Anarchy l.h.

Chapter 22|| Ring

"Sakra" špitla jsem zoufale "Sakra!" křikla jsem a bylo mi naprosto jedno, že okolo mě chodí lidi, neboť mi věnovali jen neurčitý pohled a šli dál. Možná si řekli že jsem blázen, ale jsem si jistá že jsou svou prací tak moc zaneprázdněný, že na tohle v jejich mozku není místo.

"Copak se stalo?" Zaslechla jsem hluboký hlas se silným australským přízvukem. Otočila jsem se a spatřila jsem vysokého černovlasého kluka s jemnými asiskými rysy.

"Ale nic" odsekla jsem nepříjemně a rozhodla se jít hledat prstýnek, který mi dal Luke. Přeci říkal že mě ochrání před smrtí, ale zase je taky pravda, že Zayn říkal že nikdo z nás neumře a nakonec Harry řekl že nás přežije jen šest. Ale nadruhou stranu Lukas rozhodně není takový jako Harry, nebo Zayn.

"Nehledáš tohle?" křikl za mnou a já se otočila. Stál tam vzpřímeně a někde u hlavy držel prstýnek. Můj prstýnek! Rychle jsem se k němu rozešla.

"Děkuju moc" usmála jsem se zářivě. Podal mi ho.

"Nemáš za co" uchechtl se a tím ukázal lajnu svých bílých rovných zubů, které mají snad jen modelové. "Tak snad se ještě někdy uvidíme" usmál se a nastavil ruku.

"Určitě ano" ujistila jsem ho a potřásla si s ním rukou. Kdyby věděl jak moc teď lžu. Buď v následujících dvou dnech umřu, a nebo budu navžy zavřená v Anarchainském královstvý. Vlastně ani nevím co je pro mě více přípustnější možnost.

Otočil se a zmizel v davu neznámích lidí. Lidí v rozmanitém oblečení a dokonce se tu našli i takový, kteří na sobě měli poměrně extravagantní oděv. Jediné místo v kterém bych teď mohla být je Londýn, neboť na tomto místě má každý svůj styl a nemusí se bát, že by ho někdy pomlouvali nebo uráželi. Londýn je nádherné místo, pokud pomineme zdejší dopravu, protože Angličani jezdí opravdu jako prasata.

***

"A co teď?"povzdechla jsem si zoufale. Na mou tvář padají kapky deště a procházím opuštěnou uličkou, no ne tak opuštěnou. Jsem tu já a lampa, která pomalu odchází ze světa lamp. Byl slyšet zvuk proudící do lampy. Začala jemně blikat a já se začala bát. Trochu jsem zrychlila krok, ale lampa zhasla uplně, a možná proto jsem zvolila běh. Nikdy jsem nebyla dobrý běžec, ani vlastně sportovec, ale Zaynovi rozcvičky mě ledacos naučili. Na konci uličky jsem zahlédla mužskou siluletu. Dech se mi zrychlil snad víc, ale snažila jsem se ho zadržet. Prudce jsem se zastavila a poslouchala bubnování kapek o asvaltovanou zem. Snažila jsem se zaostřit na tmavou vysokou siluletu. Pomalu jsem začala stoupat. Vzduchem se ozvala obrovská rána. Hrom. Naskočila jsem a jemně vykřikla. Oči jsem zavřela přesně na čtyři sekundya doufala že tam ta siluleta muže nebude. Stále jsem slyšela bubnování deště. Jedna. Další hrom nezazněl. Dva. Déšť rozfoukává chladný vítr. Tři. Žádné kroky neslyším. Čtyři. Dopočítám poslední číslo a rozhodnu se otevřít oči. Vždy, když se někdo někoho lekne v filmu, začne křičet, ale musím vás ujistit, že bude tak vyděšení, že ze sebe nedokážete vydat jedinou hlásku. Začala jsem couvat, když jsem zjistila že onen muž stojí přede mnou.

"Myslel jsem si že jsi drsňačka Woodchucková" zaslechla jsem ušklebný smích, který mohl patřit jedině největšímu debilovy na světě - Irwin. Ashton Irwin.

