"Ale já ho nechci zabít" šeptl a já jsem nadzvedla obočí. Páni, kam se na jednou poděl ten Ashton, který mě zmlátil a hodil na skříň. Kam se poděl ten rozmazlený uštěpačný zmetek, který by zbil každého jako psa?
Neříkejte mi, že teď nezastřelí ani posraného holub. Zdvihla jsem svou zbraň a namířila jsem jí na ono nevinné zvíře, které se poklidně usídlilo na větvi honosného stromu. Jedním pohybem prstu a přesnou střelou jsem navždy ukončila jeho život.
"Zabila si ho" pípl Mike zbaběle. Krev ve mě vřela.
"To jste vážně tak neschopný?" Vyjekla jsem. Takhle nikdy Lukovi rodiče nepomstíme. "Sakra nestrefíte ani holuba" plácal jsem si rukou a nohu.
Asi nejsem dobrý vůdce. Neměla jsem se do toho pouštět. Neposlouchají mě.
"Si vrah" špitnul Niall.
***
"Tak běž Nialle!"křikla jsem na něj a on zrychlil. Musela jsem se smát nad tím jak rychle běželi.
Pohled třetí osoby
Niall, Mike a Ash rychle běželi skrz hustý les a Lissandra běžela za nima takovou rychlostí, aby je měla plně pod kontrolou.
"Už nemůžu Liss" křikl zoufale Ash. To bylo poprvé co Ashton oslovil Lissandru 'Liss' nebo to vlastně byla ta nejmilejší věta, kterou ji kdy řekl.
"Tak běž ještě rychleji" odpověděla s křikem Lissandra, která taky už tak na půl nemohla, ale narozdíl od kluků se nehodlala vzdát.
"To nedává smysl" křikl udýchaný Michael, který při běhu vypadal víc než komicky.
"K ZEMI" zakřičela a prudce se zastavila, zatím co tři chlapci a sebou švihli o zem.
"Vstát" rychle opřeli všechnu svou sílu do rukou a vyhoupli se na horu.
"K zemi"
"Vstát"
"K zemi"
"Vstát"
"K zemi"
"Vstát"
"K zemi"
"Vstát"
Bylo to opakované tolikrát, dokud se chlapcům nerozklepali ruce bezmocí.
"Dobrá práce" ozvalo se tleskání Luka, který vycházel z poza stromu. Lissandra strnula, ale pohled na Lukovou usměvnou grimasu jí trochu uklidnil. "Divil jsem se kde by jste mohli být a vida našel jsem vás" jemně se usmál a následně se podíval na viřízené obličeje kluků. Nadzvedl obočí a ušklíbl se "Asi to převezeš za mě nikdy takhle vyřízení nebyli. Lissandra se jemně usmála.
"TEN KDO SE DOSTANE NEJRYCHLEJI DO SÍDLA TAK ZÍTRA NEMUSÍ NA TRÉNING" křikl Lukas a kluci okamžitě vstali a běželi, ovšem ozvalo se několik nadávek, které si zkrátka nemohli odpustit. Lissandra se otočila na náznak toho, že poběží taky. Luke ji, ale pohotově chytl za ruku a přitáhl si ji k sobě.
"Co si to dělala" řekl marně a jemně se na ní usmál a opřel své čelo o to její. Lissandra jemně hlavu zklonila ke svým nohomou a jemně se ošila.
"Říkal si, že pomstíme tvoje rodiče a pár lidí na víc se nám vždycky hodí" šeptla potichu. Luke se jemně usmál a své rty spojil s jejími. Byl nevěřitelně rád, že při něm stála.
"To si nemusela"
"Ale já jsem chtěla"
"Proč?"
"Slíbila jsem ti, že s tebou budu pořád stát" připomněla mu, i když si to moc dobře pamatoval.
"Nedokážu uvěřit, že si to myslela vážně" pokroutil nechápavě hlavou.
"Tak tomu věř" usmála se jemně a chytila ho za ruce. Stoupla si na špičky a Luke se naklonil tak, aby mohli své rty znovu spojit.
***
Hi Penguins!!!!
Omlouvám se, že teď přidávám tak blbě, ale snad vám to tak nevadí. Co říkáte na dnešní díl?
Změnili by jste na ní něco? A co? Kdyžtak mi to napište do komentů! :)
ČTEŠ
Anarchy l.h.
Fanfiction#3 teen fiction Vždy jsem ho nesnášela. Ano nesnášela, ale jak by jste mohli poznat tak je to v minulém čase, ale teď už stojím při něm. V chladném větru a neustávající bouři se zbraní po jeho boku schopna pro něj zabít celý svět. (C) Na tuto po...
