Chapter 49 || Mám to

606 88 16
                                    

Ze zákrytu jsem se pomalu blížila k hlavní budově Anarchainům.

"Luke se hlasí k Liss. Opakuji, Luke se hlasí k Liss" ozvalo se z vysílačky, která byla připevněna na mém rameni. Pomalu jsem se ohlédla okolo sebe, aby jsem skontrolovala jestli je vzch čistý a já mohu mluvit. Pomalu jsem stiskla vysílačku "Už jsem skoro u vchodu" řekla jsem.

"Dobře, ale pamatuješ si náš plán?" Ozval se ve vysílače i Ashton.

"Ano" v bobku jsem byla přikrčená za méně navštěvovanou částí hlavní budovy.

"Opatrně" ozval se jemně vystrašený hlas Mikeyho. Už jsem neodpověděla a vysílačku jsem vypla, aby nám strach kluků nepřekazil plány.
Pomalu jsem zavřela oči a pevně je stiskla k sobě. Hluboce jsem se nadechla. A vyběhla jsem z rohu. Na druhém rohu vznešeně stáli dva hlídači- přesně podle plánu.

*flashback*

"Až vyběhneš z poza rohu budou tam dva hlídǎci, kteří hlídají hlavní budovu - tu do které mají přístup jen pověřené osoby" oznámil mi Luke.

"A tam by měli být všechny ty složky?"

"No přesné ve dveřích s číslem 269" řekl Luke nazpět.

*End Of Flashback*

Luk, který jsem měla přehozený přes záda jsem vysmekla a šíp jsem přiložela k němu. Natáhla jsem tetivu a namířila jen kousek od hlídačů, aby jsem upoutala jejich pozornost. Šíp se zabodl do stěny vedle nich a oni okamžitě spozornili, přesně tak jak jsem očekávala.

*FB*

"Z druhé kapsy vytáhneš dýmový granát a ten hodíš jejich směrem, tím zapříčiníš jejich dezorientaci a v tu chvilí budeš mít naprostou výhodu jen ty"

*EOFB*
Rozeběhla jsem se k nim a držela jsem se našeho plánu. Vyskočila jsem do vzduchu a prvního desorintvonáho hlídače jsem skopla ve vzdchu na zem. Z poza pásku jsem vytháhla zbraň s uspávací šipkou a střelila jsem ji na toho druhého zatím co jsem přistála na nohou. Otočila jse se a svůj druhý uspávací náboj jsem střelila i do druhého z hlídačů. Kouř pomalu vymizel a já si slabě pokašlala. Stáhla jsem své rameno rukou blíž ke své puse a začala mluvit do vysílačky.

"Oba spí" odpověděla jsem naprosto stručně.

"Takže svazek kart by měl mít u sebe pod vestou. Prohledej jeho kapsy radši obou, mohou je mít rozmístněné. Jak už jsem říkal před tím mají u sebe karty od všech zamčených dveří v budově. Celkem jich najdeš asi patnáct, ale tebe zajímají jen ty od dveří 269, od vchodu a unikového vchodu- pro případ nouze"

"Dobře" vydechla jsem trochu nervózně. Mé tělo bylo napunpované tolika andrenalinem, že jsem myslela, že mé srdce zachvíli exploduje. Sklonila jsem k jednomu z hlídačů a začala jsem mu prohledávat spoustu kapes. "269" šeptla jsem spokojeně sama pro sebe, když jsem ji měla v ruce "nouzový východ" přiložila jsem ho na kartičku od dveří 269. Překročila jsem k druhému a nastal u něj stejný proces. Když jsem našla kartu od východu spokojeně jsem sama pro sebe zajásala nad tím jak dobře jsé to zatím zvládla.

"Mám to" zahlásala jsem do vysílačky.

***

Hi penguins!!

Čte to vůbec ještě někdo? :( Moc se omlouvám že tak moc nepřidávám už se budu snažit víc. Moc mě to mrzí a sama se za to nesnáším. Doufám že se na mě moc nezlobíte :(
Miluju vás! ❤️

Anarchy l.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat