WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍•21•🐍

Uběhl rok, při němž se změnilo snad všechno, co mohlo. Většina přátel Stefana či Eleny bylo nadpřirozených, ona sama se spřátelila s Damonem, který proti ní šel. Nastěhoval jsem se do domu Salvatorových, ostatní se mě tak nějak naučili nenenávidět.

Oblékl jsem si bílé průsvitné tričko a nenápadně vzal nůž. Otočil jsem se a nůž namířil přímo na krk. ,,Edwine?" Mírně jsem pozvedl obočí. ,,Co tu děláš?"

,,Musel jsem mluvit s někým normálním." Ušklíbl se a objal mě.

,,Ještě si pamatuju na to, když jsi mi říkal, jak jsem nudný." Zamumlal jsem.

,,Sakra, jaktože Tom zemřel?"

,,To ti trvalo rok, mě kvůli tomu vystopovat?Nebudu předstírat, že mi na něm jakkoliv záleželo, ale jo Edwine, neměl by umřít. Ledaže by někdo zničil jeho viteály."

,,Hele, jakto, že víš o viteálech?"

Uchechtl jsem se. ,,Vím toho fakt hodně."

,,Je to absurdní, jeden z viteálů totiž mám já. Další důkaz, že tě měl Tom rád, bezová hůlka byl jeho viteál, bez problémů vyměnil svou část duše, za tvůj život. On by pro tebe umřel."

,,Dej mi tu hůlku, chci ji zkontrolovat." Po chvíli zdráhání tak udělal, sotva se mi hůlka dostala do ruky, kolem ní se zhmotnil tmavý kouř, rukou mi projela otřesená bolest. Kus dřeva jsem odhodil a sledoval, jak se má ruka uzdravuje, svezl jsem se na zem. ,,Měl bys jít." Řekl jsem mu potichu.

,,Ne Tome, co se sakra děje?"

,,Ty to nechápeš! Ta hůlka byla stvořena čarodějkami, když se čaroděj stal upírem, zemře. On si to moc dobře uvědomoval, tak zemřela ta jeho kamarádka, chtěl tě zachránit. Udělal tak viteál, který magii potlačoval." Podíval jsem se na ruku, která se mi stále dokola uzdravovala. ,,Teď ho to dohnalo, čarodějky se mu pomstili smrtí a mně také. Měli by umřít všichni, jako my, většina ale nic tak strašného neudělala. Mám asi tak pár hodin, než mi přestane působit regenerace." Uchechtl jsem se. ,,A asi nejhorší bude sledovat, jak jsi ty sám v pohodě."

,,Nenechám tě umřít."

,,Já nemám budoucnost, tak se ani nesnaž. Odejdi a řekni všechno Kath. Řekni, že jsem už mrtvej, nechci aby se mě snažila najít." Sotva tak po chvíli udělal, s námahou jsem se zvedl a sesunul se na svou postel.

Damon se právě vrátil. ,,Tome, zase si hraješ na více, než jsi, nebo kde seš?" Vešel do mého pokoje. ,,A nebo se ti děje něco jiného?"

,,Dej mi pokoj alespoň před mou smrtí kámo. Mám pár hodin."

,,Co se stalo?" Vypověděl jsem mu všechno. ,,Nenechám tě umřít, na to tě mám až moc rád. Najdu nějaký způsob-"

,,Na to je pozdě. Vždycky mě zajímalo, co se stane, až umřu."

,,Vyléčila by tě krev původního hybrida, seženu Klause."

,,Nech toho brácho, je to zbytečný. Navíc vyléčila je silný slovo. Stal by se že mě plnohodnotný upír."

,,Slibuju, že tě zachráním." Řekl a odběhl pryč.

Má bolest se rychle stupňovala, připadal jsem si, jako bych byl v ohni.

Otevřely se dveře, stál v nich Stefan. ,,Damon mě požádal, abych tě pohlídal."

,,Běž pryč."

,,S Bonnie se snaží najít Klause, budeš v pohodě."

,,Sám tomu nevěříš, on mi nepomůže."

,,No tak Tome, rodinka původních si tě oblíbila."

,,On je ale uraženej. Nech mě na pokoji, nemám na tebe náladu."

,,Jo Stefane, nech ho." Řekla Katherine, která vešla do mého pokoje. ,,Stefane, nech nás si promluvit."

On odešel, s mírným pohozením hlavy jsem se podíval na Katherine. ,,Jdeš se mi vysmát?"

,,Jo, i ne. Konečně tě jednou vidím bez až moc trumfů v rukávu. Něco to tebe mám." Hodila mi pytlík nemocniční krve.

Uchechtl jsem se. ,,Děláš, jako by ti na mně záleželo."

,,Ale jo Tome, je s tebou zábava." Sedla si vedle mě a zadívala se mi do očí. ,,Ty nevěříš, že přežiješ, co?"

,,I kdyby jo Katherine, co pak? Myslíš si, že všechno víš, přitom jsi to ti, co pět set let zdrhá." Popadla kus dřeva a zapíchla mi ho do ramena. Bolest se tím ještě více zvětšila, sotva jsem se držel při vědomí. Přivřel jsem oči a vytáhl dřevo z paže. Oblečení jsem měl od krve zničené, s námahou jsem ji chytil za zápěstí. ,,Tohle už nikdy nedělej." Vztekle jsem zasyčel.

,,Nesahej na mě."

Nastavil jsem ruku, do které mi vlétla lahvička s bezesným spánkem. ,,A ty mě přestaň otravovat." Vzhledem k tomu, jak se lektvar přičinil jsem po chvíli usnul. I přes to, že měl být spánek bez jakýchkoliv snů, viděl jsem před sebou obrazy mé minulosti. Dudleyho narozeniny, dopis z Bradavic... Jako by před očima měl celý svůj život.

,,Tak už to na mě vybal. Můj fotr je Voldemort a ona je moje sestra."

Má slova mi hučela u uších, jako zaseknutý gramofon. Připadal jsem si, jako bych byl znovu uprostřed přeměny v upíra, jako bych seděl na školním trestu od Dolores Umbridgeové.

Viděl jsem sám sebe vyléval si zlost na své sestře, ze všech stran se ozýval hlas Katherine Pierceové. Zničil jsi jí život Tome.