Chapter 25|| Come with me

1.6K 166 16
                                    

Harry POV

Ze dveří se vynořil Luke a měl jakési kecy o tom, že nás nechce vyrušovat. Byl to jen samotný jeho hlas co mě iritoval. Nemohl jsem ho vidět natož slyšet.

"Lissandru Woodchuck" bylo první na co jsem pořádně zareagoval. Rychle jsem vztičil hlavu jakoby jsem doufal, že tam ona mrtvá dívka bude. A byla. Vytřeštil jsem oči překvapením. Jak sakra? Cože? Jak to?

***

Luke šel za mnou a já rychlím krokem šel na záchody - první místo kam mě napadlo jít.

"Tak co jsi chtěl Harolde?" Sykl protivně a ruce si založil křížem.

"Jak to, že je Liss naživu?" Vyjekl jsem podrážděně.

"Já nevím" mykl rameny, jakoby snad byla samozdřejmost, že se každý den vrací mrtvé holky zpět na zem živých.

"Jasně" pronesl jsem ironicky. On jemně nadzdvihl obočí.

"Zázrak" ušklíbl se a odešel.

"Zázrak" napodobil jsem jeho hlas, i když jsem věděl, že mě neslyší ani Luke, ani nikdo jiný.


Lissandra POV


"Budeš v týmu číslo jedna" řekl Luke a šel k prvnímu stolu. 

"Dobrý večer, dobrou chutˇ" pokývl Luke na celý první stůl "Nerad ruším, ale chci vám oznámit, že do vaše týmu přibývá nová osoba!" křikl, aby ho slyšeli naprosto všichni. "Posadˇse Woodchuck" ukázal na židli vedle Mike, který se na mě povzbudivě podíval, ovšem Ashton ho probodl pohledem a tím zavinil přerušení očního kontaktu mezi mnou a Mikem. A Luke se zase choval hrubě, jako vždy, když jsme bydli ve větším počtu než ve dvou, ale naprosto ho chápu. Přisedla jsem si k prázdnému talíři, vedle Mika.

"Můžete pokračovat ve večeři" Povolil všem Luke.

"Dobře, že si nám to dovolil debile" sykl Ashton potichu. Všichni v okolí Ashtona se zasmáli, jen já ne.

"Je v pohodě" řekla jsem svůj názor, když sem si nabírala maso z misky přede mnou. 

"Je vidět, že si toho hodně zaspala" ušklíbl se zle Ashton. Jedno obočí jsem zvedla nahoru a druhé pokrčila.

"A jako třeba co?" sykla sem 

"Ale to ti nemůžeme říct ty by si mu řekla, že to víme" ozval se blonďatý kluk sedící vedle Ashtona.

"A navíc holkám nic neříkáme" Ashton mi věnoval jeden z jeho falešných úsměvů. Jak nechutné.

"Ostaně koho zajímají tvoje sračky" mrkla jsem na něj.

"Cos to řekla?" procedil mezi zuby.

"Že si vymýšlíš sračky" mykla jsem rameny a ukrojila si první kousek z masa a strčila ho pusy.  Ashton hlasitě bouchl do stolu a zvedl se.

"Ještě jednou!" křikl. Zvedla jsem a a naklonila jsem se k němu.

"A co?" šeptla jsem "Pan debílek co rád mlátí holky mě znova zmlátí?" křikla jsem ze zvědavostí v hlase.

"Drž hubu!" zakřičel a tím jsem si byla jista, že celá jídelní místnost má očí a uši jen pro nás. 

"Klid Ashtone" Zvedl se blonďatý kluk a chytl ho za ruku snažíc se ho posadil, ale očividně něměl ani z poloviny tak velkou sílu jako Ashton.

"Nekecej mi do toho co mám dělat a co ne!" Od normální výšky hlasu se dostal až do té nejvyšší.

"Tak si sedněte a vyříkejte si to normálně, nic tak hrozného jste si neřekli" přidal se k nám Michael, který jako vždy zachovával pevnou hlavu. Obdivuji jeho nervy.

"Nepleť se do toho" křikli jsme na Mike stejnohlsně. 

"Co se tu děje?" objevil se u naše stolu Harry. Ashton ho propálil pohledem. Mám takový pocit, že nesnáší totálně každého.

"Měla blbý kecy!" poukázal na mě Ashton, takovou rychlostí, že jsem se nestihla ani nějak obhájit.

"Blbé kecy?" křikla jsem "Jen jsem řekla, že meleš sračky" házela jsem okolo sebe rukama "A to je občas pravda" šeptl Mike sám pro sebe až po tom Ashton zakřičel něco ve stylu "Drž Hubu Clifforde" tak Mike zjistil, že ho opravdu Irwin slyšel a byla jsem si jistá, že to bylo to poslední co teď chtěl.

"Copak si naštvaný,  že ti konečně řekl pravdu?" ušklíbla jsem se. Mluvili jsme tak rychle přes sebe, že kdokoliv jiný nemohl nic říct, nebo namítnout. 

"Alespoň nejsem děvka, která dá každýmu vedoucímu" křikl Ashton tak, aby to všichni slyšeli.

"To není pravda" obrňovala jsem se. Ne! Opravdu to není pravda "Už ti došlo, že proti mě nemáš co použít tak si vymýšlíš kraviny?" snažila jsem se ho potopit, tak, aby v téhle "hádce" prohrál. Ashton se nadechl na to, že něco vypustí ze svých úst další věc, která nedává smysl, ale křik Harolda ho přerušil. 

"DOST!" naprosto všichni utichli a ozvala se jen ozvěna slova "Dost"

"Vy čtyři" ukázal na mě, Ashtona, Mika a blonďáka. 

"Nech to na mě Harolde" přišel k nám Luke "Postarám se o to" Harry se koukal naštvaně, ale nic nenamítal.

"Vy pojďte se mnou A VY NEČUMTE MÁTE SNAD VEČEŘI, NEBO NE?" Prohodil Luke

♥♥♥

Hi Penguins!!

Takže tady máte další díl :D Nějak se mi poslední dobou špatně vydává, protože nemám moc nápadů a, když už nějaký mám tak nevím jak to tam vložit. Jedna holčina mi psala, že to mám už moc přeplácaný (Ovšem moc děkuji za její názor moc si toho vážím že mi to napsala tak jak to cítí :) :D ) Jsem by jsem chtěla vědět váš názor. Jestli se vám to nezdá moc přeplácaný, nebo aghhrr nevím jak to napsat, prostě mi názor napište - moc prosím- do komentářu :D Děkuju moc a doufám že jste si dnešní díl užili!!! :) :D

Anarchy l.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat