Chapter 18 || kick me

1.7K 201 8
                                    

Stojím před chatkou, kde bydĺm s Ashtonem a Mikem. Hluboký nádech. Vůbec se mi do vnitř nechce. Udělala jsem jeden rozhodný krok, který mě k ní přibližoval.

"Liss" zaslechla jsem výkřik a prudce se otočila. Běžel za mnou Luke s velkým baťohem.

"Ano?" Řekla jsem

"Na" řekl a podal mi baťoh do ruky.

"Co v tom je?" Zeptala jsem se nechápavě, neboť se mi normálně nestává že mi Lukas Hemmings dáva velký baťoh.

"Je tam oblečení, některý je i moje" řekl a poškrábal se na zátilku "Vše je vypraný" usmál se "a potom je tam taková ta holčiči higiena a tak" trošku se začervenal. zůstala jsem tam stát překvapená z toho co jsem slyšela.

"Děkuju moc" řekla jsem nevěřícně. V tomhle stejnak hraje největší roli můj vzhled s jeho bývalou přítelkyní. Jak ona se jmenovala?? Gee.

"Nemáš za co" pousmál se "Nemůžeš tu být pořád v tom samým špinavým oblečení" na tváři se mu neustále pohrával jemný usměv věnovaný mojí maličkosti. Za Lukem asi patnáct metrů jsem zahlédla Harryho, který akorát vycházel z budovi.

"Ano pane Hemmingsi" stoupla jsem si jako voják a následně se otočila a zaplula do chatky v které mi okamžitě smrad zaůtočil na nos. Baťoh jsem hodila na svou postel a až potom jsem věnovala pohled těm dvoum idiotům. Popravdě jeden je větší idiot než ten druhý. Jeden - Ashton- je zkrátka idiot sám od sebe, klasický slizoun a druhý -Mike- je ještě větší idot kvůli tomu že tomu idiotovi žere z dlaně a nechá si od něj poroučet. Sice Mika neznám, ale mám takové tušení že rozhodně není rád, když ho Ashton brzdí, neboť první den jsem poznala jeho pravé já že je vyrovnaný, soběstačný a velmi dobře vychovaný a také nesmím zapomenout na to že má ve všem až moc dobrý přehled a není horká hlava. To jsem poznala, když okolo nás umřelo několik lidí a on vypadal jako by to viděl každý den, ale tomu by se tak mohl říkat sadismus, i když se na první pohled nejeví jako sadistický maniak.

"Halóó blázna volá země" zaslechnu Ashtona, který mě vytáhne z mích myšlenek o Mikovi sadistovi. Zvedla jsem hlavu a Ashton byl skoro u mě.

"Nejsem blázen" sykla jsem a jemně do něj strčila. On mi to oplatil, ale silněji. Strčil mě na skříň z které na mě vypadalo všechno co v ní bylo.

"Nešahej na mě" křikl. Vytáhl mě za tričko a přisunul si mě blíž.

"Rozumíš?" Křikl. Leknutím jsem zavřela oči a tělo jsem se snažila odtáhnou. Marně.

"Rozumíš??" křikl ještě jednou.

"To by stačilo Ashi!" zaslechla jsem Mika, který na tohle divadlo celou dobu přihlížel.

"Ne!" Křikl a na krku mu začali nabíhat žíly. Opravdu nevím co proti mě tenhle kluk od začátku má, ale asi má veliké komplexy.
"Souhlasíš?" Sykl a tričko začal svírat ještě víc.

"Ashi" prohodil klidně. Přitáhl mě blíž a následně mě silně hodil na skříň. Ano, znovu. Rány, které mi ošetřil doktor mě začali bolet a některé na zádech začali i krvácet. Několikrát do mě kopl.

"Ashtone" křičel Mike a snažil se ho odtáhnou.

"Nech mě na pokoji Clifforde" sykl a znovu do mě kopl. Ležela jsem tam na zemi braníc si obličej.

"Ale-" snažil se namítnout Mike dokud ho Ashton nepřerušil.

"Ne-ser-mě" křičel sekaně. Je to tu jak na vojně. Vždy se v kolektivu najde jeden, který je nenáviděn a mám pocit že tady to jsem já.

***

Hi Penguins

Začali prázdniny a jap se bojím že nebudu přidávat tak pravidelně a díli o 1000 slovech :/ tenhle má 600 tak doufám že vám to nevadí. Opravdu tomu věnuji čas :) A ještě moc děkuu za tak moc votes a čtenářu jste užaný :3

Anarchy l.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat