WHY IS EVERYTHING TOO HARD? | HP FF

🐍•6•🐍

O pár dní později si mě Katherine znovu vyžádala v komnatě nejvyšší potřeby. Nahnul jsem se k jejímu uchu, že cítila můj studený dech. Záhy jsem jí pošeptal do ucha ,,Jak to dopadlo s otcem sestřičko?"

,,Tome tohle my nesmíš dělat, polekal jsi mě!"

,,Neodpověděla jsi."

,,Šlo to lépe než jsem čekala. Otec by sice nechtěl abych o tom s tebou mluvila, ale věděl jsi že má bratra?"

,,Jo, setkal jsem se s ním."

Otevřela pusu. ,,Cože?"

,,Když jsem tady těch pár dní nebyl, byl jsem s ním."

,,Ale... podle matky je to šílenec a-"

Zašklebil jsem se na ni ,,Mezi námi sourozenci, kdo byl ten kdo se mě snažil pět let zabít?"

,,Tome, on je jiný. Celé ty roky se nás pouze snažil najít."

,,Jo a to mu nedošlo, že se Potterovým narodil syn ve stejný den jako jemu?! U tebe to měl těžší. Do té doby než jsi došla do Bradavic, prakticky nikdo o tobě nevěděl. Já jsem byl od začátku považován za hrdinu. Chlapec, který přežil? Pfff, to určitě! Brumbál si to celé vymyslel, otce jsem až do svého prvního ročníku neviděl."

Přišla ke mně a objala mě. Měl jsem neskutečnou chuť na krev, že jsem se z ní málem napil. Silou jsem ji od sebe odstrčil

,,Thomasi tvé oči, co se děje?"

Cítil jsem že se pomalu vracím do normálu ,,Jsem unavený, měl bych jít na kolej."

Na chvilku se zamyslela a pak prohlásila ,,Jsi upír, že ano?" Od bůhvíkde vytáhla střep, kterým se řízla do ruky.

Cítil jsem jak se hlad rychle stupňuje, mé oči z pohledu na krev zčernaly, zuby se vysunuly.

,,Tak do toho, napij se."

Neovládal jsem se, začal jsem sát její krev. Začal jsem kašlat a sípat, bezmocně jsem upadl k zemi, pociťoval jsem otravu z železníku.

,,Co jsi to udělala?" můj hlas zněl slabě

,,To co by měl udělat každý," poklekla k mně a zlomila mi vaz.

***
Probudil jsem se v tmavé místnosti, připoután pevnými řetězy jež jsem nebyl schopný zničit. Byl jsem slabý, bylina si věci vzala za své.
Po pár minutách sem přišel otec.

,,Thomasi, probral jsi se."

,,Očividně." Mé oči byly plné nenávisti.

,,Zřejmě tě zajímá, proč zde jsi."

,,Ne, to vím úplně přesně. Jsem tady, protože jsi naprostej idiot, který mě nemůže nechat na pokoji!"

Mávl hůlkou, všechny závěsy jež skrývali okna se roztáhly. Z mého hrdla se ozval křik, cítil jsem všude na těle popáleniny. Po chvilce závěsy zase zatáhl.

,,Být tebou tak bych si dával pozor na jazyk."

,,Kde je Katherine?" cítil jsem jak mi síla vyprchávala z těla.

,,Tam, kde ty ne."

,,Nech mě s ní promluvit, prosím."

,,Ty prosíš? Nebuď naivní, mohl jsi ji zabít."

,,A ty jsi ji mohl zabít už celých pět let."

Pak se na mě dlouze zadíval a prohlásil ,,Zavolám ji, ale chci informaci. Proč tě Edwin proměnil v upíra?"

,,Chtěl tě naštvat a já koneckonců také. Nijak jsem se mu nebránil, vlastně jsem jeho krev pil dobrovolně"

Přiblížil se ke mně a vrazil mi dřevěný kůl jen pár centimetrů od srdce. Řval jsem bolestí. Mé řetězy byly až moc krátké na to abych si kůl mohl vytáhnout.
,,Vytáhni ten kůl."

Ignoroval mě a odešel pryč z místnosti. Slyšel jsem jak oznamoval Katherine, že se za mnou má zastavit.

Po nějaké půlhodině se zde ukázala. Přiblížila se ke mně a vytáhla kůl z mého těla. ,,Prý jsi se mnou chtěl mluvit."

,,Proč jsi mě sem odnesla?"

,,Chci ti pomoci, musíš se naučit ovládat."

,,Myslíš si, že je to tak lehké? Raději bych se o sebe postaral sám, než abych viděl otce. Každý upír si tím prochází sám, Edwin to ví jinak by mě nenechal odejít pryč. Nemysli si že mi tímhle pomáháš. Otec tohle udělal i jemu, možná se poté lépe ovládal ale zanechalo to v něm obrovskou nenávist."

,,Veřím, že je to správné."

,,Otec ti úplně zatemnil myšlení! Sakra, ty jsi nezažila tu příšernou bolest. Nevíš jaké to je, když se ti o srdce odtíra dřevo, nevíš co to znamená mít hlad."

,,Thomasi, já prostě netuším co si mám myslet. Každý tvrdí něco jiného. Otec říká že je to jediná možnost jak ti pomoci a já mu chci věřit."

,,Dělej si co chceš, jen toho později nelituj." Opřel jsem se o zeď, zavřel oči a snažil se ignorovat hlad.

,,Tome-"

,,Náš rozhovor je u konce, měla by jsi jít."

Ublíženě se na mě podívala a odešla. Cítil jsem se otřesně, ty Edwinovi keci o tom, že se mám s Katherine usmířit? Už na cokoliv kašlu, není to v mém zájmu.