WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍•45•🐍

Byl pátek a on seděl v pokoji, když vytáhl z kapsy kámen a několik minut ho sledoval.

,,To se už víc díváš na šutr, než na mě?"

,,Zmlkni."

,,Co znamenají ty runy?"

,,Doslovně. Osvobození, smrt, život a moc, takže něco jako osvobozen smrtí, ale víc mě zajímá to, že ten šutr, jak bys řekl, vlastnil můj otec, jsou tady jeho iniciály."

,,T. R. R., ty se jmenuješ po něm?"

,,Tak nějak, otec byl Tom, já Thomas, ale to je jedno."

,,A prozradíš mi své druhé jméno?"

,,Ne." Chvíli dál zkoumal kámen a potichu mumlal nesouvislá latinská slova.

,,Jakto, že ti ten šutr už nic nedělá, když na něj sáhneš?"

,,Prostě to tak je, i kdybych ti všechno vysvětloval, buďto to nepochopíš, nebo vypneš po pár slovech. A teď, myslíš, že dovedeš být chvíli zticha?"

,,Ne, už ten šutr nech být, zapomněl jsi snad, k čemu jsou určené odpolední hodiny?"

Něco nesrozumitelně zahučel a zvedl se. ,,Jdu za Dorianem, měl někomu volat." Otevřel dveře.

,,Hej, řekni svýmu klukovi, ať si pohne." Křikl na něj Filip.

Pomalu se došoural do knihovny a sedl si k Dorianovi. ,,Zjistil jsi, něco?"

,,Prý si nebyli moc blízcí, Jenda jí prý tak nějak vyčítal, že se odstěhovala, s jeho otcem byli domluvení, že bude vždy měsíc prázdnin trávit v Itálii, on si ale vždy vymýšlel, proč tam neletět."

Zatvářil se otráveně, čehož si Dorian okamžitě všiml.

,,Co je?" Ptal se ho hned na to.

,,Nechápu toho kluka, člověk který nemá rodinu po ní touží a on i když mohl mít vše, to odmítal."

,,Jasně, ale nemuzeš nikoho nutit, aby-"

,,Nemyslím to tak, jen se až podivně podobá mně s otcem. Nenáviděl jsem ho a on mě miloval a to, jakou jsem dělal chybu jsem zjistil až potom, co zemřel."

,,Je mi-"

Zakroutil hlavou a promluvil: ,,Neřeš můj život, k ničemu nedojdeš."

,,Ty nemáš žádné sourozence?"

,,Už ne, měl jsem sestru, před rokem tragicky zemřela."

,,Nemáš nějak moc mrtvých příbuzných?"

,,Jo, ale nereš to, jestli cekneš o něčem, co jsem řekl, ty budeš další na řadě. Ten tvůj Jenda, měl nějaké přátele?"

,,Filip párkrát mluvil o nějakým Adamovi, znali se prakticky od dětství."

,,Můžu za ním zajít, jestli chceš?"

,,Půjdeme spolu."

,,Kam zas?" Ptal se jich rozmrzele Damon.

,,Nemáš být s Filipem, Dame?"

Pokrčil rameny. ,,Odtáhla ho nějaká holka, aby jí pomohl s referátem."

,,Můžeš jít s námi." Řekl mu Dorian a i s Tomem vstal.

,,Fajn." Chytil svého přítele za rameno a nasměroval k východovým dveřím.

,,Pánové, kampak to míříte?" Zastavil je ředitel, sotva vyšli ze školy.

,,Máme projekt do občanky a v rámci toho se máme domluvenou nějakou schůzku." Zasáhl pohotově Dorian.

,,Ale tam jste ve dvojicích, ne?"

,,Jo, já jdu do městské knihovny pro knížku ohledně okupace 21. srpna 1968, tady je zrovna vypůjčená."

,,Dobře, nebudu vás zdržovat." S úsměvem se otočil a odešel.

,,Se divím, že vůbec víš téma." Musel si rýpnout Tom.

,,Zmlkni."

Hned na to kousek od sebe zahlédl Jamese Pottera, okamžitě se otočil k ostatním. ,,Běžte beze mě, sejdeme se ve škole."

