Anarchy l.h.

Chapter 13|| You promised

Lissandra POV

Luke mě nechal stát uprostřed tmavého strašidekného lesa. Nevím jestli jsem mu měla věřit že se mi nic nestane. Vlastně jsem o tom pochybovala, ale proč by mě jinak zachraňoval? Moje mysl se mnou válčila a já nevěděla jaká volba je ta správná. Najednou jsem zaslechla zapraskání. Rychle jsem se otočila, ale jediné co mi bylo umožněné vidět bylo několik stromů, na které svítil měsíční svit.

"Tohle není hra o tom jak dlouho vydržíš stát na jednom místě" zaslechla jsem ušklebený hlas Harryho. Moje srdce přestalo být, ale má krev běhala v mém těle rychleji, což je naprosto nemožná kombinace.

"J-á" zakoktal jsem.

"Co?" Pousmál se. Přišel do takové blízkosti že jsem rozpoznala jeho obličej. Je opravdu vysoký a to ani trochu neubíralo na mém strachu.

Harry POV

Stál jsem naproti Lissndře. Vymýšlela nějakou výmluvu, ale zjevně jí to nešlo. Její malé tělo se třáslo a obličej jí osvicoval měsíční svit. Zafoukal teplý vánek a mě se do nosu dostala její sladká vůně. Nechápu proč mě sem Lukas zavolal. To si opravdu tak marně myslel že by jsem dokázal někomu s andělskou tváří jako má Lissandra ublížit?

Lissanda POV

Kouká na mě jak na svou kořist. jsem si na sto procent jistá že vytáhne nějakou zbraň a pokusí se mě zabít. S jeho postojem k bezchybnosti se mu to zajisté povede. Čekala jsem kdy se mě pokusí zabít a při tom jsem se zhluboka nadechovala čerstvého vzduchu. Udělal krok v před a všechno listí a klacíky zapraskali. Pomalu jsem couvla

"Přece by jsi se nebála" usmál se a palce mi přejel po rtu. Moje hruď se zuřivě zvedala z mého strachu. "Neboj" šeptl jemně. Hýbla jsem s hlavou na stranu, aby jsem ze sebe setřásla jeho dotek. Mezi obočím se mu vytvořila hluboká vráska.

"Liss?!?" Zaslechla jsem křikl Lukase. Ve tmě se objevil obrys jeho postavy. Moje pocity se mísí do hromady. Na jednu stranu jsem byla ráda že se oběvil - neměla jsem z Harryho dobrý pocit a věděla jsem že je schopný mě kdykoliv zabít. Na druhou stranu jsem na Lukase byla velice naštvaná, neboť mi slíbil že se mi nic nestane a nikdo nepřijde. Nechápu co bylo tak důležité, aby mě nechal stát uprostřed tmavého lesa kde mě kdykoliv může Harrry a jeho kumpáni zabít. "Liss!" Zavolal znova a jeho siluleta se přibližovala. Neodpověděla jsem, neboť moje hlasivky jako by se zasekly a já nevěděla jak je použít. Klacíky mu praskali pod nohama a v tu chvíli jak zbystřil Harryho přidal na kroku. Zhluboka si pokašlal.

"Vezmu si jí na starost" řekl hlubokým a drsným hladem Harrymu.

"Postarám se o ní" sykl Harry.

"Říkám že si ji vemu na starost" připoměl Harrymu to co mu před chvílí oznámil. Doufala jsem zme se Harry vzdá.

"Vezmu si jí na starost" zachraptěl Harry.

"Ale Harr-" načal zoufale Luke

"Už jsem řekl" křikl hlasitě.

"Styles do zóny H" zazněl šum z vysílačky, kterou měl Luke i Harry zahaklou na lemu kalhot. "Opakuji Styles do zóny H" Harry s sebou prudce cukl.

"Dobře" přecedli potichu mezi zuby "Tak si ji vezmi nastarost ty Hemmingsi" řekl ztěžka. Takže Hemmings je příjmení onoho chlapce jsménem Lukas a.k.a Balon. Stojím tu a koukám jak Harry pomalu odchází. Cítím se ja v tranzu. Najednou jsem ucítila na své paži dotek. Rychle jsem s sebou cukla.

"Promiň" koukl se mi hluboce do očí. Uhla jsem pohledem.

"Říkal jsi, že mi nechceš ublížit" šeptla jsem do tmy. Vzal mě jemně za bradu a pootočil jí k jeho hlavě. Naskytl se mi pohled na jedo modravé oči tak hluboké jako océan, a přesto jsem v nich neviděla jen dobro. Viděla jsem v ní bolest, utrpení a smrt.

•••

Hi Penguins!!!

To je rekorod co?? Takhle dlouho jsem neměla mezeru mezi vydáním vím jsou to jen čtyři dni, ale i tak :D Tenhle díl pilšu už tři dni a nemám vůbec nápady, ale pauzu si dávat nebudu však mě znáte :D

Nemáte někdo nějaký návrh na to co by jsem mohla natočit? (neříkejte tagy a challenge :D ) prosím moc by mi to pomhlo, když tak mi to prosím moc napište do komentářů!! Miluju vás ❤️❤️