🐍•14•🐍

14 3 0
                                    

,,Co tady děláš?" Ozval se jako první.

,,Tohle místo je veřejné prostranství, takže se nemáš co divit tomu že jsem tady."

,,Katherine říkala že jsi zmizel."

,,Takže spolu pořád chodíte."

,,Jo" odpověděl suše.

,,Fajn, nech ji jít."

Zamračil se na mě ,,Cože?!"

,,Slyšel jsi, nech ji na pokoji."

,,Katherine i já jsme plnoletí, nemáš právo jí kecat do života!"

,,Když jsi tak dospělý, řekl jsi vůbec otci že chodíš s jeho dcerou?" Jakmile zbledl, znovu jsem promluvil. ,,Vidíš, jestli se s ní nerozejdeš řeknu to otci a nečekej že bude šťastný z toho, že mu někdo tři roky lže."

Nechal jsem ho stát za sebou a odešel do kolejního pokoje

*
Nedlouho poté co proběhl rozhovor mezi mnou a Malfoyem si mě zavolala Pansy Parkinsonová. Prý že jí musím pomoci, protože se Katherine zamkla v prázdné učebně a nechce otevřít.

Pomocí hůlky jsem jednoduše otevřel místnost a očima vyhledal Katherine. Seděla opřená o zeď, jediným zvukem bylo občasné vzlyknutí. Posadil jsem se naproti ní a přinutil ji aby se na mě podívala.

,,Kath... co se stalo?"

,,Já, Draco.."

,,Katherine, nikdo nestojí za to aby jsi kvůli němu byla smutná, ano?"

,,Jak můžeš být tak nad věcí, co když ty příště ztratíš svou holku?"

Upřímně jsem se zasmál. ,,Kath popravdě, dokážeš si představit, že bych já s někým chodil?"

,,Jo, pokukujou po tobě celý Bradavice."

Podal jsem jí ruku abych jí pomohl vstát ,,Za dvě minuty máme večerku, nevím jak ty, ale já opravdu nepotřebuji potkat Snapea."

,,Ale prosimtě, nestraš."

Vyšel jsem z místnosti jako první. Sotva jsem tak udělat uslyšel jsem za sebou dobře známý hlas.

,,Pane Raddle, nemáte být na koleji?"

Zašklebil jsem se na něj. ,,Ne, mám ještě padesát osm sekund, takže jistě pochopíte, že mám na spěch, profesore."

,,Ještě jednou-"

,,Vím profesore, říkáte mi to pokaždé."

Pomalu jsem se rozešel jsem se na kolej. Sotva jsem tak udělal, musel jsem se otočit abych zastavil kůl, jenž mi mířil přímo do srdce. Dřevo jsem zachytil a zabodl ho Snapeovi do ramena.

,,Mám pocit, že z tohoto otec nebude zrovna dvakrát šťastný, vy by jste také neměl být. To že jsem vás nezabil, neznamená že bych to klidně neudělal, navíc myslím že znáte otcova pravidla natolik aby jste věděl jak dopadají zrádci."

Nechal jsem ho zaraženého nechat stát za sebou.

*
Připadal jsem si špatně. Ze dne na den přibývalo útoků na mě, Katherine si nevšímali, to já jsem byl středem zájmů. Většina věcí co se dělo byly pouze chabé pokusy o magii, párkrát se ale stalo, že se událo něco většího. Pouze jednou jsem skončil na ošetřovně, dle mého názoru úplně zbytečně. Nemohl jsem za to, že si ošetřovatelka začala brát železník, tím pádem jsem musel strávit týden na ošetřovně, protože mi kvůli Finneganovi vybouchl lektvar. Bylo to jednoduché, Snape mě s ním posadil a on mi do až moc výbušného lektvaru vhodil kořen Mandragory.
Měl jsem toho dost, chtěl jsem odjet někam, kde mě nikdo nebude znát, nemohl jsem tady ale nechat Kath. Byla pro mě jediný člověk na kom mi záleželo, nikdo její místo nedokázal nahradit. Možná že jsem si už odpustil narážky na otce při každém slovu, ale v žádném případě to neznamenalo, že by v tom byli nějaké city k němu.

Seděl jsem u černého jezera, pozoroval Katherine a četl knihu. Vypadalo to jako by se začala více bavit se zmiozelskými dívkami, Pansy ji zrovna objímala. Zaslechl jsem jeden z jejích rozhovorů.

,,Katherine, seženeme ti někoho jiného a lepšího, než je Draco. Stejně nestál za nic když všechno celou tu dobu tajil."

,,Ale-"

,,Ani se nesnaž protestovat, já jsem to rozhodla."

Má sestra se zničehonic podívala mým směrem ,,Běžte beze mě, musím ještě něco vyřešit."

,,Počkáme ve společenské místnosti."

Kath se rychlou chůzí vydala ke mně. Až si byla jistá, že nás nikdo neposlouchá, promluvila.

,,Tome něco se děje. Už pár dnů mám vize, pokaždé vidím jen tmavou oblohu nad Bradavicemi a tebe, jak padáš k zemi mrtvý. Já se bojím, co se stane."

,,Kath, každý člověk má někdy špatné sny...nedělej si s tím hlavu, všechno bude v pořádku."

Po dlouhé době jsem se v něčem spletl, nic nebylo v pořádku, vše bylo špatně.

WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FFKde žijí příběhy. Začni objevovat