Anarchy l.h.

Chapter 45 || Budoucnost

Cesta do budoucnosti

Život je jako zrdcadlo, když se narodíte jste tak bezposkvrny. Postupem času, ale občas spadne a začne se rozbíjet na malé kouseky. To moje vzal jeden kluk a bez váhání ho kladivem rozmlátil na nezčetně kousků ničeho.
A pravdou bylo, že se ty kousky už nikdy neslepý dohromady. Už navždy budou takhle robitý a nikdo s tím nic neudělá. I přes to co mi onen chlapec udělal tak při něm stále stojím. Možná proto, že, když jsem s ním tak mám pocit, že alespoň trochu žiji a ne přežívám, i přesto ho hluboce nenávidím. Nenávidím ho tak moc, až ho neskonale miluji. I přes to jaký je. Náladový manipulátor. Luke Hemmings. Náladový manipulátor s špetkou citu, kterou občas dá najevo. Od smrti jeho rodičů se změnil. Jeho chladnost se prohloubila a jeho pohled byl prázdný. Celou dobu si v sobě nosil i onen pocit prázdnoty. Kdo by si ho nenosil, že? Ale jde o to, že on byl vždy chladný a zlý a smrt jeho rodičů z něho udělala monstrum. Byla jsem jediná kdo viděla jeho jinou stranu. Tu dobrou. Možná jsem vlastně byla poslední dobou jediný člověk, ke kterému se docela lidsky choval. Trochu z láskou a možná to bylo to proč jsem s ním toho vydržela tolik. Přišla jsem si s ním výjmečně, i když to bylo to poslední co jsem byla. Výjmečná. Byla jsem normální Anarchain žijící v naprosté lži.

"Luku" houkla jsem na něj.

"No?" Zeptal se tázavě a teď už jsme zase tady. V jeho podzemním moderním sídle Luka. Pamatuji si, když jsem tady byla po prvé. Snědla jsem mu tu velkou Nuttelu.

"Pamatuješ, když jsem ti snědla tu velkou Nuttelu?" Zeptala jsem se ho a on se rozesmál.

"Jak by jsem mohl zapomenout Liss" usmál se jemně a usadil se na koženou sedačku.

"Tak dlouho jsem tu nebyla"

"Ani já" přikývl.

"Nebyl čas" konstatovala jsem a on jen souhlasně přikývl.

Zpět do přítomnosti

"Mikeeeeee" křičel Ashton vesele na celý les  "Mikeeee" křikl znova "Mikeeeeey smrdiií" vyjekával kosmickým hlasem.

"To není pravda idiote" křikl naštvaně.

"Smrdííí jako pes" křikl Luke, který šel s námi a já se musela zasmát. Poslední dobou mezi námi všemi vládla uvolněná atmosféra za kterou jsem byla opravdu vděčná, asi nám všem došlo, že prostě už teď budeme spolu a musíme mezi sebou nějak vycházet, a taky si myslím, že nám to jde zatím poměrně dobře.

"Držte huby" dal si ruce křížem a naštvaně pokračoval v cestě.

"Nevím jestli smrdí, ale střílet ze zbraně neumí určitě" Začala jsem si z něj utahovat taky a Niall s Ashtonem se rozesmáli. Luke se podíval nechápavě.

"Co??" Zeptal se s nechápavím úsměvem.

"Ty to ještě nevíš?" Zasmála jsem se.

"Byla to nehoda" vykřikl zoufale Michael.

"Ne nebyla, jsi náš malej tupoun Mikeu" zasmál se Niall

"Řekne mi teda někdo co se sakra děje?" Zeptal se Luke

"Jak jsem byla s těma klukama střílet" načala jsem a Luke jen přikývl na znak, že si vzpomíná "tak měl Mike v ruce zbraň a málem si s ní ustřelil hlavu, když zkoumal na co je spoušť" řekla jsem úšklebkem a podívala jsem se na Mikea, který koukal víc než naštvaně. Luke se rozesmál a to Mikea naštvalo ještě víc. Byl jako malé uražené dítě.

•••

Hi Penguins!!!

Tak co jak se máte? A jak se vám líbil dnešní díl? Změnili by jste něco?

Takkkkkl a dnešnííííi díllllll věnujiiiiii jednnnnné holčiněěěe jménem @DaliaDallol

Děkuji moc za tvé krásné komentáře, které mi dokážou vyčaroval obrovský úsměv na tváři. ❤️ Říkala jsi ať ti věnuji nějaký hezký díl tak doufám, že se ti tenhle líbí ❤️ Děkuji opravdu moc jsi zlata ❤️

A miluju váš všechnyyyy ❤️