vymyslet alespoň jeden logický způsob, jak se vypořádat s tím, co mi Klaus přikázal, tak jak jsem si ale myslel, žádný nebyl, ať už jsem se na to koukal z jakékoliv stránky. Zničehonic jsem na sobě ucítil dotyk, polekaně jsem sebou trhl a podíval se na Damona. ,,Tohle mi nedělej Salvatore." Postěžoval jsem si a následně jsem  s úsměvem letmo spojil naše rty.

,,Fakt by ses měl vyspat, vypadáš, jako bys třikrát vstal z mrtvých." Konstatoval.

Dal jsem mu pusu na tvář. ,,Ty nevypadáš o moc líp." Ležel jsem na posteli, on vedle mě a sledoval mě, jako bych mu každou chvílí měl zmizet. Zavřel jsem oči a opřel se o jeho hruď. Pro tentokrát jsem usnul bez větších problémů, ale sny mi nebyly odepřeny.

Nacházel jsem se v temné místnosti, nacházeli se v ní dvě osoby. Žena, ve které jsem poznal mou matku, byla provázána k židli, i tak ale měla ve tváři bojovný výraz.

,,Ptám se tě naposledy, kde je Tom Raddle?" Hlas muže se v ozvěnách rozléhal v ozvěnách, musel jsem uznat, že byl pohledný. Měl krátké, blonďaté, skoro až bílé vlasy a pohlednou ostře řezanou tvář.

,,Nevím, přes šest let jsem ho neviděla."

Ušklíbl se. ,,Ještě, že to vůbec nevadí. Už jen za odevzdání tebe dostanu od ministerstva dost silně zaplaceno a jeho si najdu později."

Sen se změnil, viděl jsem Niklause, jak otevírá jednu z rakví, kterou měl před sebou. Ležela v ní dívka, která musela být Rebekah. Dlouhé blonďaté lokny ležely všude okolo ní, trochu mi připomínala Caroline Forbesovou.

,,Ty jsi mě zabil Niku?" Vstala z rakve a změřila si ho pohledem.

,,Chtěl jsem tě chránit Rebekho, Mikael se nás neustále snaží najít."

,,Ale teď něco potřebuješ, co Niku?"

,,Ano, chci zaútočit na jednu skupinu čarodějek. Ke zjištění jejich plánů už mám jednoho z mých druhů, ale není zrovna spolehlivý. Potřeboval bych, abys ho doprovodila."

,,Jestli mi řekneš, proč je nespolehlivý."

,,Zkrátka mu nevěřím."

,,Co čekáš, je sebevražda jít jako hybrid k čarodějkám."

,,On ale není pouze hybrid, narodil se do čarodějnické rodiny."

,,V tom případě nemá existovat, proč je na živu?"

,,To nevím."

,,Pomohu mu, ale jen, když mi slíbíš, že oživíš alespoň jednoho z bratrů. Jestli je ten tvůj kluk dost silný, může nám změnit podobu, aby nás čarodějky nepoznali."

Povzdechl si. ,,Fajn."

S trhnutím jsem se probudil, Damon mě s nečitelným výrazem sledoval. ,,Co se stalo Tome?" Jednou rukou mě napůl objímal a pohrával si s mými vlasy.

,,Viděl jsem někoho, kdo drží mou matku, hce jí dát bystrozorům. Ale to je teď jedno, pomůžu jí později, teď je až moc hlídaná. Klaus osvobodil svou sestru, aby mě doprovázela za čarodějkami a kvůli její podmínce ještě někoho z jejích bratrů."

,,Hlavně, že já jsem s tebou jít nemohl."

Slabě jsem se ušklíbl. ,,Tak dva původní upíři jsou společensky lepší, než ty, ne?"

Strčil mě. ,,No dovol?"

Políbil jsem ho a následně znovu zakusil spánek.