,,Tome-"

,,Sorry." Otočil se a vydal se na místo, kde spatřil Pottera. ,,Co tu chceš Pottere?"

,,Nemá tě to co zajímat."

Dal mu ruku na krk a přitiskl ho ke zdi. ,,PRO KOHO KURVA DĚLÁŠ?!"

,,Jsi průhledný Raddle." Promluvil za ním mužský hlas. ,,Stačí ti ukázat někoho, koho znáš a ty se za ním hned rozeběhneš, jak čokl."

Pomalu se otočil na může, ve kterém poznal syna Alastora Moodyho, který byl dost dlouho zatajován. Podřízl Jamesovi krk a čepelí dýky namířil na Wincenta.

,,To už ses úplně vzdal magie, Raddle?"

Do očí se mu nahrnula krev, než člověk stačil mrknout, dýka byla pár milimetrů od jeho hlavy, několik pramenů vlasů měl přišpendlené ke zdi. ,,Dávám ti asi deset sekund na to, abys mi vysvětlil, co tady děláš, potom bude druhá dýka v tvém srdci."

,,Nic ti neřeknu, nikdy."

Ovládl jeho mysl a pronikavě se na něj zadíval. ,,Tak, co tu chceš?"

,,Chtěl jsem pomstít otce."

,,Jestli myslíš toho jednookého idiota, toho zabili smrtijedi."

,,Protože si myslel, že jsi na naší straně, zachraňoval ti život."

,,Bla, bla bla, už tě můžu zabít?"

,,Nechci být propíchnutý."

Pomalu se přiblížil až kousek od jeho obličeje. ,,Tak co chceš být?"

,,Živý."

Na dobu se odmlčel, jen do doby, než spatřil naději v jeho očích. ,,Tak to máš blbý." Zakousl se mu do krku a vysál mu veškerou krev z těla. Pomalu si otřel pusu a poslal do nicoty jejich těla. Potom se podíval na svou prokrvácenou bundu, netušil, kde se na ní krev vzala. Bundu strhl z těla a zadíval se na větu, která se na jeho kůži sama objevila: Kroť se bratříčku. Sotva nechal krev zmizet, znovu se objevila. ,,Nenávidím tě sestřičko." Zadrmolil a přemýstil se na Salvatorovic sídlo. ,,Čau." Začal mluvit na Stefana. ,,Budu tady asi pět minut a mizím."

,,Stalo se ti něco?"

,,Ne, nic." Šel do koupelny a strčil ruku pod umyvadlo, hned na to z jednoho šuplíku vytáhl obvaz, celé předloktí obvázal a přidal pár zaklínadel, aby se krev co nejméně vsákla. Potom navštívil svůj pokoj a ze skříně vytáhl náhodnou mikinu a přetáhl si ji přes hlavu. Hned potom někdo zabušil na dveře a Stefan na něj zakřičel: ,,Tome, máš tady návštěvu!"

Seběhl schody a podíval se na Kola. ,,Co tu chceš?"

,,Jsem původní Tome, měj alespoň trochu úcty."

,,Co tu chceš?" Zopakoval a upřel na něj ostrý pohled.

,,Klaus ti chce něco vyřídit, chce ten šutr, který vlastníš. Prý si můžeš vybrat mezi ním a Damonem Salvatorem, myslím, že ani jeden z nás, ale nepochybuje, co si vybereš."

,,Vypadni odsud."

,,Do zítřka máš možnost se rozmyslet, potom chce Klaus kámen nebo jeho."

Zabouchl dveře a šel za Stefanem. ,,Nikdo se o tom, co mlel nedozví, je ti to jasný?"

,,Co chceš dělat?"

,,Fakt si myslíš, že bych jim jen tak dal Damona?" Ale ten kámen jim je k ničemu. Pomyslel si a vrátil se do svého pokoje.

Uběhla hodina, než se vrátil zpět do školy.

,,Za to, jak jsem zmizel, Doriane sorry." Promluvil na něj okamžitě.

,,Fajn." Zahučel a dál si ho nevšímal.