Je kolem jedné hodiny ráno. Je to jen tak podle odhadu, sice na zdi máme hodiny, to ano, ale i přes to nevím kolik je hodin, neboť je taková tma že s těží vidím ručičky hodiny natož čísla. Ale ano řekla by jsem že je kolem jedné hodiny ráno. Zakručelo mi v břiše a já jsem se jemně zamračila. Dnes jsem celý den nejedla a nešla jsem ani na večeři. Bolí mě celé tělo a cítím se jako zmlácený pes. Nejspíš to bude tím že jsem zmlácená. Nejsem pes, ale zmlácená ano. Na sobě jsem měla tričko Lukase, které vonělo jeho silniu kolínskou. No musím uznat že je mi trochu větší, ale vůbec mi to nevadilo. Cítila jsem se v něm pohodlně. Palanda se semnou jemně zatřásla a tím jsem poznala že se Mike otočil na druhý bok. Oči se mi pomalu začali klížit, ale co si řekneme. Mám strach z toho tady usnout. Hlavně, když sdílím pokoj s Ashtonem. Už vidím jak ráno otevřu oči a vysím nad kádinkou se žralokama. Upřímně mě opravdu zajíma proč mě Ashton od začátku tak nesnáší. Co ho donutilo k tomu mě tak zmlátit. Víčka se mi sevřely a já pomalu začala padat do říše snů.
***
Znova ta siréna. Pomalu jsem od sebe rozlepila oči. A promnula si je. Viděla jsem Ashtona jak vybíhal - Jak jinak vždy první - a Mika, který nemotorně spadl z postele a začal si nandavat boty. Pomalu jsem lezla ze žebříku a pohodlně si zívla.
"Ashton by mě zabil kdyby věděl že ti to říkám" spojil rty v tenkou lajnu "Ale musíš na nástup přijít do konce sirény to znamená do jedné minuty" řekl naprosto vážně a s šeptem jako by hrozilo že by nás někdo mohl odposlouchávat "Jinak přichází tresty" šeptl a utekl z chatky. Rychle jsem na sebe nandala svoje černé kanady, které dokonale ladili s Lukasovi - teda už mým tričkem- ovšem jsem si naprosto jistá že bod za slazení jistě nedostanu. Nestihla jsem si ani navléknout kraťasy ani kalhoty, ale ono to bylo poněkud jedno, neboť Lukasovo tričko mi bylo až ke kolenům. Syréna přestala hučet a tak jsem rychle vyběhla. Najednou jsem zahlédla hlouček a tak jsem k němu rychle doběhla a myslím že docela uspěšně, neboť si nikdo nevšiml že jdu pozdě.
"Ale, ale Woodchuck jde pozdě?" Zaslechla jsem ten nepříjemný hlas, který mi byl až moc známý. Zayn.
*Flashback*
"No tak se zvedej" křičel na mě Zayn asi po desátý. Nohu měl na mích zádech a agerivita ve mě stoupala. Snažila jsem vstát, ale vždy mě přitlačil zpět k zemi.
"No tak vstávej!" Křikl otrávěně.
*end of flashback*
Ztrnula jsem nad vzpomínkou ze včerejšího odpoledne.
*Flashback*
"Jsou prostě mrtvý" pokrčil rameny Michael a já nechápala jak může být tak klidný. Rychle jsem se otácěla ze strany na stranu.
"Co se to k sakru děje" špitla jsem se slzami v očích. Všude okolo mě byla krev. Zhluboka jsem dýchala. Jsou mrtvý. Tolik lidí.
*end of flashback*
Najednou jako by se mi začali vybavovat jedny z nejhorších chvil tady.
"Woodchuck" zaslechla jsem výkřik mého jména tak jsem zpozorněla. "Tady nejsi na táboře tak dávej pozor" zamračil se a já jen přilývla v souhlas.
Harry POV
Stál jsem opřený o sloup, který držel přístřešek, největší budovy v areálu. Přepočítaval jsem si všechny Anarchainy, který stáli v řadě a Zayn si je všechny poctivě prohlížel. Ovšem jedna osoba tu chyběla a vůbec mě to nepřekvapovalo. Lissanda Woodchuck. Myslel jsem si že je stejná jako Gee, ale po pravdě je mnohem lepší. Gee byla až moc přechytralá, pečilavá a morální. Nechápu co jsem na ní - kromě jejíhi vzhledu- viděl. Najednou jsem zaslechl duppt a viděl jak Liss přibíhá. Jen v dlouhém klučičí tričku a černých knadách a najednou mi došlo že tohle tričko ještě nedávno nosil Lukas.
Luke POV
Zaslechl jsem houkání syrény a to byl nejlepší čas na to se nepozorovaně vypařit, neboť teď si toho nikdo nevšimne. Přišel jsem k výtahu a svou kartičku přiložil k skenovací podložce.
"Dobrý den pane Hemmingsi" ozval se robotický hlas naší Clary.
Vstoupil jsem do výtahu.
"Tak kam to bude?" Položila mi otázku jako vždy.
"Do mínus třetího patra" řekl jsem naproto klidně. Byl to dobrý pocit, když o tomhle patru nikdo nevěděl. Dalo by se říct že to bylo takově rodiné tajemstý. Nikho jiného by sem ani Clary nedovezla.
"Děkuji" usmál jsem se, když jsem vyšel z výtahu. Pohled se mi naskytl na Lucy. Když mě vidělav jejích očích se oběvil strach a začala se sápat k rohu.
"To ti nepomůže maličká" ušklíbl jsem se.
•••
Hi Penguins!!!
Tak tohle je asi poslední díl z Chorvatska.. :'( Bude mi to tu chybět... No hlavně jeden kluk a jelikož je to chorvat tak jo asi v Česku neuvidím :'(( :D #DeepPenguinMoment
A jinak děkuju za přes 6K čtenářu a 1k votes to je neskutečný a o komentářích??? Ani nemluvím :3 děkuju za všechny ty komentáře. Vím zbera vám to těba minutu dvě možná ani to ne, ale mě to zvedne náladu na celý den. Miluju vás. Mám ty nejelepší čtenáře :33
Byeeeee bitchess!!!!
ČTEŠ
Anarchy l.h.
Fanfikce#3 teen fiction Vždy jsem ho nesnášela. Ano nesnášela, ale jak by jste mohli poznat tak je to v minulém čase, ale teď už stojím při něm. V chladném větru a neustávající bouři se zbraní po jeho boku schopna pro něj zabít celý svět. (C) Na tuto po...