"Debile" sykla jsem naštvaně. Že mě to nenapadlo hned. Přeci nikdo nemá více idiotský účes než on. Delší špinavě blonďaté kudrliny. Hrůza. A ďolíčky v jeho tvářích, když se mu na tváři vynoří jeho nechutný úšklebek.

"Ale no tak" zasmál se. Protočila jsem oči a otočila se. Rozešla jsem se pryč a nechala jsem ho stát za mnou. "Počkej" křikl na mě a běžel za mnou.

"Co je?" Otočila jsem se a ruce si založila na prsa.

"Vím že mě nemáš ráda" načal. Prudce jsem nadzvedla obočí.

"Já?" Ukázala jsem na sebe "To ty jsi mě málem uškrtil a hodil na skříň!" Zvýšila jsem hlas.

"No to je jedno" ležérně mávl rukou "Teď ti chci pomoc" šeptl jako by nás někdo poslouchal.

"Ty a pomoc Irwine?" Řekla jsem posměšně "To zavání" řekla jsem na rovinu.

"Jsem agresivní debil" načal "Ale teď ti chci pomoc a ty pomůžeš mě, prostě spolu najdeme vitál" oznámil mi.

"To ti nedošlo že každý musí najít vlastní vitál co?"

"Když ho najedeme spolu platí to" řekl až moc přesvědčivě, ale jak mám vědět že mu mohu věřit.

*Flashback Harry POV*

Svým pohledem si přeměřuji Lissandru. Její podobnost s Gee je tak bezchybná. Je dokonalá. Její úsměv, který jsem moc často neviděl, je nádherný. Ovšem i přes velkou podobu Lissandry s Gee musím uznat že to Lissandra má v hlavě srovnáno. Nemohu jí dnes nechat umřít. Vím, že bez pomoci za žádnou cenu nepřežije.

"Ashtone" křikl jsem. On se prudce otočil a napřímil se. Miluji tenhle druh respektu, který přede mnou mají.

"Ano pane?" Křikl na zpět.

"Potřebuji tvou pomoc" špitl jsem "Za pět minut se stav u chatky číslo padesát" číslo padesát - jediná neobydlená chatka.

"Jistě" řekl a já jsem odešel.

***

Stojím opřený o chatku, která nosí číslo padesát. Vyhlíží Ashtona, který ke mě jsem rychlím krokem.

"Co jste chtěl pane?" Zeptal se vážně. Otevřel jsem dveře od chatky a rukou mu ukázal, že má vejít dovnitř.

"Říkej mi Harry" usmál jsem se tak trochu hraně, ale myslím, že to poznal a bylo mi to vskutku jedno.

"Nevím, to není dobrý nápad pane" koukl se nejistě. Skoro až podezdřívavě.

"Mohu ti zajistit přežití v dnešním úkolu" oznámil jsem mu, neboť jsem věděl, že to na něj zabere.

"Poslouchám Harry" usmál se.

"Musíš, ale pomoc Lissandře přežít" dal jsem mu podmínku, kterou musel splnit.

"Woodchuckovou?" Zvýšil hlas "To ne" řekl znechuceně.

"Tak si tam klidně chcípni" sykl jsem a rozhodl se odejít.

"Dobře" souhlasil

*end of flashback*

•••

Hi Penguins!!!

Normálně jsem kvůli vám porušila řád tábora a měla mobil přes noc, aby jsem napadala tenhle díl :D Moc se omlouvám za chyby, ale prostě, i když to opravuji tak si všech chyb nevšimnu a mobil mi je neukazuje :'(( Jinak jedna holčina řekla, že mám krátký díly (píšu 800 až 1000 slov, a tak jsem se vás chtěla zeptat jestli vám víc vyhovuje když napíšu do týdne takovýhle tři až čtyři díly (ovšem teď na táboře to bude složitý ) a nebo díl v kterým je třeba 4000 slov jednou za deset až dvanáct dní? :D Napište mi to do komentářu jak víc vám to bude vyhovovat :D :) Jinak děkuji za vaše krásné, užasné, dokonalé komentáře jste užasný !!! :3